(14.10 hodin)
(pokračuje Ibl)
Bohužel nedošlo k žádnému hlasování nebo rozhodnutí. Ale i mně se zdá, že se začíná s těmi volbami, respektive s časem, který je pro vydávání lístků, trošku manipulovat, protože pokud je dvousetčlenný orgán, není možné, aby v této krátké době se všichni vystřídali. V minulém jednání sněmovny se člen KDU-ČSL opozdil asi o dvacet vteřin, nebyl rovněž připuštěn k volbám. Já vím, že platí určitá stop hranice časová, ten limit, ale apeluji na volební komisi, aby v žádném případě už nestanovovalo dobu kratší než 15 minut na vydávání lístků.
Celá delegace, která měla setkání s velvyslancem Chorvatské republiky, plnila roli i za parlament jako celek a myslím, že to mělo být zohledněno při stanovování určité časové lhůty pro vydávání lístků. Myslím si, že to není úplně férové ze strany předsedy volební komise, nicméně je to jeho stanovisko, jeho názor. Budeme se muset asi k tomu postavit všichni jinak.
Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji. O slovo se hlásí místopředseda Poslanecké sněmovny pan poslanec Jan Kasal. Prosím, pane místopředsedo.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Paní místopředsedkyně, dámy a pánové, já bych stručně zrekapituloval to, jak jsem to viděl jako předsedající schůze. Ve 12.54 hodin předseda volební komise ohlásil, že volby budou trvat do 13.00 hodin, ale že dá prostor těm, kteří ještě v té době budou v místnosti. Já jsem proti tomuto postupu protestoval, protože jsem přesvědčen, že musí být stanoven časově přesně určený závěr, dokdy bude vydávat volební komise hlasovací lístky. Navrhl jsem, aby to bylo 13.10 hodin. Ovšem předsedající schůze není tím, kdo může určovat, dokdy budou vydávány volební lístky. Tím odpovědným je předseda volební komise. Pan předseda volební komise navrhl řešení, že budou volební lístky vydávány do 13.05 hodin a poslanci přítomní v tu chvíli ve sněmovně proti tomu nic nenamítali. Takže 13.05 hodin bylo opravdu tím termínem, do kterého bylo možno vydávat hlasovací lístky. To je pravda. Na druhou stranu se připojuji k tomu, co říkal předseda klubu ČSSD Petr Ibl. Je nesmyslné, aby ve čtyřech týdnech jednání Poslanecké sněmovny měla být legitimita voleb ohrožena proto, že budeme neúměrně zkracovat dobu vydávání volebních lístků, a proto i já apeluji na volební komisi, aby přehodnotila svoje usnesení a jako minimální pro vydávání volebních lístků stanovila dobu 15 minut.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji. Kolegyně a kolegové, já se domnívám, že bychom teď měli pokračovat v rozpravě k bodu, který jsme před polední přestávkou přerušili. Je to bod
172.
Rozprava o mandátu vlády a pozici vlády na Mezivládní konferenci v Bruselu
Jako další do rozpravy je přihlášen pan poslanec Hynek Fajmon. Připraví se pan poslanec Pavel Svoboda. Já vám pro vaši informaci ještě sdělím, kolik je dalších písemných přihlášek. Vydržte chvilinku, pane poslanče (Fajmone). Kromě těch dvou, které jsem zmiňovala, mám ještě dalších devět přihlášek do rozpravy.
Prosím, pane poslanče, máte slovo. Poprosím všechny, aby se ztišili. (Předsedající zvoní zvoncem.)
Poslanec Hynek Fajmon: Vážená paní místopředsedkyně, dámy a pánové, chtěl bych nejprve reagovat stručně na poznámku pana ministra zahraničí Svobody, který zde říkal, že Norsko se nemůže účastnit rozhodování v Evropské unii a my tuto možnost budeme mít, a jak je to pro nás výhodné, jak je to pro Norsko nevýhodné.
Já myslím, že je potřeba říci, že Norové se svobodně rozhodli, zda chtějí, nebo nechtějí do Evropské unie vstoupit. Rozhodli se, že nechtějí. A já myslím, že ty důvody, proč se tak rozhodli, jsou naprosto zřejmé. Oni měli na výběr následující možnost - mohli vstoupit do Evropské unie a získat jednoprocentní váhu v rozhodování a zároveň dát k dispozici 100 % svých ropných, plynových a rybných zdrojů. (Předsedající zvoní zvoncem.) Norští občané se rozhodli, že toto si nepřejí. Takže jakékoliv poznámky pana ministra zahraničí na toto téma jsou zcela nemístné. Norové se rozhodli svobodně, a rozhodli se tak, že chtějí zůstat mimo Evropskou unii, a to právě proto, že podmínky, které v Evropské unii jim byly nabídnuty, byly horší, než kdyby zůstali mimo Evropskou unii. Tolik ke srovnání mezi Českou republikou a Norskem.
Pan premiér zde v úterý hovořil o tom, co všechno se mu údajně podařilo prosadit na jednání Mezivládní konference a jak je tím naplňován mandát daný vládě touto sněmovnou. Nad tímto premiérovým vychloubáním se musíme jen trpce usmát. Je smutné, že pan premiér dodnes neví, jak Evropská unie vlastně funguje. Platí zde totiž zásada, že dokud není dojednáno všechno, není dojednáno nic. Takže tvrzení, že vláda již něco dojednala a prosadila nějaké české priority, je prostě lživé. Zatím se neprosadilo vůbec nic a budeme teprve vidět, jak jednání dopadne, až budeme mít definitivní text, který budeme moci posoudit, a budeme moci vidět, zda se skutečně nějaké české priority podařilo v tom výsledném dokumentu prosadit. Zatím takový konečný závěrečný dokument k dispozici není. Takže jakékoliv řeči o tom, že jsme něco prosadili, jsou naprosto mimo realitu.
ODS od samého počátku tvrdila, že návrh evropské ústavy je pro Českou republiku nevýhodný. Říkali jsme to před třemi měsíci. Říkáme to dnes a budeme to říkat do té doby, dokud tomu tak bude. Vláda naopak tvrdila, že návrh evropské ústavy je dobrým základem pro další jednání a že bude třeba jen několik malých změn. Toto stanovisko vlády se ukázalo být naprostým omylem, o čemž nejlépe svědčí pozměněný mandát vlády.
Zrekapitulujme si základní parametry našeho postavení v Evropské unii dle návrhu evropské ústavy a porovnejme si jej s parametry našeho postavení dle přístupové smlouvy a smlouvy z Nice. Dle stávajícího rámce má Česká republika automaticky nárok na svého evropského komisaře, má automaticky nárok na pravidelné šestiměsíční předsednictví v Evropské radě a váha našich hlasů je podle stávajícího rámce 3,7 %. Toto máme nyní garantováno. Dle návrhu evropské ústavy nemá Česká republika automaticky nárok ani na evropského komisaře, ani na šestiměsíční předsednictví v Evropské radě. A váha našich hlasů v tomto orgánu se snižuje na 2,2 %. Toto srovnání jasně ukazuje, že návrh evropské ústavy výrazně zhoršuje naše postavení v Evropské unii.
Kromě těchto parametrů jde ještě o několik dalších věcí. Tou nejdůležitější je rozdělení kompetencí mezi Brusel a české země. Porovnáváme-li stávající stav se stavem navrhovaným evropskou ústavou, zjišťujeme, že se navrhuje přesun mnoha dosud národních kompetencí do Bruselu. Obdobně důležité je také to, jakou rozhodovací procedurou se evropské kompetence posuzují.
***