(16.30 hodin)
(pokračuje Špidla)
Obdobně je řešena povinnost snoubenců, kteří jsou cizinci. Ti mohou prokázat potřebné skutečnosti cestovním dokladem.
Dalším právním předpisem, který zakotvuje prokázání totožnosti i jiným způsobem, respektive dokladem, je zákon číslo 325/99 Sb., o azylu, který uvádí, že cizinec prokazuje svoji totožnost cestovním dokladem, nebo ji osvědčí čestným prohlášením. Vedle cestovního dokladu se prokazuje totožnost také průkazem o povolení k pobytu, § 52, a cestovním průkazem totožnosti, § 65.
Obdobně řeší prokazování totožnosti zákon číslo 326/99 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky. Podle ustanovení § 5 tohoto zákona je cizinec povinen při hraniční kontrole předložit cestovní doklad s odkazem na ustanovení § 108 zákona, které uvádí, co se za cestovní doklad považuje. Ustanovení § 177 cizineckého zákona definuje totožnost jako prokázání jména, příjmení, dne, měsíce a roku narození, státního občanství a posledního trvalého pobytu mimo naše území. Tyto údaje se prokazují cestovním dokladem, průkazem o povolení k pobytu nebo identifikačním průkazem vydaným Ministerstvem zahraničních věcí na základě mezinárodního práva.
S výše naznačenou problematikou se vyskytla otázka, zda je nutností, aby bylo v České republice dále povinností mít občanský průkaz, když je totožnost možné doložit i jinými doklady. Domníváme se, že i když je právní úprava ohledně prokazování totožnosti, a tím i průkazu totožnosti značně nejednotná a roztříštěná, nebylo by v současné době uvážené a vhodné upouštět od povinnosti našich občanů žádat o vydání občanského průkazu. Hlavním důvodem je skutečnost, že ostatní průkazy, kterými by se eventuálně mohla totožnost prokazovat a prokazuje se, nejsou pro občany stanoveny obligatorně, což znamená, že občan, který nevlastní cestovní doklad, řidičský průkaz a podobně, by základní údaje s obtížemi prokazoval a musel by předkládat k doložení základních údajů daleko větší množství dokladů - rodný list, výpis z evidence obyvatel ohledně trvalého pobytu, osobního stavu, doklad o státním občanství a podobně - než je tomu dosud.
Za podstatné považuji, že je věcí jednotlivých právních předpisů, aby při zjišťování totožnosti stanovily, které doklady musí občan předložit a jaké skutečnosti tvoří předmět tohoto zjišťování.
Jak mi potvrdilo Ministerstvo spravedlnosti, trestní i občanský soudní řád nařizují zjišťovat před výslechem totožnost vyslýchaných osob, to je obviněného, účastníků řízení, svědků a znalců. Také ustanovení o rozsudku, § 120 odst. 1 a 2 trestního řádu a § 157 občanského soudního řádu, hovoří o označení obžalovaného jeho jménem, příjmením, datem a místem narození, zaměstnáním a bydlištěm, případně jinými údaji potřebnými k tomu, aby nemohl být zaměněn s jinou osobou.
V občanském soudním řízení se vyžaduje uvedení přesného označení účastníků včetně jejich data narození, pokud je to možné.
Na tyto procesní předpisy navazuje § 23 odst. 1, instrukce Ministerstva spravedlnosti číslo jednací 505200 z roku 2001, kterou vydává vnitřní a kancelářský řád pro okresní, krajské a vrchní soudy v plném znění, kde se uvádí: Pro ověření totožnosti vyslýchané osoby soud zjistí její osobní údaje, datum narození, druh práce, zaměstnavatele, stav, bydliště, vztah k účastníkům řízení. Vyžaduje-li to potřeba rozhodnutí nebo statistického sledování, soud zjistí též rodné číslo, rodinné, majetkové a výdělkové poměry, počet předchozích sňatků, nejvyšší dosažené vzdělání a státní příslušnost.
