(16.20 hodin)
(pokračuje Kohlíček)
Ptám se vás proto, vážený pane premiére:
1. Kdy bude zpracována metodika jednoznačného zjištění totožnosti osoby přijatelná jak pro policii, tak soudy?
2. Jak vysvětluje vláda neschopnost prokázat totožnost žalovaného žalující straně, např. pokud se jedná o prokázání totožnosti občanským průkazem?
3. Proč na seznamu ztracených občanských průkazů na internetu není uvedeno i číslo dokumentu?
4. Proč a z jakého důvodu prakticky nelze zabavit ohlášeně ztracený či ukradený občanský průkaz, např. když na něj narazí kontrolor v prostředku MHD?
Spolu se mnou se těší na vaši odpověď řada těch, kterým podivnosti v dané oblasti brání ve výkonu povolání, mimo jiné kontroloři dopravních podniků.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji vám, pane poslanče. Omlouvám se vám, že jsem spletla vaše jméno. Prosím, aby vám odpověděl pan premiér.
Předseda vlády ČR Vladimír Špidla: Vážená paní místopředsedkyně, vážený pane poslanče, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci. Pojmy související s totožností jsou v platném právním řádu často používány, aniž by byly jednoznačně definovány. Tento stav v praxi přináší nejednotné a z hlediska obsahu i různé interpretační použití - totožnost, průkaz totožnosti a prokazování totožnosti.
Obecně se totožností rozumí shoda ztotožnění určité osoby s fotografií obsaženou na přední, zpravidla státem vydané listině, zpravidla v dokladu nebo v průkazu. Podle našeho názoru existují různé způsoby, jimiž lze totožnost prokazovat, např. průkazem, prohlášením jiné osoby, sejmutím daktyloskopických otisků, zjišťováním DNA nebo jiných antropologických znaků, jako např. je topografie ruky. Podle ustanovení § 13 odst. 1 zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, se prokázáním totožnosti rozumí prokázání jména, příjmení, data narození a trvalého, popř. přechodného pobytu.
Pokud se jedná o zjišťování totožnosti pomocí listinných dokladů, měly by podle našeho názoru být doklady k prokázání totožnosti vydány veřejnoprávním subjektem, obsahovat fotografii nebo jinou technologií přenesenou podobu osoby, dále základní údaje o ztotožňovaném občanovi, jako je např. jeho jméno, příjmení, identifikátor osob - v současné době se jedná o rodné číslo, možná že bude prosazeno a zavedeno jednotné samostatné číslo, které nebude v sobě obsahovat některé údaje o této osobě, ale bude pouze identifikačním znakem - dával bych tomu přednost.
Při posuzování rozsahu dokladů, jimiž by bylo možno totožnost prokazovat, je nutné zdůraznit také potřebu ochrany dokladů před jejich paděláním, neboť nedostatečná ochrana by mohla zapříčinit i ztrátu průkaznosti.
Vzhledem k tomu, že v současném právním řádu jsou pojmy související s totožností používány ve zcela různých vztazích a validita takto prokazovaných totožností je různá, není podle kompetentních expertů Ministerstva vnitra možné podat obecnou definici uvedených pojmů - bohužel - pro všechny právní vztahy, při kterých je potřebné zjišťovat či prokazovat totožnost. Možná, že je vám z dějin kriminalistiky známý tzv. Beckův skandál, kdy nešťastný člověk jménem Beck byl dvakrát nesprávně a neoprávněně odsouzen jako sňatkový podvodník, protože byl špatně identifikován a zaměněn s jinou, jemu velmi podobnou osobou. Čili status těch jednotlivých totožností pro různé právní vztahy je samozřejmě odlišný a některé typy totožností musí být prokázány, nebo v některých právních vztazích musí být totožnost prokázána vskutku stoprocentně.
Jedním z řešení by byla možnost, že právní norma vymezí konkrétní doklady, které musí osoba předložit při prováděném úkonu. Bylo by tudíž na zvážení předkladatele právního předpisu posoudit, resp. vymezit konkrétní doklady. Zároveň by měly být určeny údaje a rozsah údajů, které by se těmito doklady prokazovaly. Při vlastní normotvorbě by se nemělo používat nekonkrétních pojmů souvisejících s totožností, ale vždy pokud možno co nejpřesněji definovat způsob prokazování či zjišťování totožnosti.
