(10.00 hodin)
(pokračuje Šeich)
Já si myslím, že toto všechno jsou fakta, která není možné přehlížet. Také je velmi dobré se podívat na vyjádření představitelů Evropské unie, kdy nikdy nezazněla kritika režimu na česko-slovenské hranici a nikdy nebyla vznesena námitka, že tento režim musí být změněn. Dokonce bývalý velvyslanec Evropské unie v Praze Ramiro Cibrian několikrát přímo na česko-slovenské hranici deklaroval, že současný režim nebude změněn. Tato skutečnost také nebyla nikdy výrazně vytýkána v základním dokumentu, kterým byla provázena Česká republika v přestupním období, a to je v hodnotící zprávě Evropské komise.
Myslím si, že je také ještě jeden zajímavý výklad, a to je, zdali Ministerstvo vnitra pojem vnější ekonomické hranice úmyslně nepřitvrzuje z toho důvodu, aby usnadnilo práci svým celním orgánům. Myslím, že to je určitý trend, se kterým se můžeme v poslední době setkat, a není to jenom v případě režimu této smlouvy. Jestliže ministr vnitra nemá kvalitní složky finanční policie, nemá kvalitní policejní sbory a kvalitní dohled nad těmito policejními sbory v oblasti praní špinavých peněz, tak prostě zakáže drobným živnostníkům a občanům převádět částku nad 15 tisíc eur, což je částka kolem 450 tisíc korun, převádět v hotovosti. Usnadní se nepochybně práce policie, nefunkčních složek. Určitě. Jistě ano, ale znepříjemní se život podnikatelům. Je to řešení. Řešením může být také samozřejmě vytvoření kvalitních složek dopravní policie a dozorování kvalitní činnosti dopravní policie. Pochopitelně jednodušší je dohoda s ministrem dopravy o šikanózním bodovém systému, který řidiče bude perzekvovat, bude vytvářet určitý dojem strachu a usnadní práci policie. Jistěže usnadní.
Samozřejmě je také jednoduché, než kvalitně hlídat hranici, což je samozřejmě posláním celníků, jistě jednodušší je uzavřít hranici závorami a zkomplikovat život občanů na česko-slovenské hranici. To je pochopitelně jednodušší a méně komplikované. Myslím si, že než všechny tyto normy, raději by se ministr vnitra měl zaměřit na kvalitní práci policie, celníků a všech složek bezpečnostních, které k tomuto účelu slouží, a nekomplikovat život občanům. Měli jste vyjednat výjimku, a pokud jste ji nevyjednali, neusnadňujte si tím život policie.
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Dalším přihlášeným do obecné debaty je pan poslanec Recman, pak vystoupí pan poslanec Grebeníček.
Poslanec Svatomír Recman: Pane předsedo, pane ministře, kolegyně a kolegové, já jsem k problematice úpravy režimu, nebo přesněji řečeno zavádění zpřísněného režimu na česko-slovenské hranici vystoupil už v bodě 170 probíhající schůze, což byla odpověď předsedy vlády na interpelaci naší kolegyně poslankyně Kateřiny Konečné ve věci výstavby zábran na místních komunikacích v blízkosti česko-slovenské hranice. Jednalo se o lokalitu Bílá - Staré Hamry v okrese Frýdek-Místek v Moravskoslezském kraji. Moje stanovisko k budování těchto zábran bylo negativní. Má vystoupení k této problematice v bodě 170 i v současné době vycházejí zejména z připomínek a námětů občanů, kteří v této lokalitě žijí.
V žádném případě se nechci pasovat do role experta, který se této problematice dlouhodobě věnuje. To chci zde na úvod svého vystoupení poctivě přiznat. Nicméně musím říci, že na mé vystoupení reagoval ministr vnitra a řadu mých dotazů zodpověděl s tím, že doporučil, abych k této problematice znovu vystoupil právě při projednávání příslušné mezinárodní smlouvy, to znamená tisku 578.