Komentář k trestnímu řádu pak uvádí, že totožnost se zjišťuje zpravidla z občanského průkazu nebo z jiného průkazu totožnosti, například z cestovního pasu tuzemského a cizozemského, vojenské knížky a podobně.
Ministerstvo spravedlnosti nemá informace, že by některé soudy nepovažovaly občanský průkaz za dostatečný průkaz totožnosti. Taková informace není ministerstvu k dispozici, a tím pádem není k dispozici ani mně.
Zdůrazňuji, že i komentář k trestnímu řádu říká, že totožnost se zjišťuje zpravidla z občanského průkazu, takže občanský průkaz má v tomto případě základní statut a myslím, že není správný postup, který by jej na této úrovni nebral.
Věřím, že ke zpochybnění totožnosti předkladatele, pokud k němu ve výjimečných případech dojde, mají soudy vždy vážný důvod. Pochybnosti může mít soud například tehdy, když vzhled držitele občanského průkazu neodpovídá fotografii v občanském průkazu, nemá brýle, vousy, má jinou barvu vlasů či vzhled neodpovídající věku, nedovede odpovědět na některé kontrolní otázky, místo narození, jména rodičů a podobně; v případě, kdy občanský průkaz vykazuje úpravy, je podezření z jeho padělání. Uváděná nedůvěřivost má v současné době své opodstatnění s ohledem na publikované případy, kdy oprávněný držitel ztratil občanský průkaz, nálezce jej začal používat a vystupovat jeho jménem a jako takový se dopustil trestné činnosti, vylákal úvěr, půjčku a podobně. Za jeho spáchanou trestnou činnost byl odsouzen původní držitel, a dokonce byl u něho nařízen výkon nepodmíněného trestu. Teprve po značném úsilí prokázal, že není pachatelem.
V případě důvodného podezření, že se přítomná osoba prokazuje padělkem nebo občanským průkazem jiného občana, je na místě prokázání totožnosti i jiným způsobem.
Zákon i podzákonný předpis však nařizují zjišťovat u konkrétních osob i další údaje, které zpravidla občanský průkaz neobsahuje, aniž by poskytovaly vodítko, jak tyto informace získat. Někdy stačí dotaz, jindy bude soud požadovat potvrzení například o zaměstnání.
Vážený pane poslanče, zjišťování totožnosti je věc mimořádně citlivá a složitá, a jak jste z mé řeči mohl zaznamenat, i v České republice došlo k záměně osob v případě obratného manipulování s cizími doklady. Přesto má klíčovou hodnotu pro prokazování totožnosti občanský průkaz a myslím si, že váš poměrně radikální návrh, který by posiloval oprávněnost různých revizních kontrolních orgánů do hromadné městské dopravy, není na místě, protože je na místě, aby významné zásahy do práv občanů měly ve své kompetenci pouze úzce vymezené orgány, u nichž je zajištěna jednak vysoká kvalifikace, jednak spolehlivá kontrolní činnost.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji vám za odpověď, pane předsedo vlády. Zeptám se pana poslance Kohlíčka, zda má doplňující dotaz. Prosím.
Poslanec Jaromír Kohlíček: Vážený pane ministerský předsedo, všiml jsem si, že jste elegantně přešel základní otázku, tedy kdy bude možné takzvaně ztracený občanský průkaz odebrat, protože zatím ještě v seznamu ztracených občanských průkazů neexistují jejich čísla, čili není jasné, že se skutečně jedná o ztracený průkaz již takříkajíc na první pohled.
Za druhé - jméno, příjmení, rodné číslo, adresa, to jsou údaje, které můžete získat z registru nejrůznějších firem i soukromníků, kteří soukromě podnikají, čili pokud máte dobrou paměť, není problém, abyste se vykázal cizími údaji, a občanský průkaz není pro prokázání totožnosti zpravidla vyžadován.
Rád bych se dozvěděl, kdy vláda předloží normu, která v občanskoprávním a trestním vztahu umožní jednoznačné určení totožnosti. Je mi jedno, jestli to bude například zavedením antropometrických údajů nebo něčím jiným.
***