(16.40 hodin)
(pokračuje Špidla)
V poslední době došlo k jistému zablokování jednání mezi Radou Evropské unie a Evropským parlamentem ohledně návrhu statutu poslanců Evropského parlamentu. Předseda Evropského parlamentu Pat Cox dne 26. 9. zaslal Radě Evropské unie dopis, v němž navrhuje vyčlenění otázek imunit poslanců od ostatních částí návrhu tak, aby mohly být projednány právě probíhající Mezivládní konferencí. Italské předsednictví z vnitropolitických důvodů reagovalo otevřením této otázky na zasedání Rady pro všeobecné záležitosti v říjnu tohoto roku. Nedošlo však k žádnému posunu. Většina členských států je proti oddělování imunit od zbytku návrhu, který považují za jeden celek, a jejich rychlé začleňování na již tak plnou agendu.
V této souvislosti je nutné podotknout, že skutečně hlubší diskuse ohledně sporných bodů návrhů, tj. otázky imunit poslanců, výše jednotného platu a jeho zdanění evropskou daní, ještě neproběhla. Záležitostí se nyní zabývá pracovní skupina pro všeobecné záležitosti rady, tzv. GAG, která vypracovala odpověď odeslanou dne 17. 11. na dopis Pata Coxe odrážející shora zmíněný postoj členských států, ale současně vyzývající k dalšímu dialogu. Evropa nyní očekává tuto odpověď k vyjasnění si svého dalšího postoje.
Paralelně s touto oficiální linií však nedávno došlo ke kontaktům mezi předsednictvím a některými poslanci Evropského parlamentu, kteří vyjádřili připravenost k diskusi a kompromisu. Dle neoficiálních informací by mohlo jít o požadavek na deklarace rady, že otázka imunit bude řešena na příští Mezivládní konferenci. Důchodový věk poslanců by za to mohl být zvýšen na 63 let. Evropský parlament by souhlasil s možností dodatečného národního zdanění.
Vzhledem k tomu, že otázka statutu zůstává mezi Radou Evropské unie a Evropským parlamentem stále otevřena, je těžké odhadnout časový rámec jejího dořešení. Je dobré, že v České republice probíhá zásadní diskuse, jak problematiku českých zástupců v Evropském parlamentu, tj. finanční zajištění a ostatní, interně řešit.
Pro upřesnění mi dovolte uvést, že návrh společného statutu Evropského parlamentu předkládá sjednocení výše platů všech poslanců, zdanění jednotnou evropskou daní jako v případě úředníků Evropské unie cca z 20 % placenou do rozpočtu Evropské unie a nahrazení systému proplácení cestovních výdajů paušální částkou systémem proplácení skutečných výdajů, jakož i další normy definující pravidla výkonu služby členů parlamentu.
Návrh statutu obsahuje několik sporných bodů, na jedné straně ekonomického a na druhé straně právního charakteru. Plat poslanců se v současné době odvozuje od výše platů členů příslušného národního parlamentu bez dalších náhrad a je vyplácen přímo z rozpočtu příslušné země. Důsledkem je značný rozdíl mezi platy poslanců různých členských zemí. Návrh předpokládá kompromisní částku 8 500 eur, kterou je většina zemí ochotna podpořit.
Pro nově přistupující země byla do návrhu začleněna klauzule ustanovující možnost přechodně uplatňovat jiná pravidla pro vyplácení platů a důchodů. Noví členové Evropského parlamentu by byli odměňováni ve stejné výši jako členové národního parlamentu po přechodnou dobu od vstupu v platnost smlouvy o přistoupení do konce druhého řádného legislativního období Evropského parlamentu.
Přechodné uplatnění národních norem se netýká proplácení výdajů spojených s onemocněním a s výkonem mandátu v Evropském parlamentě. Toto opatření umožní předejít náhlému vytvoření propastného rozdílu v platech mezi národními poslanci a europoslanci, který by byl jistě předmětem kritiky na domácí politické scéně nových členů Evropské unie. Navíc toto přechodné období je dostatečně dlouhé, aby se během něho výše platů postupně srovnávala, a je fakultativní.
Zdanění příjmů poslanců taktéž podléhá legislativě jednotlivých členských zemí, kde návrh statutu předpokládá zavedení jednotné evropské daně přibližně 20%. Jelikož ve většině členských zemí je zdanění daleko vyšší, řada členských států s návrhem nesouhlasí. Jako řešení některé země vznesly požadavek na dvojí zdanění, to je po zdanění evropskou daní rozdíl z národních daní převést do svého rozpočtu. To by jistě mnohým zemím částečně vyřešilo zvýšení výdajů spojených se zavedením společného statutu, nicméně by to narušilo celý princip rovnosti mezi europoslanci, kterého se chce statutem dosáhnout. Návrh se nelíbí ani Evropské komisi, avšak je nepravděpodobné očekávat, že členské státy bez dalšího od svého požadavku ustoupí.
Jen proplácení cestovních a jiných náhrad se hradí z rozpočtu Evropského společenství. Nicméně i zde existovaly výhrady k tzv. paušální částce, která se v současné době uplatňuje, ale ke které již byla nalezena kompromisní dohoda v květnu na konferenci předsedů o novém režimu proplácení náhrad.
Úprava imunit poslanců je problémem zejména proto, že návrh statutu ohledně této otázky mění primárně legislativu. To je protokol o privilegiích a imunitách společenství, k němuž článek 190 Smlouvy o Evropském společenství nedává parlamentu právní základ. Změna tohoto protokolu je možná pouze Mezivládní konferencí nebo mezinárodní smlouvou, která může mít formu protokolu, konference atd. a musí být schválena jednomyslně a ratifikována v každém členském státě. Obsahově se jedná o některá ustanovení, jako například právo odmítnout udání zdroje důkazů a změny navrhované ohledně důchodového věku.
Evropská komise i rada se obávají nárůstu výdajů z rozpočtu Evropské unie. Výbor pro rozpočet Evropského parlamentu sice návrh schválil s tím, že by administrativní výdaje neměly překročit stanovený strop 20 %. Nicméně připustil, že s přístupem nových zemí může být tento strop překročen. Je zcela evidentní, že díky zejména navrhované výši platů a nízkému zdanění bude rozpočet Evropské unie dodatečně zatížen. Celkové dodatečné náklady jsou odhadovány na 65 milionů eur.
Na zajištění českých zástupců v Evropském parlamentu v současné době pracuje skupina složená ze členů Parlamentu České republiky a různých ministerstev. Cílem je připravený zákon upravit tak, aby čeští zástupci v Evropském parlamentu byli především z finančního, ale i správního (?) hlediska zajištěni. Jedná se o určení výše platů, jelikož další náhrady jako cestovní výlohy europoslanců jsou hrazeny z rozpočtu Evropského společenství.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane premiére. Pan kolega Zahradil bohužel nechce reagovat, takže vzhledem k tomu, že je teprve 16.49 hodin, dávám slovo panu poslanci Hynku Fajmonovi, který ještě stihne předložit svou interpelaci na pana předsedu vlády.
***