(10.50 hodin)
(pokračuje Doktor)
Protože jestliže je zřejmé, že na jedné straně stát podporuje bydlení dotovanými hypotékami a systémem stavebního spoření, pak je na druhé straně naprostým protismyslem a je naprosto nepochopitelné, jak může dopustit - navíc chybou v jednání úředníků při vyjednávání výjimek - zdanění v režimu DPH z převodu nemovitostí.
Že se lze tomuto zdanění vyhnout tím, že budou pozemky nakupovány od neplátců, to je zřejmé. Pak je ovšem třeba dodat, že tento neplátce nesmí uskutečnit větší prodej než jeden milion korun za rok, protože pak se stane povinně plátcem. Je to možné interpretovat jako - je-li to v rovině chyb, pak snad ne, ale není-li to chyba a je to úmysl - naprostou atomizaci vlastnických poměrů a znevýhodnění vlastníků. Protože oni - vystaveni této kolizi a této represi, kdy budou nakládat se svým majetkem a budou ho chtít prodávat, tak jako to učinili nebo chtěli učinit v roce 2003 - se v roce 2004 pohybují v naprosto odlišném prostředí. Já myslím, že je to věc, s kterou je nutné se vypořádat.
V další části svého vystoupení bych se chtěl zmínit o oboru stavebních výkonů. To, že členské země ECOFINu směřují ke snižování sazby, kterou je obecně zatíženo stavebnictví, zejména bytová výstavba, už jsem zde uvedl. Ta sazba je 17procentní. Já myslím, že to je věc, o níž bychom měli reálně přemýšlet, a navrhoval bych, aby o ní předkladatelé, zpravodaj i vláda přemýšleli už při projednávání tohoto sněmovního tisku 496.
Je mi líto, že předkladatel ovšem nezvažoval kolizi, kterou vyvoláme - alespoň v mém vidění světa, je možné, že pan ministr financí to vidí jinak a jinak to vidí vláda - v oboru stavebnictví, kdy dnem vstupu do Evropské unie se část stavebních výkonů ocitne v naprosto jiném režimu zdanění, než tomu bylo den před vstupem do Evropské unie. Nejsem stavebník, pohlížím na to z pohledu ekonoma, z pohledu zkušeností s účetnictvím a daňovým účetnictvím, ale jedno považuji za zvláštní: jak je možné reálně, prokazatelně, v souladu s daňovými předpisy, také v souladu se zájmy daňových poplatníků, stavět stavbu do jednoho data podle jednoho daňového režimu a jak je možné tak postupovat den po vstupu ve zvýšeném režimu, v tom režimu vyššího zpoplatnění. Jestliže se teď celková oblast stavebních výkonů pohybuje v sazbě 5 %, jak je možné zvládnout administrativní přechod na sazbu vyšší, tedy 22%, pomíjím oblast stavebnictví v oboru bytové výstavby. Protože je přece naprosto reálné, že jestliže někdo nevidí tu kolizi vyvolanou tím, že budou stavební firmy nuceny k administrativním úkonům, obcházení tohoto režimu nejrůznějšími formami, pak si řekněme, že toto je upletený bič, s nímž se nevyrovná "pár chlapů s míchačkou a jedním nákladním autem". Jistě se s tím dokáže vyrovnat velká stavební firma, která disponuje solidním aparátem úředníků, lidí schopných komunikovat se správcem daně! Ale jestli je někde vládou vytvořený prostor pro to, aby se někdo pohyboval - jak včera říkal pan poslanec Kalousek - "jako tygr v masně", tak nezlobte se na mě, kolegyně a kolegové, my tady právě tímto ustanovením takovou "masnu" vystrojujeme. A ti tygři jsou známí. Bezpochyby není možné považovat za tygra malou soukromou firmu, deset lidí pohromadě, s malými stavebními výkony. Ale já bych za toho tygra docela s úspěchem považoval někoho, kdo disponuje několika tisíci pracovních sil, vede velkou stavební firmu, která má dostatečný aparát, aby si tuto kolizi se správcem daně vykomunikovala.
Já si prostě myslím, že není možné v průběhu stavebního období, v průběhu jednoho jediného roku dovolit, aby firmy měly k dispozici dostatečně efektivní čas na to, aby vykázaly stavební výkony v sazbě 5 % a od určitého data se tvářily tak, že stavějí za 22 %. Já si dokáži reálně představit situaci, jak tato ustanovení lze obejít, jak lze obejít stát, a lze obejít i tato ustanovení, která tady jsou. To, že z toho dovozuji, že žádný výběr DPH v takové výši, tak jak uvádí vláda, se neuskuteční, je snad logické. Ale já nechápu, proč může vláda vůbec dopustit takovouto kolizi, a dělá to zcela vědomě, protože každý rozumně myslící člověk ví, že ustanovení, které říká, že zdanění v oblasti stavebních výkonů je k jednomu dni 5procentní a k dalšímu dni 22procentní, lze obejít nejrůznější metodou a nejrůznějšími způsoby!
