(13.00 hodin)
(pokračuje Gongol)
Tím samozřejmě nekritizuji smysl dlouhodobých programů, zvláště nutné jsou v energetice, ale zpochybňuji jejich validitu. Moje kritická slova směřují především k obsahu tohoto zákona o odpadech, který si dal příliš nízký cíl, to je harmonizační s Evropským společenstvím a částečné řešení autovraků. Objem skládek nadále roste, a tak je v tomto zákoně počítáno, že sazba za uloženou tunu se z dnešních 200 Kč do roku 2009 zvýší na 500 Kč za tunu. Doufám, že jste si toho, vážení páni poslanci, všimli. To samozřejmě zaplatí občan a profitovat z toho budou obchodní řetězce a Eko-kom, který, jak jsem řekl, inkasuje, ale kam ty peníze jdou, se pravděpodobně ani ministerstvo nedozví.
Jedno české přísloví říká, že je třeba jednomu napovědět, druhého trknout. Pro jistotu, protože vás, pane ministře, nechci urážet, vás trknu i napovím vám: navrhněte jakousi ekologickou daň pro obchodní řetězce, které balí své výrobky do PET lahví, které jsou stále větším zdrojem odpadu. Tyto prostředky budou tvořit fond životního prostředí, ze kterého bude hrazen sběr těchto lahví a jejich recyklace. Nezaměstnaní by si mohli sběrem přivydělat, sběrny by měly práci a ubylo by i krádeží kabelů a ohrožování bezpečnosti, neboť tato komodita by mohla být pro sběrače zajímavá. Snížil by se objem skládek, náklady občanů na likvidaci odpadu a mohly by se podpořit i firmy, které by vyráběly z recyklátu zboží uplatnitelné na trhu. Pro začátek by možná stačilo stanovit cenu za nevratnou PET láhev do obsahu 0,5 litru ve výši 1 Kč, do 1 litru 1,50 Kč, do 2 litrů 2 Kč a nad 2 litry 5 Kč. Výrobce i zákazník se může svobodně rozhodnout, zda se vrátí k vratným obalům, nebo zda chce pohodlí a připlatí si. Neříkejme, že to nejde. Jsou některé severské země, které toho docílily.
Na tomto zákoně mi vadí ještě jedna věc; totiž postrádám zde příslušnou směrnici, která by měla být součástí tohoto zákona, která by například řešila otázku, jak bude zajištěna identifikace posledního registrovaného majitele autovraku. V zákoně se totiž podrobně uvádí, co musí udělat obec, aby vrak mohla odstranit, a pak požadovat po posledním majiteli úhradu nákladů. Podle mne stačí vypilovat číslo motoru a karosérie, odebrat poznávací značku, a vlastník není identifikovatelný. Pokud to nebude řešeno společně s otázkou vyřazení z evidence a platbou za pojištění vozidla, pak to zůstane na bedrech obecních úřadů, které budou nadále nabádat své občany, aby svá vozidla odložili ve vedlejší obci a tak šetřili obecní kasu.
Jako poslanci, kteří mají rozhodovat o osudu zákona, máme právo s takovou vyhláškou být seznámeni, dokonce si myslím, že měla být součástí tohoto zákona. Často nás oprávněně za takovouto benevolenci média kritizují.
Nejlépe by bylo vrátit návrh zákona k novému projednání, ale protože vím, že vládní koalice by neměla "čárku" v harmonizačním zákoně, budu se to snažit řešit doprovodným usnesením. V podrobné rozpravě předložím příslušné pozměňovací návrhy a tímto se do podrobné rozpravy hlásím.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji. Nyní má slovo pan poslanec Tomíček.
Poslanec Rudolf Tomíček: Děkuji. Dámy a pánové, je pravda, že potom, co jsem vyslechl svého předřečníka, jsem trochu rozpačitý, co bych vám tady měl říci, ale v každém případě to, co přednesl kolega Gongol, se částečně týká problematiky, kterou řešíme. Ve svých vývodech se vesměs vracel do začátku uvažování o tom, co s odpady jako takovými. V mnoha svých odhadech se strašně mýlil a bylo zcela jasně vidět, že o dané problematice toho moc neví.
