(10.40 hodin)
(pokračuje Kala)
Stejně tak dětské zádržné systémy, technický stav pozemních komunikací a další.
Co se týče oblastí nebo témat, které zde nezazněly a které bych si dovolil připomenout, aby v diskusi nebyly opomenuty, domnívám se, že by bylo vhodné upravit jakýsi nový institut, který by do určité míry připomínal institut výpisu z rejstříku trestů. Podle mého názoru každý řidič by měl mít možnost požádat orgán o výpis ze své karty řidiče, což jednak bude sloužit jako nástroj kontroly správního orgánu a jednak by tato informace měla své psychologické dopady. Vedle toho by samozřejmě mohla být i cenným zdrojem informací např. pro zaměstnavatele řidičů a další. Druhým tématem, které zde nebylo rozvíjeno, by mohla být úprava přidělování bodů v případech, kdy řidič souhlasí s vyřízením svého přestupku v blokovém řízení. Domnívám se a budu navrhovat, aby policie měla povinnost vyznačit přímo na pokutovém bloku počet odepsaných bodů, což zase má svůj psychologický efekt a má to svůj kontrolní efekt.
Závěrem mé zpravodajské zprávy mi, vážené kolegyně a kolegové, dovolte, abych konstatoval, že v rámci prvého čtení nebyl podán návrh na zamítnutí nebo vrácení k dopracování a zazněl jediný hlasovatelný návrh pana poslance Hojdy na přikázání k projednání ústavně právnímu výboru. Organizačním výborem byl zákon přikázán výboru hospodářskému a o těchto dvou návrzích je proto možné hlasovat.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Já vás ještě doplním, pane zpravodaji, padl návrh od pana místopředsedy Ivana Langera na prodloužení lhůty na projednání ve výborech, a to o 60 dnů. Čili jsou zde tyto návrhy k hlasování. (Zpravodaj: Děkuji za doplnění.) Zároveň svolávám naše kolegy, abychom mohli toto hlasování absolvovat.
Budeme se tedy zabývat nejprve návrhem na přikázání. Organizační výbor navrhl předložený návrh přikázat hospodářskému výboru. Pan poslanec Hojda navrhl přikázat tento návrh také ústavně právnímu výboru.
Nejprve se vás tedy zeptám na to, kdo souhlasí s tím, aby byl návrh zákona přikázán výboru hospodářskému.
Zahajuji hlasování číslo 52. Táži se vás, kdo je pro toto přikázání. Kdo je proti?
V hlasování s pořadovým číslem 52 z přítomných 167 pro bylo 153, proti nikdo. Tento návrh byl přijat.
Ve druhém hlasování rozhodneme o přikázání výboru ústavně právnímu.
Zahajuji hlasování pořadové číslo 53, táži se, kdo je pro tento návrh na přikázání. Kdo je proti?
V hlasování pořadové číslo 53 z přítomných 166 pro 80, proti 46. Tento návrh nebyl přijat.
Nyní se musím zeptat pana ministra Milana Šimonovského, zda souhlasí s tím, aby byla prodloužena lhůta o 60 dnů pro jednání ve výborech, neboť tak mi ukládá § 92 odstavec 3 jednacího řádu. Nesouhlasí, proto o tomto návrhu hlasovat nemůžeme a zákon bude procházet standardní procedurou.
Konstatuji tedy, že tento návrh byl přikázán k projednání hospodářskému výboru, a končím prvé čtení tohoto vládního návrhu zákona. Děkuji panu zpravodaji i panu ministrovi.
Přistoupíme k dalšímu bodu schváleného pořadu schůze. Tím je bod číslo 79. Jen vás upozorním, že dalším bodem bude bod 47, je to prvé čtení vládního návrhu zákona, a potom bude následovat šest zákonů z oblasti resortu pana ministra zemědělství, šest zákonů ve třetím čtení. Tolik k tomu, abyste věděli, co nás čeká v následujících minutách.
Nejprve tedy bod číslo
79.