Já si myslím, že všichni tady vnímáme, a my, kteří žijeme v Moravskoslezském kraji, v okrese Frýdek-Místek nebo v některém jiném z pohraničních okresů, tuto situaci výrazně citlivěji. Podstata problému, který nastane po 1. květnu letošního roku na společných česko-slovenských hranicích, je v tom, že stará smlouva umožňuje každému českému a slovenskému občanovi překračovat hranici na kterémkoliv vhodném místě. Tady bych chtěl podtrhnout ona slova "kterémkoliv vhodném místě". Tato smlouva bude zrušena, budou zrušeny nadstandardní vztahy slibované politiky zejména po rozpadu Československa v roce 1992. Tato slova, pronášená řadou významných politiků obou států, tak vezmou za své. Jsem přesvědčen o tom, že to skutečně nejsou žerty, že lidem žijícím a pracujícím nebo rekreujícím se u hranic, jak uváděl i Petr Uhl, publicista, těm politici zašpérovali cesty a ztížili život. Já si myslím, shodnout se na tom můžeme, že to skutečně je nepopíratelný a reálný fakt, že tato situace se po 1. květnu pro tyto občany výrazným způsobem ztíží. A musím říci, že ti ze samot, kteří překračují cestou domů hranici i několikrát, se těžko spokojí s tím, že projdou na občanku nebo na zvláštní povolení, které jim vydají zvláštní úřady. Na cestách vyrostly závory, místní dostanou klíč, aby projeli, ale jsem přesvědčen o tom, že každý převáděč si jej také nějakým způsobem obstará, že bude mít možnost zcela prakticky odemknout si příslušné závory. Jsem přesvědčen o tom, že i kdyby se to technicky vyřešilo, zbývá, jak někteří uvádějí, když jsem s nimi hovořil, určitá pohana, určitá urážka z toho, že nadstandardní vztahy, které jim slibovali politici, znovu vezmou za své.
Myslím si, že to určitým způsobem, zejména v tomto regionu, sníží popularitu politiků a že to výrazným způsobem přispěje k tomu, že řada lidí bude odmítat chodit, zúčastňovat se voleb, protože říkají: Politici, sliby, které jste nám dali, neplníte. Proč bychom vám měli věřit, proč bychom vám měli důvěřovat, proč bychom vám měli pomáhat do křesel, ať už v Poslanecké sněmovně, Senátu, v krajském zastupitelstvu či kdekoliv jinde? Jsem přesvědčen o tom, že politici, kteří v roce 1992 slibovali nadstandardní vztahy, a zde mám na mysli především premiéry obou států, tzn. Klause a Mečiara, že občan rozdělení federace ani nepocítí.
Dne 1. května, k němuž má dosáhnout účinnosti smlouva, vstupují oba státy do Evropské unie. Ptám se, proč uzavíráme smlouvy, že mezi oběma státy má být schengenská hranice, když teď na západ od našich hranic je, což unii stačí, a po společném vstupu České republiky a Slovenské republiky do schengenského prostoru se posune na východ od Slovenska. Pochopil jsem z vystoupení pana ministra i ze situace, která je, že Evropská unie nás do ničeho nenutí, protože typů neschengenských hranic má víc a ani dnes neexistuje směrnice, která by změnu hraničního režimu vyžadovala.
Tady bych se odvolal na pana ministra, protože ministr vnitra Stanislav Gross v důvodové zprávě k této smlouvě přiznává, že se příslušné nařízení Rady Evropy teprve připravuje. Tady bych chtěl ocitovat právě z předkládací zprávy pro Parlament České republiky, kde v odkaze dvě se hovoří: "V současné době jsou připravována dvě nařízení rady, která upraví tzv. malý pohraniční styk se třetími státy a dále rovněž mezi členskými státy, mezi nimi nedošlo ke zrušení kontrol na společných státních hranicích. Vzhledem k tomu, že dosud nemají definitivní podobu, mohla být i v přípravě smluvního dokumentu zohledněna pouze v omezené míře."
Z podobných úvah a textu jsem udělal závěr, že rozhodnutí Ministerstva vnitra omezit volný přeshraniční styk mezi Českem a Slovenskem a soustředit se pouze na oficiální hraniční přechody nemá oporu v Evropské unii. Jedná se o arbitrární vnitrostátní rozhodnutí našich úředníků. Zvýšená ostraha hranic proti nelegální migraci toto rozhodnutí rozhodně neospravedlňuje. Jsem přesvědčen o tom, že zde a priori ani o ochranu před migrací nejde. V minulém vystoupení jsem uváděl příklad Severního Irska a Irské republiky, tzn. dvou sousedních států, jež spolu sdílejí společnou a dlouhou hranici, která je podobná českému a slovenskému pomezí, že tato hranice vznikla po rozdělení ostrova v roce 1921.
***