(17.10 hodin)
(pokračuje Součková)
V návaznosti na výše uvedené a s cílem právě podpořit postavení pacienta v jeho právech při poskytování zdravotní péče vyplývající z platných předpisů byly povinné náležitosti receptu rozšířeny o vyjádření rozhodnutí pacienta o eventuální finanční spoluúčasti na zvoleném léčivém přípravku.
Předpokládaná praxe byla opakovaně medializována a návrh novely vyhlášky byl začátkem prosince loňského roku rozeslán souběžně do vnitřního i vnějšího připomínkového řízení. V rámci připomínkového řízení byli osloveni i představitelé organizací reprezentujících nebo zastupujících lékaře a farmaceuty, jako je Česká lékařská, stomatologická a lékárnická komora, Česká lékařská společnost Jana Evangelisty Purkyně, Sdružení praktických lékařů a další. O reálných záměrech Ministerstva zdravotnictví byla odborná veřejnost informována. Veškeré došlé připomínky byly zvažovány, a to jak ve vztahu k provozu a zatížení zdravotnického zařízení, tak i ve vztahu k postavení pacienta. Novela vyhlášky byla zveřejněna ve Sbírce zákonů pod č. 34/2004 Sb. v částce 11 z 30. 1. 2004. Vzhledem k její účinnosti byla také od 28. ledna tohoto roku zveřejněna i na internetových stránkách Ministerstva zdravotnictví, a to včetně vzoru receptu.
Z vyhlášky vyplývá, že stávající tiskopisy lze doplněním příslušných symbolů vyjadřujících úhradu léčivého přípravku používat i do konce roku 2005. To, že se hovoří nyní o věci, že není lékař plně informován o tom, na které léky se doplácí nebo jaká je výše doplatku, si myslím, že není správné z jednoho pohledu - protože každý lékař a poskytovatel před daným obdobím si musí aplikovat číselníky buď do počítače, nebo i v písemné podobě, tak aby mohl řádně poskytnutou zdravotní péči účtovat pojišťovně. V této oblasti pak samozřejmě ví, jaká je maximální cena daného léku, jaká je maximální úhrada a jaká je maximální možná výše doplatku. Jednoduchým způsobem může zjistit v tomto číselníku, jaká je plná úhrada daných léků a u kterých léků je předpokládán doplatek.
Vzhledem k preskripci lékařů, ať už v linii praktické, nebo v oblasti specialistů či lůžkové, se jedná o sortiment vždy v počtu řádově maximálně několika počtu léků. U praktických lékařů se dá počítat řekněme na pár, dvě až tři desítky. U specialistů možná ještě méně. V oblasti lůžkových částí je toto spektrum zcela úměrné podle dané odbornosti s ohledem na ústavní lékárny, které dávají informace o výši daných doplatků, anebo i s ohledem na součinnost s lékárnami v blízké vzdálenosti od poskytovatele, kde je možné se dohodnout s lékárníkem, aby poskytoval přesné informace o výši doplatku na dané léky v dané oblasti, ve které patřičný poskytovatel působí.
To, že skutečně v republice jsou cenové relace ve smyslu doplatků různé a ne všechny lékárny využívají maximální možné ceny a výše doplatků, je pravdou. A proto připravujeme v návaznosti právě na racionální lékovou terapii stanovování tzv. degresivní marže a také stanovování maximálního doplatku, což znamená, že by se došlo u léků, které budou předepisovány na recept, k sjednocení výše doplatkových částí.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji vám, paní ministryně. Zeptám se pana poslance Jana Zahradila, zda má doplňující dotaz. Prosím, máte slovo, pane poslanče.
Poslanec Jan Zahradil: Děkuji, paní předsedající. Myslím, že aktivní spoluúčast pacienta na péči o své vlastní zdraví, a tedy i jeho aktivní spoluúčast při rozhodování o tom, který lék si zvolí, je něco, co je nutno přivítat. V tom se určitě shodneme.