Vládní návrh, kterým se předkládá Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky
k vyslovení souhlasu Dodatkový protokol mezi Českou republikou
a Spojenými státy americkými k Dohodě mezi Spojenými státy americkými
a Českou a Slovenskou Federativní Republikou o vzájemné podpoře a ochraně investic,
podepsané dne 22. října 1991 ve Washingtonu
/sněmovní tisk 581/ - prvé čtení
Předložený návrh uvede místopředseda vlády a ministr financí Bohuslav Sobotka, kterého prosím, aby tak učinil.
Místopředseda vlády a ministr financí ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji, paní místopředsedkyně. Vážené poslankyně, vážení poslanci, předkládám Poslanecké sněmovně Parlamentu k vyslovení souhlasu Dodatkový protokol mezi Českou republikou a Spojenými státy americkými k Dohodě mezi USA a ČSFR o vzájemné podpoře a ochraně investic, podepsané dne 22. října 1991 ve Washingtonu.
Úvodem dovolte, abych vás ve stručnosti seznámil s okolnostmi, které vedly Českou republiku ke sjednání dodatkového protokolu v rámci přístupových jednání k Evropské unii při uzavírání kapitoly 26 - vnější vztahy. Česká republika v rámci tohoto jednání potvrdila závazek vyplývající z článku 307 Smlouvy o Evropských společenstvích, který ukládá přistupujícím státům uvést své mezinárodněprávní závazky do souladu s komunitárním právem, a to do data vstupu do Evropské unie, to je do 1. května 2004. V rámci přípravy České republiky na vstup do Evropské unie proto byla provedena celková revize mezinárodních dohod z hlediska jejich slučitelnosti s komunitárním právem. Ministerstvo financí při prověrce dohod, které náleží do jeho působnosti, zjistilo, že dohoda o ochraně investic se Spojenými státy je v některých ustanoveních neslučitelná s komunitárním právem. Vzhledem k tomu, že rovněž další přistupující a kandidátské země - Slovensko, Polsko, Litva, Lotyšsko, Estonsko, Rumunsko a Bulharsko - identifikovaly ve svých dohodách o ochraně investic rozpory s acquis, rozhodla se Evropská komise poskytnout těmto zemím technickou a právní pomoc při jednání se Spojenými státy o odstranění nekompatibility příslušných investičních dohod. Od poloviny roku 2002 probíhala v Bruselu trojstranná jednání mezi zástupci všech zúčastněných stran, to je Spojených států, přistupujících zemí a Evropské komise. V této souvislosti považuji za důležité poznamenat, že asistence Evropské komise při těchto trojstranných jednáních velmi výrazným způsobem přispěla k úspěchu jednání. Nelze pochybovat o tom, že pokud by jednotlivé kandidátské země včetně České republiky jednaly se Spojenými státy samostatně, byly by jejich vyjednávací pozice podstatně slabší.
Trojstranná jednání vyvrcholila návrhem bilaterálních dodatkových protokolů, které mění stávající jednotlivé dohody o ochraně investic Spojenými státy a jsou jejich nedílnou součástí, a dvou výkladových dopisů. Bilaterální protokoly uzavře každá kandidátská země samostatně se Spojenými státy. Evropská komise při této příležitosti konstatovala, že dodatkové protokoly téměř odstraňují neslučitelnost dohody se Spojenými státy s komunitárním právem. Zároveň však uvedla, že bilaterální dodatkové protokoly jsou maximem toho, co bylo možno se Spojenými státy vyjednat, a že navzdory existenci určité míry rizika doporučuje kandidátským zemím dodatkový protokol akceptovat. Pokud by Česká republika dodatkový protokol neuzavřela a dohoda se Spojenými státy tudíž zůstala po našem vstupu do Evropské unie v rozporu s komunitárním právem, došlo by ze strany České republiky k porušení článku 307 smlouvy, který ukládá odstranit všechny neslučitelnosti svých mezinárodněprávních závazků k datu vstupu do Evropské unie. Přirozeně v takovém případě by proti České republice mohla Evropská unie zahájit řízení pro porušení tohoto závazku a potenciálně uložit i sankce.
Vláda schválila svým usnesením č. 1094 z 5. listopadu 2003 návrh dodatkového protokolu k dohodě se Spojenými státy.
***