(17.20 hodin)
(pokračuje Ransdorf)
Myslím si tedy, že fenomén hranice má nejen tu stránku vnější, ale také vnitřní - vytvořit integrované společenství, společenství soudržné, kde bude naopak obohacením to, že my v Evropě máme různorodé kultury. Naprosto nesouhlasím s tím, co tady říkal pan ministr Dostál ve svém vystoupení, že prý v moderním světě národy a národní kultury nemají žádný význam, nebo že to upadá. Myslím si, že tak by se dostal do šlépějí svého předchůdce Pavla Tigrida, který pokládal za velmi šťastný nápad vůbec zrušit Ministerstvo kultury. Naopak právě národy, jejich identita, jejich kultura jsou strašně důležité a řekl bych, že význam této národní identity v současné době roste. Nemyslím si, že by třeba 300tisícová populace Islandu měla nějaký pocit méněcennosti, a myslím si, že je obdivuhodné, že 300tisícová populace má kompletní kulturu, která má takovou kvalitu. Myslím si tedy, že pan ministr Dostál by se měl spíše starat o to, aby česká kultura vzkvétala, a nezabývat se filozofickými otázkami o budoucnosti národů. Národy si to i bez něho vyřeší samy.
A poslední poznámka, která následuje za tím, co jsem říkal, že tedy socializace evropského projektu odstraní vnitřní hranice, které nás Evropany rozdělují; týká se našeho postupu v nejbližším období.
Dost dobře nerozumím smyslu diskuse, jak tu proběhla, jak byla profilována. Svůj názor jsem řekl, ale chtěl bych apelovat v tomto prořídlém společenství k následující věci: abychom neoslabovali mandát vlády před tímto jednáním, v žádném případě abychom neoslabovali mandát vlády, která je ostatně sama o sobě dost slabá. Nemáme žádný důvod, abychom ji oslabovali ještě více. Proto bych chtěl navrhnout, abychom přerušili diskusi a pokračovali v ní až po návratu vyjednávačů z oněch bruselských jednání.
Děkuji vám.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Pane kolego, mám rozumět vašemu návrhu jako procedurálnímu návrhu, o kterém mám nechat hlasovat, nebo ho mám chápat jako součást vašich úvah?
Poslanec Miloslav Ransdorf: Mluvíte mi z duše, pane předsedající, rád bych to pojal jako procedurální návrh, o kterém by se mělo neprodleně hlasovat, ale cožpak mohu při pohledu na tento sál dát takový návrh? Počkejme tedy na ráno, až bude - doufám - tato sněmovna naplněna, a pak se může tento procedurální návrh realizovat.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Naše myšlenky, běžíce po roztodivných drahách, se, pane poslanče, zcela spojily a jsem rád, že jsem vám rozuměl naprosto přesně. Hlasovat tedy nenechám.
S taktickou poznámkou se nejprve přihlásil pan poslanec Zahradil, potom pan kolega Kopecký.
Poslanec Jan Zahradil: Jde spíše o reakci zpravodaje, pane předsedající. Za prvé bych si poněkud vážně dovolil opravit pana poslance Ransdorfa, který se i při svých encyklopedických znalostech zmýlil při jednom svém citátu. Onen úryvek z písňového textu, ve kterém se hovoří o jisté materii, z níž se běží proti plátnu, nepochází z pera legendární undergroundové skupiny Plastic People of the Universe, ale pochází z dílny jiné legendární české undergroundové skupiny - DG 307. (Poslanec Ransdorf souhlasí.) Ale tento omyl je poměrně rozšířen, takže já to panu poslanci Ransdorfovi ani nezazlívám, že to neví.