A nyní pár slov o významu občanského průkazu. Občanský průkaz je v ustanovení § 2 zákona 328/1999 Sb., o občanských průkazech, definován jako veřejná listina, kterou občan prokazuje své jméno, příjmení, rodné číslo, podobu a státní občanství České republiky, jakož i údaje v ní zapsané. Občanský průkaz je povinen mít občan, který dosáhl věku 15 let, má na území České republiky trvalý pobyt. Tuto povinnost má i občan, jehož způsobilost k právním úkonům byla omezena. Občan, který byl zbaven způsobilosti k právním úkonům, může mít občanský průkazu pouze za předpokladu, že o jeho vydání požádá soudem uznaný opatrovník.
Občanský průkaz obsahuje údaje stanovené v ustanoveních § 3 citovaného zákona a dále obsahuje vyobrazení podoby občana a jeho popis, resp. vyobrazení jeho popisu. Zákon rozlišuje údaje povinné a nepovinné. K povinným údajům patří např. jméno, příjmení, datum narození, rodné číslo a strojově čitelná zóna, která je zákonem nově zakotvena, obdobně jako ve státech Evropských společenství. Povinným údajem v občanském průkazu jsou i údaje o omezení způsobilosti k právním úkonům, i zbavení způsobilosti k právním úkonům a údaje o zákazu pobytu. Nepovinné údaje jsou zapisovány do občanského průkazu na žádost občana a patří k nim titul, vědecká hodnost, jméno, příjmení a rodné číslo manžela a jméno, příjmení a rodné číslo dítěte do 15 let.
Zákon o občanských průkazech pojem totožnost, průkaz totožnosti a prokazování totožnosti neobsahuje. V ustanovení § 3 odst. 6 se stanovuje pouze, že skutečnosti zapsané v občanském průkazu není občan povinen prokazovat jiným způsobem, pokud tak nestanoví zvláštní právní předpis. To znamená, že občanský průkaz má vysoký status, pokud jde o prokazování totožnosti, a výsledně, jak jsem již citoval, není občan povinen prokazovat stejným způsobem povinné údaje uváděné v občanském průkazu, pokud zákon nestanoví jinak, k čemuž se ještě dostanu.
Obdobně jako občanský průkaz je definován i cestovní doklad. V ustanovení § 2 zákona č. 329/1999 Sb., o cestovních dokladech, se uvádí, že cestovní doklad je veřejná listina opravňující občana k opuštění území České republiky přes hraniční přechod, nestanoví- -li jinak mezinárodní smlouva, jíž je Česká republika vázána. Cestovním dokladem prokazuje občan své jméno, příjmení, rodné číslo, podobu, státní občanství České republiky a další údaje, zapsané v cestovním dokladu podle stanoveného zákona, a další údaje zapsané v cestovním dokladu podle citovaného zákona. Od 1. 5. t. r. bude pro pohyb uvnitř Evropské unie občanský průkaz nového typu současně i cestovním dokladem.
Zákon o cestovních dokladech rovněž rozlišuje povinné údaje a údaje zapisované pouze na žádost občana - § 6 zákona. Nově také zákon zavádí strojově čitelnou zónu, ale pouze pro uvedené druhy cestovních dokladů - cestovní pas, diplomatický pas a služební pas.
Zákon o cestovních dokladech rovněž pojmy totožnost, průkaz totožnosti a prokazování totožnosti neobsahuje.
Předkládání dokladů k prokázání údajů zapsaných v uvedených průkazech předpokládá řada právních předpisů.
V zákoně č. 301 o matrikách v dílu nazvaném Díl IV, Doklady potřebné k uzavření manželství, se v ustanovení § 33 odst. 1 uvádí, že snoubenec, který je občanem, je povinen prokázat totožnost a připojit rodný list, doklad o státním občanství, výpis z údajů z informačního systému evidence obyvatel o místě trvalého pobytu, výpis z evidence obyvatel o osobním stavu - čili zda není stále ještě třeba trvale ženatý nebo vdaná - a pravomocný rozsudek o rozvodu předchozího manželství, úmrtní list manžela, přičemž tyto doklady s výjimkou rodného listu nemusí občan předkládat, pokud uvedené údaje může prokázat občanským průkazem.
***