(9.50 hodin)
(pokračuje Konečná)
Z tohoto místa bych tedy ráda požádala pana ministra o vysvětlení nutnosti omezení stávajícího hraničního režimu. Pane ministře, myslíte si, že skutečně nebylo možno danou situaci řešit například větším zkvalitněním ostrahy hranice? Směřují-li chystané změny ke zvýšení účinnosti práce pohraniční policie, pak si troufnu tvrdit, že se do značné míry toto ustanovení mine účinkem. Ani těmi nejdrastičtějšími opatřeními nelze totiž zajistit neprůchodnost hranice proti nepovoleným přechodům. Jakékoliv nepřiměřené zpřísnění režimu, natož administrativní, však v každém případě přinese problémy obyvatelům dotčených regionů.
V závěru, pane ministře, mi dovolte vás požádat o vysvětlení zcela konkrétních problémů na hranici, kterých se tato smlouva dotýká.
Článek 15b) - žádám vás o vysvětlení, co znamená formulace "opustit hraniční turistickou tasu". Do kolika metrů, co když za snížené viditelnosti či omylem nechtěně občané sejdou a podobně?
Článek 15c) - formulace "může být vydáno individuální povolení pro překračování státních hranic mimo určená místa" zakládá možnost dalšího omezování tohoto práva. Kdo bude rozhodovat a na základě čeho? Jako velmi problematické vidím v této souvislosti zejména ustanovení článku 15g) odstavec 3c), osoby, u které pominul účel povolení.
Článek 15d) - jak se bude postupovat v případě hromadných akcí, jako je Slavnost bratrství Čechů a Slováků na Javořině, Kopaničářské slavnosti, Česko-slovenský Silvestr na pomezí, turistické srazy, setkání obyvatel sousedních přeshraničních obcí apod., kdy se účastníci dostavují na místo setkání individuálně, z různých míst obou stran hranic, v různém čase, když odstavec 2 předpokládá v takovém případě vydání hromadného povolení, které bude muset mít u sebe organizátor akce, a odstavec 3 stanoví, že osoby, které se takové akce účastní a překračují hranice, což budou například v případě akcí na vrcholu Velké Javořiny všichni účastníci, jindy zase všichni z druhého státu, než se akce bude konat, musí mít platné povolení. Znamená to snad, že pro ně nebude platit ono hromadné povolení podle odstavce 2 a budou si muset pořídit individuální povolení dle článku 15c)? Pokud ano, pak zřejmě dojde k podstatnému snížení počtu účastníků takových akcí, neboť to pro ně může být zásadní administrativní a časovou překážkou. Pokud ne, co v daném případě ustanovení odstavce 3 znamená?
Článek 15e) - jak se budou řešit návštěvy předmětných nemovitostí, resp. osob v nich se nacházejících, pro ty, kdo nejsou osobami blízkými? Obdobný problém může nastat pro host a návštěvníky příslušných restauračních a ubytovacích zařízení, kteří nemusejí nutně mít nájemní smlouvu.
Článek 15j) - je pěkné, že se to, kdo je příslušným orgánem, dozví vláda. Jak se to ale dozvědí ti, jichž se to týká, to znamená občané, kteří chtějí podle této smlouvy přejít hranice, zejména ve chvíli, kdy se budou chtít zúčastnit nějaké akce na druhé straně hranic či provozovat turistiku v daném území? A jak se to dozvědí občané členských států Evropské unie či třetích států? Velká většina z nich prostě raději nepřijede. Než vše vejde ve známost a obecnou povědomost, příslušná opatření po asi dvou letech skončí. Přerušení návštěv, kontaktů, turistického a cestovního ruchu se všemi negativními důsledky však přetrvá podstatně déle ke škodě obyvatel příhraničního území obou států a rozvoje tohoto ekonomicky a sociálně velmi problematického území.
Zároveň je nutné podotknout, pane ministře, že mě velmi mrzí, že jste si za poslední tři měsíce nenašel čas a pouze jste své podřízené posílal na problematickou česko-slovenskou hranici. Možná bych se vás na to totiž dnes neptala já, ale přímo občané, kteří se tím trápí.
V rámci toho, že nám nebylo objasněno, podle jakého dokumentu Rady se dočasná vnější hranice zavádí, jak budou jednotlivá ustanovení vymezena a jak budou řešena, bych ráda za poslanecký klub KSČM navrhla zamítnutí této smlouvy, popřípadě prodloužení lhůty na projednávání na 100 dní. Doufám, pane ministře, že za 100 dní se na česko-slovenské hranici potkáme a spoustu dalších věcí si vyjasníme.
