(14.10 hodin)
(pokračuje Langer)
Žádnou přihlášku nevidím, rozpravu tedy končím.
Předseda Poslanecké sněmovny svým rozhodnutím navrhl přikázat předložený návrh k projednání hospodářskému výboru. Má někdo jiný návrh? Pan kolega Karel Vymětal.
Poslanec Karel Vymětal: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Myslím si, že vzhledem k tomu, že jde o finanční částky, které prostupují veřejnými prostředky i státním rozpočtem, bylo by dobře, aby to projednal také rozpočtový výbor. Děkuji.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Kdo má další návrh? Nikdo. Prosím, abyste se přihlásili svými identifikačními kartami, neboť jsem vás odhlásil, a přikročíme k hlasování o přikázání.
Zahájil jsem hlasování s pořadovým číslem 697. Kdo je pro, přikázat předložený návrh k projednání hospodářskému výboru? Kdo je proti?
Z přítomných 99 pro návrh 95, proti nikdo. Návrh byl přijat.
Zahájil jsem hlasování číslo 698 a ptám se, kdo souhlasí s tím, aby tento návrh byl přikázán k projednání rozpočtovému výboru. Kdo je proti?
Ze 103 přítomných pro návrh 38, proti 25. Návrh nebyl přijat.
Konstatuji, že tento návrh jsme přikázali k projednání hospodářskému výboru.
Dalším bodem je bod
74.
Návrh zastupitelstva kraje Vysočina na vydání zákona, kterým se mění
zákon č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě
a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 473/ - prvé čtení
Stanovisko vlády jsme obdrželi jako sněmovní tisk 473/1. Prosím, aby i tento návrh uvedl hejtman kraje Vysočina pan František Dohnal.
Hejtman kraje Vysočina František Dohnal Děkuji, pane místopředsedo. Dámy a pánové, druhá zákonodárná iniciativa, se kterou dnes mezi vás přicházím, se týká opět technické úpravy zákona o půdě č. 229/1991 Sb. Tento zákon mj. upravuje vydávání nemovitostí, které přešly na stát nebo na jinou právnickou osobu v důsledku právních úkonů v zákonu o půdě stanovených oprávněným osobám ve smyslu ustanovení § 4 zákona o půdě.
Podle současně platné právní úpravy obsažené v tomto zákonu je stanovenou povinností oprávněné osoby zaplatit po vydání nemovitosti nedoplatek přídělové ceny, za kterou ji původně získala. Obdobně je povinna vrátit kupní cenu nebo náhradu, která jí byla státem nebo jinou právnickou osobou při převodu nemovitosti vyplacena. Pozemkové úřady pro vydávání správního rozhodnutí o tom, zda je, či není oprávněná osoba vlastníkem požadované nemovitosti, uvedou výši nedoplatku přídělové ceny a určí lhůtu k zaplacení ceny. Výši nedoplatků sdělí krajský úřad.
Do 31. prosince loňského roku sděloval výši nedoplatků okresní úřad, u kterého byly tyto údaje k dispozici na finančních referátech spolu s restitučními spisy. Ačkoliv byl zákonem č. 201/2002 Sb., o Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, zřízen Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, který v případech stanovených zákonem vystupuje za stát ve věcech týkajících se majetku státu, přešla od 1. ledna 2003 tím tlustým změnovým zákonem č. 320 z loňského roku, o změně a zrušení některých zákonů, v souvislosti s ukončením okresních úřadů tato povinnost, tedy povinnost sdělovat výši nedoplatků přídělových cen, na krajské úřady.
Podle ustanovení § 25a zákona o půdě jsou působnosti přecházející z okresních úřadů na krajské úřady výkonem přenesené působnosti.
V této chvíli je tedy situace taková, že v souladu s platnou právní úpravou se pozemkové úřady obracejí na krajské úřady se žádostmi o sdělení výše nedoplatků přídělové ceny. Krajské úřady však nedisponují nezbytnými podklady k takového činnosti, restitučními spisy, popř. kartami, na nichž jsou nedoplatky přídělových cen vedeny. Tyto spisy, popř. karty jsou uloženy na Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, přímo na pozemkových úřadech nebo ve státních okresních archivech.
Navrhovaná právní úprava vychází z nutnosti zajistit, aby byl majetek státu spravován zvláště k tomu zřízenou a určenou organizační složkou státu, což je zásada nastolená ustanovením § 2 odst. 1 zákona č. 201/2002 Sb., o Úřadu pro zastupování státu, podle které tento úřad vystupuje za stát v řízení před soudy, rozhodčími orgány, správními úřady a jinými orgány ve věch týkajících se majetku státu. Výkon této kompetence podle ustanovení § 6 odst. 3 zákona o půdě samosprávou, byť v přenesené působnosti, je podle našeho názoru průlomem do této zásady. A vzhledem k tomu, že podklady nutné k výkonu této kompetence nejsou krajskému úřadu bezprostředně k dispozici, dochází současně k neúměrné zátěži zejména pro občany, kteří musí bez vlastního zavinění vyčkávat na výsledky komunikace mezi jednotlivými úřady. Tímto pro ně dochází ke zbytečným časovým prodlevám i finančním nákladům.
To je tedy podstata navrhované zákonodárné iniciativy, která spočívá ve změně kompetence ke sdělování zbytkové zůstatkové přídělové ceny, kterou by měl sdělovat Úřad pro zastupování státu, nikoliv podle našeho názoru krajské úřady.
Děkuji za pozornost.
***