(10.30 hodin)
(pokračuje Recman)
Souhlasím s nimi z toho důvodu, protože jsem do této chvíle nenašel žádnou oporu v legislativě EU nebo Evropských společenství, která by za dané situace, ve které Česká republika a Slovenská republika jsou několik týdnů před vstupem do EU, opravňovala k takovým zpřísněním pohybu osob na společných hranicích, jaké se připravuje v této chvíli a jak je dojednáno i v mezinárodní smlouvě, kterou jsme v prvním čtení obdrželi jako sněmovní tisk č. 578.
Pokud bych byl v kůži předsedy vlády nebo ministra vnitra, spíš bych se držel jiné situace, určitého precedensu, který je v tomto směru možno vidět z příkladu Severního Irska a Irské republiky, dvou sousedních států, které spolu sdílejí rovněž členitou hranici, podobnou hranici mezi Českou republikou a Slovenskou republikou. Tato hranice vznikla po rozdělení ostrova v roce 1921. Přitom oba tyto státy - Severní Irsko, které je součástí Spojeného království, i samostatná Irská republika - jsou členy Evropského společenství od roku 1973. Přitom za celé toto období Evropská unie po nich nikdy nevyžadovala zpřísnění této hranice. Jak Velká Británie, tak Severní Irsko a Irsko rovněž této možnosti nikdy nevyužily.
V tomto směru bych byl rád, kdyby mi pan předseda vlády nebo pan ministr vnitra konkrétně řekli, kterou smlouvu mají na mysli, který paragraf příslušné smlouvy, dohody nebo nějaké směrnice Evropského společenství, případně Evropské unie je přiměly k tomu, že musíme zpřísnit nařízení na našich společných hranicích. Jsem o tom přesvědčen, a dokud mě pan předseda vlády nebo ministr vnitra nepřesvědčí o opaku, nemohu souhlasit s tím, že je to v souladu s dohodami EU.
Druhý dotaz. Vnímám situaci v tom, že se budují zátarasy na společných česko-slovenských hranicích, nicméně musím říci, že jsem překvapen, na základě čeho. Smlouva, kterou máme ve druhém čtení, ještě nebyla ratifikována, přesněji řečeno legislativní proces schválení této smlouvy v českém parlamentu ještě nebyl ukončen. Vnímám to tak, že smlouva ještě nevstoupila v platnost, musí vstoupit ratifikací parlamentu, případně podpisem prezidenta. V tomto směru jsem přesvědčen o tom, že kroky, které podniká česká vláda a Ministerstvo vnitra, jsou kroky protiprávní. Byl bych rád, kdyby mi pan premiér nebo ministr vnitra tento názor vyvrátili. Ptám se, proč se podnikají takové kroky, když tato smlouva ještě není ratifikována českým parlamentem.
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: O slovo se přihlásil ministr vnitra Stanislav Gross. Prosím, pane ministře, máte slovo.
Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Stanislav Gross: Vážený pane předsedo, paní poslankyně, páni poslanci, stručně k položeným otázkám. Především k tomu, co říkal pan poslanec Říman. Pokud vím, minule jsem se mu tady omluvil za nepřesnost, platí to.
Děkuji za věcný přístup, který byl tady prezentován. Pokud jde o tezi, kterou tady vyřkl, že konkrétní zábrana nebyla aktivována, protože je to technicky obtížné. Aktivace této konkrétní zábrany nebyla udělána z toho důvodu, že stejně jako na mnoha místech nebyla dokončena distribuce klíčů včetně toho, aby klíče byly k dispozici pro rychlou záchrannou službu, hasičský sbor a všechny složky, které by to měly mít k dispozici. Potom aktivována bude. Samozřejmě, že v obtížných klimatických podmínkách, kdy na silnici leží půlmetrová ujetá vrstva sněhu, zábrana pozbývá smyslu. Na druhé straně ne vždycky jsou vozovky v takovém technickém stavu, aby se po nich dalo jezdit. Tato výhrada samozřejmě platí.