Přesto se však domnívám, že tato vyhláška tomu nikterak nenapomáhá. Jestliže je lék předepsán, může být odebrán v kterékoliv lékárně bez ohledu na to, jak je vzdálena od místa působiště lékaře, který jej předepsal. Je irelevantní poznámka, že by mohl spolupracovat s lékárnami, které jsou v blízké vzdálenosti, a zjišťovat si výši doplatků a potom poskytovat takové informace pacientovi. Navíc se domnívám, že žádný lékař nemůže mít povědomost o všech na trhu dostupných lécích, v tu chvíli dostupných lécích na tu či onu chorobu.
Pokládám návaznou otázku. Existuje v tuto chvíli nějaký centrální registr všech léků, které jsou dostupné na trhu, tedy léků, které nejsou volně prodejné, ale které musí být předepisovány, s tím, že by tam zároveň byl uveden maximální možný doplatek - nebo nikoliv?
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji vám, pane poslanče. Poprosím tedy ještě jednou paní ministryni Marii Součkovou o odpověď.
Ministryně zdravotnictví ČR Marie Součková: Ano, existuje. Já jsem i ve své odpovědi na to navazovala, že jsou dvě cesty. Jednak cesta závazného číselníku vydávaného pojišťovnami, který je pro lékaře vodítkem právě ve výši úhrad a ve výši doplatků s ohledem na maximální možné úhrady. Další, druhou věcí jsou i jednotlivé úhrady v jednotlivých lékárnách, s tím, že lékař nepředepisuje sortiment daných léků, jež se objevují v daných ATC skupinách, celý, ale obvykle podle své specializace má obvyklý objem léků, který je schopen na spektrum nemocí, které léčí, předepisovat. Je skutečně v dostupnosti jak ve formě elektronické, tak ve formě písemné, tak ve formě možnosti na stránkách Ministerstva zdravotnictví či i pojišťoven přesný daný číselník, kde je možné se zorientovat.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji vám. Můžeme přistoupit k další interpelaci a tu pronese paní poslankyně Eva Dundáčková na ministryni školství Petru Buzkovou ve věci rušení pedagogických center. Prosím, paní poslankyně.
Poslankyně Eva Dundáčková: Vážená paní ministryně, dovolte, abych se vás otázala na připravované kroky v rámci tzv. reorganizace sítě pedagogických center, protože pokud vím, celá transformace je tímto slovem nazvána. Nicméně kroky, které doposud byly učiněny, vyvolávají řekněme nervozitu a působí spíše dojmem, že skutečným důvodem této reorganizace je ušetření dvou procent úřednických platů na ministerstvu a strategie řešení dodat vysokým školám chybějící peníze ušetřené na pedagogických centrech po jejich zrušení.
Upřímně řečeno, já osobně si dovedu představit, že by pedagogická centra mohla být zrušena a jejich činnost nahrazena někým jiným. Pak je ovšem otázka, jakým vhodným způsobem využít dosavadních zkušeností pracovníků pedagogických center a jakým způsobem tedy zúročit i prostředky, které byly vynaloženy v mnoha ohledech na jejich vzdělávání; a to samozřejmě jsou prostředky, které byly vynaloženy z resortu Ministerstva školství, to znamená peníze státní. Potud první okruh mých otázek.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji vám, paní poslankyně. Prosím o odpověď paní ministryni Petru Buzkovou.
Ministryně školství ČR Petra Buzková: Vážená paní poslankyně, já vás mohu ujistit, že důvodem reorganizace systému pedagogických center není ušetření dvou procent míst na ministerstvu školství, protože počet zaměstnanců na ministerstvu školství bude minimálně o dvě procenta snížen taktéž.
Nicméně v současné době se velmi podrobně zabývám otázkou fungování všech organizací přímo řízených ministerstvem školství, to znamená nejen pedagogických center, a i v případě dalších přímo řízených organizací předpokládám v dohledné době pravděpodobně slučování při snižování počtu zaměstnanců. Koneckonců účelem reformy veřejných financí je snižování státního aparátu a přímo řízené organizace a jeho zaměstnanci jsou stejně jako ministerstva a jeho úředníci státními zaměstnanci placenými ze státního rozpočtu. To znamená - ano, jedním z důvodů této reorganizace je i snížení počtu zaměstnanců, a to o 200 zaměstnanců.
Tedy zrealizované kroky.
***