(12.20 hodin)
(pokračuje Kvapil)
Ale současně je také vyzvat, aby na téma, co je možné z naší pozice pro lepší situaci rodiny udělat, k této diskusi a hledání takovýchto prvků přistoupili např. na půdě stálé komise pro rodinu a rovné příležitosti, kterou koneckonců vede i jedna z řečnic, paní poslankyně Čelišová.
Nyní k návrhu, který máme v tuto chvíli na pořadu. Výtka vlády, že předložený návrh zákona je v rozporu s evropskou úmluvou o právech dítěte (?), je samozřejmě vážná a předkladatelé ji vážně berou. Nicméně bylo zde i předřečníkem řečeno, že úmysl urychlit osvojování dětí a dostat děti do náhradní pěstounské nebo rodinné péče je jistě úmysl chvályhodný. Já se domnívám, že je na místě, abychom hledali, jak vyřešit rozpor, který zřejmě s evropskou úmluvou o právech dítěte (?) existuje. Chtěl bych vám ocitovat článek 16 této úmluvy. V tomto článku se hovoří: Každá ze smluvních stran si zachovává opci k volbě opatření, jež budou ještě více nakloněna osvojovanému dítěti. Jsem toho názoru, že souhlas s osvojením nebo s adopcí je možné skutečně dát ještě před porodem, ale není možné ho dávat v období šestinedělí, protože v tom případě skutečně k rozporu s evropskou úmluvou. Byl-li by dán ještě před porodem a nebyl by takzvaně vzat zpět v průběhu šesti týdnů, tak jsem toho názoru, že je možné ihned po uplynutí této lhůty zahájit proces k osvojení tohoto dítěte. Určitě je to k jeho prospěchu, bude-li co nejdříve v náhradní rodinné péči.
Proto bych vás chtěl požádat, abyste umožnili projednat tento zákon ve výboru, případně i v komisi pro rodinu, aby mohl být posouzen i z toho pohledu, zda je možné vyhovět úmluvě, ale současně také urychlit proces osvojování dětí. Osobně jsem přesvědčen, že to možné je, proto vás prosím o podporu této předlohy a její propuštění do druhého čtení. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji. Nyní dávám slovo paní poslankyni Michaele Šojdrové, poté dostane slovo paní poslankyně Eva Dundáčková.
Poslankyně Michaela Šojdrová: Děkuji. Vážená paní místopředsedkyně, vážená vládo, kolegyně a kolegové, podporuji tento návrh zákona právě proto, že patřím mezi poslance, kteří schválili novelu zákona o rodině, která právě zakotvila tu šestitýdenní lhůtu pro udělení souhlasu s adopcí. S novelou zákona jsem tenkrát souhlasila právě s vědomím toho, že jde o prioritu ženy a matky, která potřebuje určitou dobu, určitý čas na rozhodnutí. Tento čas musí být stanoven zákonem i v souladu s evropskou normou. Ale to, co se děje, to znamená, některé soudy, které jsou přetíženy agendou, prodlužování času pro adopci a opravdu utrpení dětí, mě přesvědčuje o tom, že je potřeba zákon o rodině v této věci změnit. Vede mě to k podpoře tohoto kompromisu jak pro matku, která bude mít šest týdnů toho, co bych nazvala jako dobu pro podmíněný souhlas s možností jakoby zpětvzetí, a zároveň se umožní dítěti, u kterého může být vlastně započat proces adopce, a dítě může být dáno přímo z porodnice do adoptivní rodiny. Domnívám se, že jde v tomto případě skutečně o změnu prioritního postavení ženy. V tomto případě po všech zkušenostech, které mám, souhlasím s tím, že právo dítěte na zmírnění útrap, které malé dítě zažívá, má své místo.
Pokud se týká lhůty pro rozhodování soudů, zde sdílím pochybnosti pana poslance Pospíšila, zda lhůta je adekvátní, ale domnívám se, že zde je prostor ve druhém čtení, abychom o úpravě diskutovali.