Jestliže se tady vláda České republiky plácá do prsou, jak chce bojovat se šedou ekonomikou, s kriminalitou v oblasti platby a odvodu daní, tak toto je ustanovení, které je tak neuvěřitelně provokující, vybízí k takové představivosti podnikatelských subjektů, zejména těch největších na trhu, že já myslím, že snad ani není myšleno vážně. A pokud není myšleno vážně - protože vím, že případná změna a posun v časové ose ke konci roku by nutně vyvolal kolizi s Evropskou unií - pak já říkám, že to za to stojí. Zejména proto, že zvýšení sazby DPH v oblasti investic a stavební výroby docela limitně a významně ovlivní místní rozpočty, rozpočty obcí a krajů. A toto je ustanovení, které by tuto kolizi také prodloužilo a odsunulo někam jinam. Zejména bychom se ovšem alibisticky netvářili, že v oblasti stavebních výkonů zavádíme něco, co nelze obejít, něco, co není už teď v průběhu projednávání tak kolizní a provokativní, že všichni vymýšlejí, jak účinnost tohoto opatření obejít a jak nadběhnout státu tím, že žádné odvody daní, tedy ty zamýšlené zvýšené odvody daní, nebudou.
Já z těchto důvodů jako první návrh hlasovatelný sněmovnou navrhuji vrácení předkladateli k dopracování. S odvoláním na výtky, které jsem zde uvedl, s odvoláním na výsledky jednání členských zemí ECOFINu si myslím, že by pan ministr financí mohl využít tohoto času k zapracování některých podnětů a výtek. Pokud sněmovna se vydá cestou, kdy bude chtít tlačit i takto kolizní věc dále, dávám v případě, že nebude návrh na vrácení přijat, návrh na zamítnutí. (Poslanci ODS tleskají.)
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane poslanče. Kdo se další hlásí do rozpravy? Nevidím žádnou přihlášku, rozpravu tedy končím. Dávám možnost vystoupit se závěrečným slovem nejprve pana ministra, poté pana zpravodaje.
Místopředseda vlády a ministr financí ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji, pane místopředsedo. Dámy a pánové, musím říci, že velká část vystoupení pana poslance Doktora, které jsem jinak s velkým zaujetím poslouchal, vyzněla jako kritika toho, že se vládě vůbec podařilo vyjednat výjimku a že do konce roku 2007 nemusíme zvyšovat zdanění stavebních prací, které souvisejí s bydlením. To je podle mého názoru pozitivní fakt. Stejně jako je pozitivní fakt, že se nám podařilo vyjednat výjimku v oblasti dodávek tepla.
Chtěl bych také poukázat na to, jakých výsledků dosáhly jiné státy, které spolu s námi vstupovaly do Evropské unie a vedly v té době podobná jednání. Žádná z těchto zemí nezískala více než tři výjimky v rámci těchto přístupových jednání ve vztahu k dani z přidané hodnoty. A je iluzí si myslet, Česká republika v rámci těchto převstupních jednání u této jedné daně, v kontextu se všemi dalšími požadavky, které jsme napříč různými resorty uplatňovali jako vyjednání specificky výhodných podmínek, mohla u této daně vyjednat pět, deset, patnáct, dvacet výjimek, tak jak se objevují nejrůznější požadavky a tak jak je zde kritika ze strany ODS.
Vláda v té době - a byla to politická rozhodnutí, nebyla to čistě rozhodnutí úřední - musela zvažovat priority a v rámci možností prosadit, musela stanovit priority z priorit, a v té době jako priority z priorit byly stanoveny tyto dvě, a já s tím nemám dnes žádný problém. Myslím si, že to bylo správné rozhodnutí.
Pokud zde pan poslanec Doktor hovořil o tom, že v Evropské unii v oblasti stavebnictví existuje nějaká tendence či trend k tomu, aby zde byla zavedena jedna sazba, on zde hovořil o 17 %, pak musím říci, že žádné takovéto rozhodnutí do této chvíle na úrovni Evropské komise ani Evropské rady nepadlo a nedá se očekávat, že by v nejbližších letech padlo, protože ta situace v oblasti harmonizace dani z přidané hodnoty je nesmírně složitá. A to, že je takto nesmírně složitá, ukázal i krach posledního jednání, ve kterém se mělo jednat o rozšíření položek, u kterých je možno uplatňovat 5procentní sazbu.
***