Poněkud méně nevážně musím vypíchnout to, co pan poslanec říkal v úvodu svého příspěvku a co já považuji za celkem jasný důkaz, jak někteří politici a některé politické proudy chápou evropskou integraci. Oni ji chápou - a jedná se zejména o politiky od středu nalevo, ale nejenom, abychom jim nekřivdili, nejenom od středu nalevo - evropskou integraci, jako určitý nástroj, kterým lze oslabit, případně úplně eliminovat vliv Spojených států v Evropě, chápou ji jako nástroj, kterým lze narušit a oslabit transatlantickou vazbu. A když už tady byla řeč o hranicích, tak bych si troufl říci, že ji chápou jako nástroj, kterým lze při rušení jedněch hranic, tj. hranic uvnitř Evropy, vybudovat jiné hranice, a to jsou hranice mezi dvěma součástmi jedné a téže euroamerické civilizace po obou stranách Atlantického oceánu. A to myslím, že je velmi nebezpečné a velmi riskantní. Pan poslanec Ransdorf toto nebezpečí ve své řeči celkem jasně vyjádřil, a myslím, že není pochyb o tom, že zrovna on je tím, kdo patří k silným prosazovatelům takového názoru.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane poslanče. Vaši glosu do historie českého undergroundu jsem nezahrnul do časového limitu vymezeného pro faktickou poznámku, takže jste ho neporušil.
Pan kolega musí počkat se svou faktickou poznámkou (k poslanci Ransdorfovi), byl přihlášen kolega Kopecký, poté můžete reagovat vy. (Poslanec Kopecký dává přednost poslanci Ransdorfovi k faktické poznámce.) Jsem tady já, kdo stanoví pořadí.
Poslanec Robert Kopecký: Pane předsedající, dámy a pánové, mě zaujal velmi výraz "otevřená hranice" a vzpomněl jsem si na citát cara Mikuláše, který říkal, že nejlepší je, když ruskou hranici chrání ruští vojáci, a to nejlépe z obou dvou stran. Obávám se tedy, aby to nebylo takhle.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Hvoří tedy nyní pan kolega Ransdorf. Připraví se pan poslanec Kohlíček.
Poslanec Miloslav Ransdorf: Vidím, že kolega Kopecký čte pilně denní tisk.
Chci ale říci, že se omlouvám za záměnu skupin - ostatně tu máme experta, který by se mohl k této věci vyjádřit a reaguje (poslanec Karásek), že skutečně tomu tak je. Tato stránka není nejsilnější věc v mé vědomostní výbavě, underground.
Ale chtěl bych říci k tomu, co bylo meritem vystoupení kolegy Zahradila. Já nejsem pro budování hranic mezi oběma součástmi euroamerické civilizace. Já jsem pro vztah, který je - řečeno po masarykovsku - "já pán, ty pán". To znamená, aby obě ty části byly uznávány jako rovnocenné, a ne aby to bylo to, co vyjádřil Zbigniew Brzezinski ve své knize nedávno vydané Velká šachovnice, že Evropa je americký protektorát. To se domnívám, že je špatně, a škodí to dokonce i respektu Evropanů vůči americké civilizaci.
A když tedy jsme u této věci, chtěl bych se zeptat prostřednictvím pana předsedajícího kolegy Zahradila, zda souhlasí s vyhrožováním pana Stapeltona ve věci našich stíhaček. Máme si o tom rozhodnout sami, anebo nám někdo bude vyhrožovat, že to ohrožuje naši integraci do Severoatlantické aliance? Na to ať nám kolega odpoví. A podle toho posoudíme, kdo vlastně ohrožuje vztah mezi oběma součástmi euroamerické civilizace.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane poslanče. Prosím, abychom se opravdu snažili udržet se v mantinelech dnešního jednání, resp. bodu, o kterém máme diskutovat.
Reagovat bude pan poslanec Zahradil, v pořadí stále ještě čeká pan kolega Kohlíček.
Poslanec Jan Zahradil: Když jsem byl, vážený pane předsedající vyzván, abych panu kolegovi Ransdorfovi zodpověděl jeho otázku, musím říci, že bych tak velmi rád učinil, pouze nevím, na co mám přesně odpovědět. Možná máme každý poněkud jinou míru senzitivity vůči určitým výrokům, ale já jsem si v tom výroku, který on citoval, žádného vyhrožování nevšiml. Já jsem si v něm všiml určitého konstatování, na které podle mého názoru má představitel suverénního státu nárok, a stejně tak Česká republika a její představitelé mají naprosto legitimní nárok chovat se autonomně a učinit takové rozhodnutí, jaké uznají za vhodné.
***