(10.50 hodin)
(pokračuje Janeček)
My se snažíme být přátelští k podnikatelům, snažíme se být přátelští k průmyslové výrobě, ale k mezilidským vztahům neumíme vytvořit prostředí, které by se mohlo přátelské nazvat.
Často v této společnosti velmi plamenně hovoříme o národních zájmech. Já se domnívám, vážené kolegyně a kolegové, že prvním a základním národním zájmem českého národa je zájem, aby nevymřel. A tento návrh zákona by měl být takovým odrazovým můstkem a začátkem diskuse na toto téma. Děkuji vám.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji panu poslanci Janečkovi. Prosím, aby se slova ujala zpravodajka pro prvé čtení paní poslankyně Hana Orgoníková. Prosím, paní poslankyně.
Poslankyně Hana Orgoníková: Vážená paní předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, vážení členové vlády, z iniciativy poslanců Josefa Janečka, Viléma Holáně a dalších se nám dostává na poslanecké lavice návrh zákona o podpoře rodiny, sněmovní tisk 412. Po podrobném prostudování textu zákona musím konstatovat, že návrh zákona nemá normativní charakter, jde spíše o deklarativní podporu rodiny jako takové v obecném smyslu. Dále musím konstatovat, že tento návrh nerespektuje současný právní stav a do existujícího systému péče o rodinu a děti by vnesl řadu nejasností, a neobávám se říci, i pochybností.
Návrh zákona deklaruje, že rodina má nárok na podporu ze strany společnosti a státu, nedefinuje však, co je konkrétním obsahem tohoto nároku a jak jej lze uplatňovat a u jakého subjektu. Základní myšlenkou návrhu zákona je poskytovat podporu pouze v případech, kdy rodiče žijí se svými pokrevními dětmi v institucionalizovaném typu soužití, tedy za rodinu je považováno pouze manželské soužití rodičů a jejich dětí. Z toho je zřejmé, že by se jednalo spíše o podporu manželství rodičů, neboť rodiče žijící v trvalém svazku, avšak bez uzavření manželství, by na podporu nárok neměli. Z návrhu není zřejmé, proč není vhodné podporovat všechna stabilní soužití bez ohledu na míru jejich oficiálního uznání a zda by se podpora vztahovala i na rodiny, které vychovávají děti v náhradních formách rodinné péče, případně v jakých, či na rodiny smíšené, kde je jeden z rodičů vlastní a druhý nikoliv. A zcela jsou opomíjeny rodiny s jedním rodičem, ať už rozvedeným, či ovdovělým.
Přenášet povinnost na kraje a obce v souvislosti s podporou rodiny považuji za rozpor s ústavně zakotvenými principy územní samosprávy.
Dále se návrh zákona dostatečně nevyrovnal s otázkou finančního dopadu na státní rozpočet. Stanovuje zabezpečení finanční podpory v programu podpory rodin, avšak v důvodové zprávě je řečeno, že úprava nebude mít bezprostřední vliv na výdaje ze státního rozpočtu.
Závěrem vás chci informovat, že vláda vyslovila s tímto návrhem zákona nesouhlas. V podstatě se k tomuto názoru připojuji a ze všech výše uvedených důvodů navrhuji tento návrh zákona zamítnout.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji vám, paní zpravodajko. Prosím, abyste sledovala další rozpravu u stolku zpravodajů. Otevírám obecnou rozpravu, do které mám čtyři písemné přihlášky. Nejprve bude hovořit paní poslankyně Jiřina Fialová, poté pan poslanec Tomáš Kvapil, Antonín Seďa a paní poslankyně Kateřina Dostálová. To jsou zatím všichni písemně přihlášení. Prosím paní poslankyni paní Jiřinu Fialovou.
