(14.20 hodin)
(pokračuje Tlustý)

Všichni zájemci požadovali státní záruky a jeden řekl, že je nepožaduje. Tomu jste udělili exkluzivitu a propustili jste ho do druhého kola. Byl vybrán, protože nechtěl záruky, banku koupil a dodatečně mu všechny záruky v neomezeném časovém i věcném rozsahu byly poskytnuty. Také hezká soutěž, také standardní postup z naší nedávné minulosti.

Pak přišel velký případ IPB. Tam je jiný atribut, který dnes nacházíme v právě projednávané záležitosti. Napřed do banky vtrhla policie. V závěru se zmíním o zajímavé roli policie v současném případu. Pak byla odňata licence, pak proběhl prodej bez soutěže předem vybranému zájemci, poskytnuty nekonečné záruky - a světe div se, současná bilance: konsolidační agentura zaplatila 170 miliard, Ministerstvo financí a ČNB očekávají dalších 100 miliard, což je 270 miliard nákladů státu, přičemž - cituji z tehdejšího tisku a z vašich tehdejších vyjádření - takzvaná díra v IPB činila necelých 70 miliard korun.

Vážení sociální demokraté, tehdejší i dnešní, kladu vám jednoduchou otázku: kdo ukradl těch 200 miliard korun, kde jsou ty peníze, kdo dovolil těm zlodějům, kteří je ukradli, že byly ukradeny, kdo za to kdy bude nést zodpovědnost? (Potlesk.)

Tím nezpochybňuji, že mají být potrestáni i ti, kteří ukradli těch prvních 70 miliard.

Český Telecom - přímo klasický příklad zásadových standardních postojů a procedur aplikovaných sociální demokracií. Napřed zdrcující kritika za prodej minoritního podílu v polovině 90. let, poté velké přípravy a očekávané velké ceny, v průběhu času snižované ceny, posléze úplné fiasko. Včera jsem tady interpeloval předsedu vlády a tázal jsem se ho na nejnovější vývoj v této kauze. Státem řízený Český Telecom za 30 miliard poskytnutých na úvěr konsorciem bank, čirou náhodou velmi blízkých těm, o nichž jsem mluvil před chvílí, koupil za 30 miliard 49 % Eurotelu. Prý, jak říkal premiér, proto, aby se Český Telecom podařilo lépe prodat.

Tady by bylo dobré se ptát: Kdo vybral konsorcium, které poskytlo 30miliardový úvěr? Jaká je z toho provize kromě úroků, jak bude vybrán kupující, až bude privatizován Český Telecom? Pan premiér včera řekl, že se podivuji zbytečně, že v této transakci byly pouze peníze Českého Telecomu vyměněny za majetek. Pane premiére, mýlíte se, peníze nebyly vyměněny, Český Telecom je neměl, půjčil si je. Teprve poté, co si je půjčil, byly vyměněny.

Položil jsem otázku, kterou kladu znovu a která souvisí s tímto průběhem privatizace: Za kolik chcete Český Telecom prodat poté, až ho takto "připravíte" na privatizaci? Nejsou náhodou všechny tyto přípravy na "privatizaci" opět standardním postupem sociální demokracie, která snižuje cenu pro budoucího investora?

Unipetrol - také velká krásná kauza proběhnuvší privatizace. Kupující vrátil, uchází se o koupi znovu.

ČEZ - po velkých přípravách v rámci velkého třesku, přišel menší třesk - privatizováno nebylo nic.

Na to navazují jiné kauzy, které nejsou klasicky privatizační, ale chováte se v nich stejně: nákup stíhaček Gripen; jeden podivuhodný postup, který skončil fiaskem, je nahrazován novým podivuhodným postupem, ve kterém už raději o soutěži ani nemluvíte, údajně ze strategických důvodů.

Stavba dálnice D47 - největší tunel, který měl být vystavěn v České republice. Ano, je zásluhou této vlády, že tento pokus byl zrušen. Stálo nás to všechny jednu miliardu korun.

Arbitráž se CME, prohraných 10 miliard korun, a stále není veřejnosti dost známo, že rozhodující dokument pro prohru této arbitráže dodalo české Ministerstvo financí. (Potlesk.)

