(16.30 hodin)
(pokračuje Špidla)
U těchto zařízení by se tedy uplatňovala základní sazba daně. Uvedené pojetí vymezení bytové výstavby s vyloučením trvale instalovaných zařízení a strojů ze snížené sazby daně z přidané hodnoty vychází z předběžných konzultací se zástupci Evropské komise a bude ještě jistě předmětem diskusí při projednávání návrhu zákona o DPH v Poslanecké sněmovně.
Bytovým domem by podle návrhu zákona měla být stavba pro bydlení, v níž z úhrnu podlahových ploch všech jejích místností a prostorů připadá více než polovina na byty. Rodinným domem by měla být stavba pro bydlení, v níž je více než polovina podlahové plochy místností a prostorů určena pro bydlení. U ostatních staveb a stavebních prací, jako jsou dopravní stavby, výstavba průmyslových objektů, administrativních budov, objektů občanské vybavenosti, školy, nemocnice, ústavy sociální péče apod., výstavby inženýrských sítí, se bude od 1. 5. 2004 uplatňovat základní sazba daně. Základní sazba daně se uplatní i u staveb rozestavěných před účinností zákona, a to pouze u dílčích plnění, která budou uskutečněna po 1. 5. 2004.
Základní sazba daně bude za stanovených podmínek platit pro převod stavebních pozemků, pokud bude předmětem DPH, tj. bude realizována jako součást ekonomické činnosti osoby, která tento pozemek převádí. Podle předpisů Evropského společenství nemohou být převody stavebních pozemků osvobozeny od daně.
V současné době je prověřována případná možnost zavedení tzv. mezisazby u stavebních prací v souvislosti se vstupem České republiky do Evropské unie. Tato mezisazba by musela být odsouhlasena jako výjimka pro Českou republiky po přechodné období a musela by být minimálně ve výši 15 %. Týkala by se staveb a stavebních prací mimo bytovou výstavbu. Pro bytovou výstavbu je již výjimka, to je možnost uplatnění snížené sazby DPH, jak již bylo uvedeno, odsouhlasena.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane premiére. Slovo má pan kolega Fajmon.
Poslanec Hynek Fajmon: Chtěl bych poděkovat panu premiérovi za podrobnou odpověď, ale pokud tomu dobře rozumím, tak převedeno do češtiny, znamená to, a tento vzkaz je asi potřeba říci všem starostům v České republice, že počínaje 1. 5. příštího roku se zdraží o 17 % veškeré náklady na výstavbu vodovodů, kanalizací, chodníků, silnic a veškeré další infrastruktury související jakýmkoliv způsobem s bydlením. Děkuji.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Pan premiér bude reagovat.
Předseda vlády ČR Vladimír Špidla: Je samozřejmě otevřenou otázkou, zda se u těchto staveb zvýší jejich ceny, protože jsem vždycky předpokládal, že existuje trh a jeho konkurence, a byl jsem přesvědčen o tom, že ceny jsou určeny na trhu a že daňové zatížení, jakkoliv má roli, tak není mechanickým převodníkem; ale prosím, možná že se teď už změnila koncepce tržního hospodářství. O tom nevedu spor. Ale platí, že od 1. 5. 2004 se bude z výstavby inženýrských sítí platit základní sazba daně DPH, to je 22 %.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Takže to bude dražší. Děkuji panu premiérovi za odpověď na tuto interpelaci. Nyní uděluji slovo panu poslanci Janu Zahradilovi, který interpeluje pana premiéra ve věci statutu poslanců Evropského parlamentu. Po něm se připraví opět pan kolega Hynek Fajmon, který je posledním interpelujícím.
Poslanec Jan Zahradil: Děkuji. Pane předsedající, moje interpelace se týká možného projednávání takzvaného statutu poslanců Evropského parlamentu Evropskou radou jakožto nejvyšším exekutivním orgánem Evropské unie.
Jak známo, doposud neexistuje jednotná úprava postavení jak hmotného, tak legálního, to je právního, poslanců Evropského parlamentu na evropské úrovni. Jednotlivé úpravy se liší v jednotlivých členských zemích. Samozřejmě evropští poslanci mají určitou společnou minimální definici, která vyplývá ze základních smluv o Evropské unii, ale jejich postavení se do určité míry různí. Toto se Evropský parlament pokusil napravit tím, že během loňského roku zpracoval a tuším, že v červenci letošního roku schválil statut Evropského parlamentu, který poprvé v historii definuje jednotné postavení všech poslanců Evropského parlamentu bez ohledu na to, ve které zemi byli zvoleni. Tento statut bohužel ještě nebyl schválen Evropskou radou.
Jsem přesvědčen, že by bylo ku prospěchu věci, kdyby schválen byl. Jsem přesvědčen, že by bylo ku prospěchu věci, aby byl schválen ještě před historicky prvními volbami do Evropského parlamentu pro nově přistupující země, to znamená před červnem 2004, a proto se táži, zda Česká republika hodlá v tomto směru vyvíjet nějaké úsilí tak, aby například tento bod se ocitl na agendě nadcházejícího irského předsednictví Evropské unie a byl řešen a vyřešen během prvního půlroku 2004. Děkuji.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane poslanče. Slovo má pan předseda vlády.
Předseda vlády ČR Vladimír Špidla: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, nevím, jestli je to zcela v souladu s jednacím řádem, ale myslím si, že člen vlády má možnost vystoupit kdykoliv. Dovolte mi tedy ještě, abych upřesnil onu informaci o DPH o sdělení, že část výnosů daně z DPH přejde do rozpočtu obcí, které tím budou posíleny.
Nyní mi dovolte, abych se vyjádřil k interpelaci pana poslance Zahradila. Návrh společného statutu poslanců Evropského parlamentu je jedním z nejcitlivějších témat uvnitř Evropského parlamentu a diskuse probíhá již mnoho let, prakticky od prvních voleb 1979. Zkušenosti z našeho parlamentu jistě ukazují, že to je přirozené a že není pochyb o tom, že diskuse o tomto citlivém tématu ještě poběží. Jeho cílem je sjednotit práva a povinnosti europoslanců.
Dne 3. 6. 2003 byl v Evropském parlamentu schválen kompromisní návrh společného statutu poslanců Evropského parlamentu, který obsahuje dva tematické okruhy: finanční, to je jednotný plat a zdanění, a otázku imunit europoslanců. Dle článku 190 smlouvy Evropského společenství se k němu musí vyjádřit Evropská komise a musí dojít k jednomyslnému schválení Radou Evropské unie. Chci zdůraznit, že jednomyslnost je vyžadována jen u platových aspektů.
Evropská komise je sice s několika poměrně zásadními připomínkami podpořila, avšak rada se zatím definitivně nevyjádřila kvůli převládajícím rozdílným názorům ohledně některých bodů návrhu. Jako reakci ještě za řeckého předsednictví zvolila rada dopis předsedovi Evropského parlamentu Coxovi, ve kterém krátce zmiňuje problematické otázky, ale zároveň přijímá nabídku Evropského parlamentu k zahájení dialogu. Smyslem dopisu bylo zřetelně naznačit, kudy cesta nevede, ale nezablokovat dialog. Italské předsednictví vyvíjelo a vyvíjí úsilí na dořešení problematiky statutu poslanců Evropského parlamentu, existuje však obava, že do konce pololetí italského předsednictví tato otázka vyřešena nebude.
***