Poslankyně Jiřina Fialová: Vážená paní předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, projednáváme zde návrh zákona, který předkladatelé nazvali zákon o podpoře rodiny. Po přečtení tohoto návrhu však mám dojem, že výstižnější by byl název zákon na podporu manželství. Vždyť už v úvodním ustanovení se dovídáme, že tento zákon považuje za rodinu pouze manželské soužití rodičů a jejich dětí. V návrhu zákona vůbec není počítáno s podporou pro rodiny nesezdaných rodičů, kteří žijí s dětmi ve společné domácnosti a společně o ně pečují. Není zde vůbec uvedena nutnost podpory neúplné rodině, kdy je manželství rozvedeno či jeden z manželů rodičů zemřel, a přesto je ze strany rodičů, ať již rozvedených, nebo ovdovělých, o děti dobře pečováno. Komu tedy má být podpora určena? Dětem jistě ne, pokud se do rodiny dle definice předkladatelů nehodí. Kde ale potom mají tyto děti, ale i nesezdaní, ovdovělí či rozvedení rodiče zajištěna stejná práva podle Ústavy České republiky článek 1, který zní: Lidé jsou svobodní a rovní v důstojnosti i v právech. Dále chci předkladatelům připomenout článek 32 odstavec 3 Listiny základních práv a svobod: Děti narozené ve společenství i mimo ně mají stejná práva.
Předložený návrh je nekonkrétní a nesrozumitelný. Podle definice psychologického slovníku je rodina společenská skupina spojená manželstvím nebo pokrevními vztahy, odpovědností a vzájemnou pomocí. Zákon číslo 463/1991 Sb., o životním minimu, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 482/1991 Sb., o sociální potřebnosti, ve znění pozdějších předpisů, pracují s pojmem společně posuzované osoby, jimiž jsou nejen manželé, ale i druh a družka. V návrhu zákona je pojem rodiny nepřesně kvalifikován a úzce specifikován pouze na manžele. Problematiku rodiny již řeší stávající zákon č. 94/1993 Sb., o rodině, ve znění pozdějších předpisů, který vychází ze zásady, že základem rodinně právních vztahů je rodina založená na manželství muže a ženy. Společenský účel manželství vyplývá z funkcí manželství, popřípadě jím založené rodiny. Těmito funkcemi jsou hlavně funkce biologická, výchovná a ekonomická.
Klesající stabilitu rodiny a nízkou porodnost v České republice nevyřeší ani nezlepší předložený návrh zákona o podpoře rodiny. Je třeba se zabývat českou společností jako celkem, vycházet z ekonomické úrovně společnosti, apelovat na morálku společnosti. Předložený návrh toto neřeší a současný právní vztah nerespektuje. Proto dávám návrh na zamítnutí tisku číslo 412 hned v prvním čtení. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji. Prosím o slovo pana poslance Tomáše Kvapila, po něm bude hovořit pan poslanec Antonín Seďa.
Poslanec Tomáš Kvapil: Vážená paní předsedající, vážená vládo, milé kolegyně, vážení kolegové, statistické údaje o porodnosti jsou za posledních deset roků více než alarmující. Česká společnost podle prognózy Českého statistického úřadu se v brzké době dostane do vážných problémů, co se týká jejího stáří a počtu osob v produktivním věku. Mimo jiné je to také důsledek zhoršující se situace rodin.
Smyslem navrhovaného zákona je vyjádřit zájem státu na hledání optimálních podmínek pro dobrý život rodin s dětmi a vytvořit předpoklady pro jejich podporu na všech úrovních veřejného života. Vláda návrhu vytýká, že z velké části jde o proklamaci obecných myšlenek týkajících se rodiny. Kolegyně a kolegové, chci vás upozornit na zákon číslo 115/2001 Sb., o podpoře sportu, který byl přijat v minulém volebním období a je velmi podobný navrhovanému zákonu o podpoře rodiny. Sport si jistě podporu zaslouží, o co však více rodina, která je základem společnosti, která jí zajišťuje budoucnost a je preventivním lékem na mnohé společenské problémy.
***