Já bych vám všem chtěl říci toto. Ano, možná že obaly a odpady měly jít dohromady, také šly, byly podány, rozdělily se pak při projednávání, a koneckonců, jak tady již naznačil kolega Mencl a někteří jiní předřečníci, je pravda, že v zákoně o odpadech se otevřely určité problémy, které přesáhly rámec řešení této novely. My při projednávání ve výboru jsme se tím skutečně zabývali do detailu, a koneckonců i po konzultaci se zástupci Ministerstva životního prostředí jsme došli k názoru, že opravdu uděláme změny, které budou nezbytně nutné, tak aby obsáhly známé věci, které se týkají euronovel, to znamená akceptace změn Evropské unie, nicméně že skutečně některé věci se otevřou i při tzv. velké novele tohoto zákona - kdo se o to trochu zajímá, ví, že já jsem to již několikrát vzpomínal - která bude pravděpodobně na podzim tohoto roku. Tam se budeme skutečně moci do detailu věnovat těm věcem, o kterých tady byly jenom dílčí zmínky.
Opravdu se nám otevírají problémy díky zpětnému odběru výrobků ohledně autorizované společnosti, ohledně šíře a zařazení jednotlivých specifických záležitostí - to všechno nás čeká. V tom bychom si měli udělat jasno, a předpokládáme, že to uděláme.
Spíše jsem chtěl vyzvat všechny, aby akceptovali ty návrhy, které byly projednány v hospodářském výboru, případně v našem výboru, aby tento zákon prošel, aby se soustředili na řešení některých principiálních problémů, které nás čekají na podzim při velké novele. Chtěl bych vás vyzvat, aby v podrobné rozpravě pokud možno návrhů na změny bylo co nejméně, protože v každém případě i včetně odborných seminářů, které nutně budou následovat - a to vám mohu slíbit, protože vím, že některé se už připravují - budete informováni, budete se toho moci účastnit, a doufejme, že ministerstvo pak předloží tu takzvanou velkou novelu v takové kvalitě, že k ní budou připomínky minimální.
Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji panu poslanci Tomíčkovi, který byl posledním přihlášeným do obecné rozpravy. Vidím ještě pana poslance Mencla, kterému uděluji slovo.
Kolegyně a kolegové, protože vidím určitý neklid v lavicích, oznamuji vám, že jsem změnila svůj plán. Polední přestávku vyhlásím po skončení obecné rozpravy, protože můj cíl dokončit projednávání tohoto bodu do zahájení polední přestávky se zdá být příliš vysoký.
Máte slovo, pane poslanče.
Poslanec Václav Mencl: Děkuji. Omlouvám se, že zdržuji před polední přestávkou, ale chtěl jsem se ještě vyjádřit k tomu, co zde říkala paní kolegyně Šedivá na obhajobu onoho poplatku, o kterém jsem hovořil.
Je několik protiargumentů.
První je v tom, že navrhovaný mechanismus odstraňování autovraků v tomto zákoně je naprosto jasný. Za prvé, výrobce nebo jím pověřený likvidátor musí autovrak odebrat. Za druhé, bez potvrzení majiteli, že autovrak odevzdal tímto způsobem, nemůže být zrušen technický průkaz. Za třetí, pokud autovrak stojí na veřejném prostranství opuštěn, obec na náklady posledního majitele předá autovrak k likvidaci, přičemž samozřejmě slyším argument, který zde řekl kolega Gongol, že lze všechno vypilovat, ale není to důvod, protože je likvidace autovraku pro majitele zdarma.
Argument číslo 2 k dovozu ojetých aut na náhradní díly. Já si nejsem jist, jestli to půjde odhalit, protože na hranicích celnice jednoduše nebudou, takže auto zakoupené v cizině se sem doveze a rozebere, takže tomu přece žádný poplatek nezabrání, a nepůjde ho ani tedy vybrat.
Argument číslo 3. Dovezené automobily jsou v průměru obecně stále lepší než ty, co jezdí zde doma.
Argument číslo 4, který jsem zde už konstatoval. Problémem znečišťování ovzduší nejsou všechny ojeté automobily, nebo ne v rozhodující míře. Jsou to skutečně diesely. Proto jsem navrhoval to vyjmout a o této problematice se bavit zvláště. Myslím, že naopak tím, že to přijmeme takto, základnímu problému nepomůžeme.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji panu poslanci Václavu Menclovi a ptám se, zda se někdo další hlásí do obecné rozpravy. Je tomu tak. Paní zpravodajka Iva Šedivá. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.
***