Jen bych ráda pro ostatní dodala, že smluvní dokumenty a technické ujednání, o kterých pan ministr věděl a o které jsme ho žádali, měly být předloženy již k prvnímu čtení, protože to jsou velmi důležité dokumenty, které upravují režim na hranicích a které by každý, kdo se zajímá o režim na hranicích, měl mít již dnes při prvním čtení k dispozici. Děkuji.
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Dalším přihlášeným do obecné rozpravy je pan poslanec David Šeich. Pak vystoupí poslanci Recman, Grebeníček, Filip a Říman. Ti jsou v této chvíli přihlášeni do obecné rozpravy. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec David Šeich: Vážený pane předsedající, vážená vládo, dámy a pánové, projednáváme návrh smlouvy, která výrazně zpřísní režim na česko-slovenské hranici. Dovolte mi říci, že se jedná o režim, který je předurčen určitými historickými danostmi společného státu, a bez nějakého zbytečně historizujícího pohledu si dovolím říci, že se jedná o nadstandardní režim, o kterém bylo mnohokrát při česko-slovenských setkáních hovořeno. Rozhodně bude tento režim touto smlouvou výrazně zasažen, bude výrazně omezen.
Bez nějakých historizujících výkladů, velmi zjednodušeně, velmi pochopitelně pro občany na česko-slovenských hranicích je možné říci, že se jedná o režim, který jim zkomplikuje život. To je nepochybné. Protože se jedná o občany, kteří mají často jednu ze svých nemovitostí na území České republiky, druhou nemovitost na území Slovenské republiky, často jednu část rodiny na území České republiky, druhou část rodiny na území Slovenské republiky a z dnešního pohledu také třeba pracují v zahraničí, a to všechno proto, že prostě hranice mezi těmito dvěma státy nebyla a jednalo se o jeden stát.
Tento historicky specifický fakt bylo podle mého názoru třeba při vyjednávání s Evropskou unií zmírnit. Evropská unie je poměrně citlivá k regionálním specifikům. Rozumí tomu, že přestože má velmi přísné hygienické normy, tak například chápe, že něco jako olomoucké syrečky může i přes tyto a proti těmto hygienickým normám existovat. Rozumí prostě určitým regionálním historickým danostem, určitým specifikům, a nepochybně (o?) režimu na česko-slovenské hranici se dá (jako?) o specifické historické determinovanosti mluvit. Domnívám se, že pokud by tyto otázky byly při vyjednávání vzneseny, mohly být také relevantně projednávány. Výjimku jste vyjednat měli a výjimku jste nevyjednali. Protože jste tu výjimku nevyjednali, povede to k výraznému zpřísnění režimu na česko-slovenských hranicích.
Je nepochybné, že dnes v souvislosti s volbou, vládní volbou, evropského komisaře znovu vyvstávají otázky spojené s kvalitou českého vyjednávání. Rozhodně nechci v této chvíli činit určité zjednodušující, bagatelizující a paušální soudy. Na druhé straně je faktem, a to faktem nezpochybnitelným, že kostlivci ze skříně, ať už jsou to dětské pleny nebo záležitost zpřísnění režimu na česko-slovenské hranici, kostlivci z vyjednávací skříně vypadávají a to je prostě fakt.
Dovolte mi také, abych řekl několik věcných poznámek k pojmu vnější ekonomická hranice, protože to je pojem pro většinu občanů dost nepochopitelný a je to pojem, kterým je argumentováno, že to je důvod, proč musí spolu se vstupem do Evropské unie k přijetí této smlouvy dojít.
Dovolte mi, abych poznamenal jeden fakt - že pojem dočasná vnější ekonomická hranice v žádné normě acquis neexistuje Také je velmi zajímavé se podívat na první schengenskou dohodu, ve které je věta: "Aniž je dotčeno použití vnitřní (?) logice evropské integrace, výhodnější úpravy mezi stranami, přijmou smluvní strany opatření nezbytná pro usnadnění pohybu příslušníků členských států Evropské unie, kteří mají bydliště v obcích na společných hranicích, aby jim bylo umožněno překračovat tyto hranice mimo povolené hraniční přechody a mimo provozní dobu kontrolních stanovišť." To je citace z první schengenské dohody.
***