(10.40 hodin)
(pokračuje Doktor)
Jinými slovy, ona kolize, kterou zde zmiňuji a kterou zde naznačil i pan ministr financí, nadále trvá a Česká republika se bude muset s touto novou situací v této oblasti a nadále neřešenou nějak vyrovnat.
Dále ovšem setrvává jakási vnější kolize, jak už jsem to nazval, s evropskými směrnicemi v oboru dalšího zdanění jisté komodity, a tou jsou dětské pleny. Mám zde i vcelku široký překlad z anglického originálu, který dokládá, že by tento výklad nemusel být věnován pouze této komoditě, ale protože tato je jaksi signálně zmiňována i v samotné důvodové zprávě vlády, tak na ni upozorňuji. Je to další část, kde budeme muset zvážit, jak přistoupit ke zdanění v této komoditě.
Ovšem další, kterou zde nezmínil pan ministr financí, je možnost vracení daně z přidané hodnoty postiženým osobám při koupi osobního automobilu. Doufám, že neznamená absence tohoto ve vystoupení pana ministra financí to, že vláda nechce nějak tuto přímou kolizi řešit. Myslím, že budeme muset najít nějakou stravitelnou interpretaci jak vůči evropským směrnicím, tak obecně v rámci legislativní úpravy, a tuto výhodu, kdy postiženým osobám při zakoupení speciálních vozidel, která mají speciální úpravu pro ně jako pro postižené osoby, mohou vrátit daň z přidané hodnoty.
Co je ovšem zvláštní, že jestliže se pustil pan ministr financí do seznamu některých usnesení a některých dohod v členských zemích ECOFINu a odvážil se uvést náhled nebo jistý pokus o predikci toho, jak se může vyvíjet jednání těchto členských zemí, pak vůbec neuvedl jiná jednání členských zemí ECOFINu, a sice v oboru snižování daní a sbližování sazeb a zejména úpravy, která se týká oboru stavebnictví, protože je zcela zřetelné, že se členské země vydávají cestou snižování sazby, jdou na 17procentní zdanění celého oboru stavebnictví. A myslím, že to je námět k zamyšlení, který by Česká republika měla zvážit už v této novele zákona. Vzhledem k tomu, že ona úprava v oboru stavebních výkonů už je sama o sobě velmi komplikovaná, tak jak to navrhuje vláda, budu se tomu věnovat v samostatné části.
V další části svého vystoupení bych se chtěl věnovat některým hospodářským a finančním aspektům předloženého návrhu zákona.
Myslím, že obecně mu lze vytknout to, co už zde naznačil pan ministr ve svém vystoupení, i když on zmínil zejména důsledky inflační. Přijetí tohoto zákona, sněmovního tisku 496, znamená zvýšení daňové zátěže. Příjmy státního rozpočtu se mají zvýšit o 10 až 12 mld. Kč v roce, započteme-li však změny, které byly provedeny novelou platnou k 1. 1. 2004, pak se celkové fiskální příjmy státního rozpočtu zvýší až o 17 mld. Kč, v roce 2005 se tyto příjmy zvýší však už o 27 mld. Kč.
Nehodlám a ani nemohu nějak zpochybňovat kvantifikaci odhadu inflačních tlaků v úrovni 1,5 %. Osobně se domnívám, že budou razantně vyšší, ale protože tady bychom se pouštěli s panem ministrem na tenký led, myslím, že budeme vystaveni nějaké zkušenosti a uvidíme, čí odhad byl přesnější.
Co ovšem zásadně je třeba uvést, že náklady na zavedení nového systému budou činit zhruba 80 mil. Kč, což zde pan ministr neuvedl, a 50 mil. Kč na zavedení nového systému, tedy na zavedení nové novely platné k 1. 1. 2004, už vynaloženy byly. To jsou ovšem náklady státu a nikdo tady nehovoří o nákladech, které vynaloží soukromé osoby, podnikající subjekty, které budou muset věnovat nemalou část svých zdrojů na zaškolení svých pracovníků na přechod na nový systém, a nejsou zde kvantifikovány ani výdaje těch, kteří se stanou od 1. 1. 2004 plátci. Jestliže pan ministr financí uvádí číslo mezi 50 tisíci až 70 tisíci nových plátců, resp. nově zaregistrovaných plátců DPH, pak jiné odhady říkají a uvádějí až číslo 140 tisíc. Obávám se, že odhady, které jsou takto vysoké, jsou daleko přesnější, protože na základě některých pochybení se stanou plátci od 1. 1. i osoby, s nimiž systém původně nepočítal.