Mohli bychom pokračovat - internet do škol a podobné kauzy.

Dovolte mi shrnout. Sociální demokracie a další politické strany drtivě kritizovaly masovou privatizaci, která proběhla v polovině 90. let (Potlesk.) Poukazovaly na jednotlivé případy. Je pravda, v této masové privatizaci bylo v několika případech dosaženo špatných výsledků, nicméně celková bilance této privatizace byla naštěstí pozitivní. Dnes jsou privatizovány jednotlivé případy, které na počet případů, ale hlavně na rozsah privatizovaného majetku jsou menší, než byly v polovině 90. let, ale pro tyto jednotlivé privatizace platí, že skoro všechny jsou provázeny standardními podmínkami, o nichž jsem mluvil: netransparentností, vždy se privatizace zdůvodňuje naléhavostí, vždy jsou činěny unáhlené kroky a na konci se všichni diví, že je nízká cena. To je přece logický důsledek netransparentních postupů a předem vybraných zájemců.

Slovo soutěž v interpretaci sociální demokracie a dnešní vlády nejen v případě uhelných společností dostává nový obsah. Je to kamufláž toho, že vítěz je znám dokonce všem dlouho a dávno dopředu, a je proto jasné, že takovýto vítěz, který je dlouho dopředu znám, platí nakonec cenu, která je považována za neúspěšnou.

Nyní mi dovolte, abych ocitoval, že dnes v 11.39 hodin byla zveřejněna ČTK zpráva, že jeden ze dvou vážných zájemců, kteří postoupili v soutěži do druhého kola, odstoupil ze soutěže. Zpráva výslovně uvádí, že toto odstoupení nemá vůbec nic společného s tím, že zasáhla proti manažerům této společnosti policie, že byli před televizními kamerami odvedeni v železech. Zpráva říká: jen si nemyslete, že by to mohlo souviset. Jak by si to lidé mohli myslet (potlesk), vždyť kauza, kvůli které byli odvedeni, se přihodila v roce 1998, to je před pěti lety, a jak je zveřejněno v médiích, nejméně dva roky probíhá její vyšetřování! To je přece absolutní náhoda, že zrovna teď byli odvedeni, a vůbec nemá žádnou souvislost, že právě teď odstoupili ze soutěže! (Potlesk.)

Myslím si, že to jsou naprosto jasné důvody, proč navrhujeme usnesení, které navrhujeme. Jsou to naprosto jasné důvody pro to, proč nedůvěřujeme stejně jako občané a celá veřejnost, nejen odboráři, tomu, co tato vláda nazývá standardní privatizací - protože není normální postup.

Vážená vládo, máte jen dva postupy: buď korektně oznámit, že existují pádné důvody pro to, aby někdo tyto společnosti nabyl v přímých prodejích - možná takové důvody existují, pak to udělejte, nebo vyhlaste a obstojte v argumentaci, proč jste to udělali; nebo vyhlaste skutečné soutěže, ve kterých vyhrají ti, kteří nabídnou České republice nejen nejlepší cenu, ale také největší perspektivu našich uhelných společnosti.

Děkuji za pozornost. (Potlesk.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Tlustému. Slovo má místopředseda vlády Bohuslav Sobotka.

 

Místopředseda vlády a ministr financí ČR Bohuslav Sobotka: Pane místopředsedo, dámy a pánové, při vystoupení předsedy poslaneckého klubu ODS jsem si vzpomněl na náš poslanecký slib. Tam je něco, že budeme jednat jako poslanci ve prospěch České republiky. Chtěl bych vyzvat pana poslance Tlustého prostřednictvím pana předsedajícího, aby na tento slib myslel, když vystupuje na půdě této Poslanecké sněmovny.

Přednesl zde celou řadu informací, z nichž celá řada byla stejně relevantní jako informace, která zazněla zde od pana poslance Teplíka nebo pana poslance Římana během jejich dnešního vystoupení, od nichž se potom museli distancovat v okamžiku, kdy byli přichyceni při lži.

***




Přihlásit/registrovat se do ISP