Proto velmi doporučuji, aby tento návrh zákona byl propuštěn do druhého čtení.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji. Nyní má slovo paní poslankyně Eva Dundáčková, poté paní poslankyně Květa Čelišová. Poslední přihlášený je zatím pan poslanec Josef Janeček.
Poslankyně Eva Dundáčková: Vážená paní předsedající, páni ministři, dámy a pánové, dovolte, abych navázala na svého kolegu pana doktora Pospíšila, který vyjádřil určité obavy z toho, zda tímto návrhem zákona zlepšíme fungování soudů, či zda jim nezpůsobíme spíše nějaké problémy. Tuto obavu jistě nad tímto návrhem mít můžeme. Myslím si, že je na zvážení, zda má být tento návrh doplněn o úpravu lhůty, která povede ke zrychlení jednání před soudem, a to toliko v jednotlivém případě. To je jistě věc, která je diskutabilní.
Co by ale podle mého názoru nemuselo být diskutabilní, je samotná podstata tohoto návrhu. Podstatou je, domnívám se, skutečnost, že v našem případě opravdu dochází k naprosto neodůvodněnému přetrvávání dětí v ústavní péči z důvodů právě oné šestitýdenní lhůty, která je dána pro to, aby matka vyjádřila, že své dítě nechce a dává možnost dítě adoptovat. Problém je celkem přesně popsán v důvodové zprávě. Spočívá v tom, že právě proto, že u nás je možné dát souhlas s adopcí nebo jeho osvojením až po šesti týdnech, tak po šesti týdnech matka, která je rozhodnuta, že své dítě nechce, už v okamžiku porodu, zkrátka není k nalezení. To znamená, že soud může zahájit řízení, jak chce rychle, ale není mu to nic platné, protože řízení probíhá po určitou dobu a matka k nalezení není a ve většině případů už ani nebude.
Domnívám se stejně jako předkladatelé, že je možné naplnit dikci mezinárodní úmluvy, která se týká tohoto případu, právě tím, že matka bude mít možnost v případě, že dá souhlas již v okamžiku porodu, po této šestitýdenní lhůtě svůj souhlas vzít zpět. To se mi zdá, že dostatečným způsobem ochrání možný vztah, který matka naváže k dítěti, a že tím nijak nepošlapáváme ani práva matky, ani práva dítěte. Ostatně já jsem podobný návrh, jinak formulovaný, předkládala před několika lety v rámci pozměňovacích návrhů. Stále jsem přesvědčena o tom, že je to jeden z modelů, který může velmi pomoci tomu, aby se děti ve velmi raném věku dostaly do předadopční a posléze adopční péče, aby se zlepšil jejich růst a vývoj.
Myslím si, že to, co předkladatelé popisují ve své důvodové zprávě, je stav, který ve skutečnosti existuje. Já tento návrh velmi podporuji.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji. Nyní má slovo paní poslankyně Květa Čelišová.
Poslankyně Květoslava Čelišová: Paní místopředsedkyně, kolegyně a kolegové, přiznám se, že tentokrát nebudu tak zdlouhavě hovořit k tomuto tématu, ale zároveň bych vám chtěla říci, že tento návrh zákona je reakcí na nepříznivý stav v oblasti adopcí v České republice.
Před několika lety jsem byla spolupředkladatelkou zákona o rodině, od které jsme si mnozí slibovali zlepšení podmínek pro náhradní rodinnou péči. To se však nestalo, situace zůstává nadále nepříznivá. Diskuse, která kolem problému adopcí je vedena, je velice vážná. Jsem přesvědčena, že současný systém náhradní rodinné péče není funkční a efektivní. I já se tentokrát přimlouvám za to, byť se mnou někteří kolegové právníci nebudou souhlasit, aby se novelizoval zákon o rodině, abychom do něj vstoupili, abychom odstranili připomínky vlády k některým věcem. Jsem přesvědčena, že je možné tyto věci vydiskutovat, ať je to ta část občanského soudního řádu, nebo další.
Pokud projde tento zákon do druhého čtení, prosím i o přidělení projednávání do komise pro rodinu a rovné příležitosti. Děkuji vám.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji. Nyní má slovo pan poslanec Josef Janeček.
***