A proto dovolte, abych se dostal ve svém vystoupení k části, kterou já jsem si nazval jakousi všeobecnou kritikou k zákonu, a pak uvedl některé hlavní změny, které považuji za zřetelně kolizní.
Všeobecná kritika zákona je věnována především zvyšování daňového zatížení nad rámec požadovaný směrnicemi Evropského společenství. Bohužel to není poprvé, kdy lze při jednání Poslanecké sněmovny dokázat panu ministru financí, že vláda České republiky pod pláštíkem nutné legislativní úpravy s ohledem na vstup do Evropské unie provádí změnu daňové zátěže a že tak provádí pouze na základě příkazů a směrnic Evropských společenství.
Tak jako jsem říkal, že to není pravda v oblasti spotřebních daní, a jednání sněmovny a vystoupení zejména členů Občanské demokratické strany a následná diskuse ve veřejnosti, ale i zprávy a informace sdělené v médiích prokázaly, že mám pravdu, tak také říkám, že i zdanění připravované v oblasti daně z přidané hodnoty je vyšší, než po nás požadují směrnice Evropských společenství, zejména v oboru stavebních výkonů.
Znovu zde je jakási absence nepřiblížení sazeb. Proto zcela otevřeně avizuji, že Občanská demokratická strana při vědomí a znalosti věci připravuje návrh v případě, že nebude tento sněmovní tisk zamítnut, na snížení horní sazby DPH, rozšíření počtu plátců a nejen snížení registračního limitu na 1 mil. Kč.
Tady, pane ministře, musím říci, že jakkoliv odhadujeme, že se plátci DPH stanou pouze ti, jejichž limit v předmětu konání, v předmětu podnikatelské činnosti, činí 1 mil. Kč, pak vzhledem k režimu zdanění převodu pozemků, ale i jiných, se stanou plátci DPH od příštího roku, resp. od 1. 5. 2004, i jiné osoby, než byly zatím uvažovány. A toto číslo bude dramaticky převyšovat už vámi uváděný odhad mezi 50 tisíci až 70 tisíci nových plátců - bude se opravdu dramaticky blížit číslu 140 tisíc.
A znovu se zde vracím ke svým výtkám, které jsem říkal při projednávání už minulého sněmovního tisku, který se týkal DPH. Plátci se stanou ti, kteří budou ze systému peníze odčerpávat, nikoliv do něj peníze budou vnášet! Plátci se stanou především ti, jejichž finanční pohyby jsou tak malé, a správa daně z pohledu správce daně, finančních úřadů, je tak náročná, že budou de facto vzhledem k vyvolaným nákladům z tohoto systému odčerpávat násobky toho, co do něj vnesou, a stanou se skutečnou regulérní zátěží, tedy i zátěží pro státní rozpočet.
Další výtku, kterou bych zde chtěl uvést, je zvýšení daňové zátěže nejen přeřazením služeb do základní sazby, ale i rozšířením základu daně rušením některých osvobození. A to je věc, které bych se chtěl věnovat v samostatné pasáži.
To, že hlavní změnou je přesun prakticky všech služeb kromě stravovacích a ubytovacích, jak už zde bylo řečeno, ale i toto je věc, kterou budeme muset, bohužel, vypořádat, do základní sazby, odhlédnu-li od některých výjimek do roku 2007, to už jsem zde uvedl. Co ovšem zásadně vytýkám panu ministru financí, resp. jeho úřadu a předloženému sněmovnímu tisku č. 496, je převod zdanění pozemků pod sazbu 22 %. Myslím, že všichni víme, že dnes je převod pozemků osvobozen. Vzhledem k tomu, že došlo k chybě při vyjednávání výjimek pro Českou republiku a na pozemky jaksi úředníci Ministerstva financi zapomněli, znamená to výrazné zdražení i výstavby pro bytové účely a znamená to mj. to, že byl-li dnes zatížen převod pozemků pouze daní z převodu nemovitostí a ve výši snížené sazby 3 % od Nového roku, pak nově budou všichni plátci daň z převodu nemovitostí ve výši 3% navyšovat o dalších 22 % povinným odvodem daně DPH.
Myslím, že je to tak zásadní chyba a tak zásadní kolize s tím, co chce tato vláda v oblasti podpory bydlení, že je třeba, aby k tomuto bodu samostatně vystoupil pan ministr financí, případně předseda vlády. Myslím, že je to totiž ustanovení, které je v zásadní kolizi s programovým prohlášením vlády. Lituji toho, že pan ministr financí jaksi neohladil hrot tohoto možného střetnutí tím, že o tom sám nehovořil ve svém úvodním vystoupení.
***