Pokud jde o otázku, zda skutečně není možné tuto zábranu umístit dále než 50 metrů. Jak je v zákoně uvedeno, státní orgán nemůže vědomě zákon porušit. Pravda je, že 50 metrů není stanoveno žádným předpisem, ke kterému bychom byli vázáni mezinárodní smlouvou. Kdybychom v zákoně měli stanoveno 70 metrů, 100 metrů, nebo kdybychom v zákoně měli možnost, jak říkal pan poslanec Říman, z důvodu zvláštního zřetele to umístit dál, nebudeme tím porušovat žádnou mezinárodní smlouvu. Nyní je to v zákoně takto striktně navrženo.
K tomu, co říkal pan poslanec Recman. Doporučoval bych, kdybychom česko-slovenskou smlouvu diskutovali v bodě, kdy přijde na pořad. Otázky, které vznášel, patří do další debaty.
Otázka číslo dvě, kterou položil pan poslanec Recman, je, že se v této chvíli konají nějaké protiprávní kroky, že smlouva ještě nebyla schválena a zátarasy se budují. Odpusťte mi, pane poslanče, ale pramení to z toho, že se tím asi příliš nezabýváte. Zábrany s touto smlouvou vůbec nesouvisí. Kdyby smlouva nebyla, zábrany budou. Zábrany vznikají na základě jiného právního předpisu než tyto smlouvy, je na to zákon o ochraně státních hranic. Tato vazba je vazba pouze v tom slova smyslu, že sledují podobný nebo stejný účel, nicméně právní základ pro opatření, která byla realizována, je na základě tohoto zákona. I kdyby smlouva nebyla, tato opatření zůstanou v platnosti.
Pokud jde o první otázku, je to otázka přímo ke smlouvě, není to k předmětu interpelace, ale protože byla otázka položena, je správné, abych odpověděl. Otázka, proč se nevyužilo stejného režimu, jako je například na hranicích mezi Velkou Británií a Irskem, respektive Irskem a Severním Irskem. Tady je zapotřebí říci, že je třeba vycházet ze skutečného stavu. První věc je ta, že ani Severní Irsko, ani Irsko, ani Velká Británie nejsou členy schengenského prostoru, jsou členy Evropské unie. Existuje protokol o převzetí schengenského systému v rámci EU z roku 1997 a tento protokol stanoví dvě základní věci. Za prvé stanoví určitou výjimku pro Velkou Británii, resp. Severní Irsko a Irsko, a za druhé stanoví, že nové členské státy musí převzít schengenský systém v plném rozsahu. Obdobné výjimky nejsou umožněny. To je protokol z roku 1997. Možná měla vláda tehdy proti tomu protestovat, ale to si odpovězme, kdo měl tehdy protestovat.
V toto chvíli je situace taková, že toto je naprosto neaplikovatelné. Teď bych zacházel do podrobností, kdy budeme diskutovat velmi živě o smlouvě, až přijde na pořad jednání. V tuto chvíli bych v průběhu interpelace do tohoto tématu nezabíhal, protože k tomu je samostatný bod.
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: O slovo se hlásí místopředseda sněmovny Vojtěch Filip.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane předsedo, pane předsedo vlády, paní a pánové, budu poměrně stručný.
Celý spor mi připadá absurdní. Absurdní proto, že se chováme zcela opačně, než se chovají ti, kteří v roce 1985 začali aplikovat příští smlouvu ze Schengenu z roku 1990. V roce 1985 vznikla smlouva, která reagovala na postupné odstraňování kontrol na státních hranicích. V roce 1992 při nelegálním a nelegitimním rozbití státu - České a Slovenské Federativní Republiky - bylo slíbeno systémem smluv, že se nezhorší situace pro občany ani jednoho z obou států. Místo toho, abychom se tím řídili, postupujeme opačně.
Děkuji panu ministrovi vnitra Stanislavu Grossovi, že řekl, že nás žádná smlouva nezavazuje mít tam 50 metrů nebo jiné metry; je to na našem zákoně. Když jsme mluvili o konkrétním zákonu, který se týká hraničních kontrol na česko-slovenské hranici, namítali jsme, jestli to bude stačit, jestli bude vyhovovat přijatý zákon právě těm poměrům, které vznikly v roce 1992, resp. k 1. 1. 1993.
***