(15.40 hodin)
(pokračuje Kott)
Myslím si však, že ať chceme, či nechceme, žena vždy bude rozhodovat o kvalitě života svého dítěte, ať prenatálně, či postnatálně. Já zde prosím znovu upozorňuji na to, že my se nebavíme o lidském plodu, ale o embryu, to znamená o dítěti po početí do 12. týdne po otěhotnění.
Představme si však, že tento návrh bude schválen a vstoupí v platnost. Co se stane? Nebudou legální interrupce. Ano, na našem území zákonné interrupce prakticky zmizí. Já se ale ptám, co bude dál. Jsem přesvědčen, že žena, která se rozhodne pro potrat, si cestu vždy najde. Nabízí se jich hned několik. Vyjmenuji některé z nich. Buď vycestuje do zahraničí a podstoupí zákrok tam, jak to dělají Polky či Irky, a k tomuto lidskému problému se mnohdy přidají i problémy ekonomické, což neberte v této souvislosti jako rouhání. Nebo - a nechci nikomu nic podsouvat, ale z historie to víme a i z některých zemí, kde jsou právě potraty zakázány - bude proveden potrat na odborném pracovišti, ale nebude samozřejmě v dokumentaci takto uveden. Obě tyto varianty nejsou ještě tak zlé. Bohužel ale - a tato varianta podle mne přijde nejmasověji - dojde k opravdové tragédii, a to k nelegálním potratům se všemi katastrofálními důsledky, a přiznejme si, i k riziku úmrtí matky, které je nesmírně vysoké.
Dámy a pánové, domnívám se, že tudy cesta opravdu nevede. Vsaďme na kvalitní a levnou antikoncepci těch, kdo nechtějí mít děti, ale především je nutno vysvětlovat, že mít děti je normální a že děti nejsou pouze starost, že to je i radost. Děkuji za pozornost. (Potlesk poslanců KDU-ČSL.)
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Nyní dostane slovo pan poslanec Vilém Holáň, připraví se paní poslankyně Boháčková.
Poslanec Vilém Holáň: Vážený pane předsedo, vážené kolegyně a kolegové, v průběhu obecné rozpravy byl podán návrh na zamítnutí návrhu poslance Karase, a z některých příspěvků soudím, že by mohl mít bohužel naději na úspěch. Chci se pokusit tento trend zvrátit.
Zdůrazňuji, že žádný z vystupujících řečníků se nevyjadřoval ve prospěch potratů. Snad každý z nich zdůraznil svůj osobní negativní postoj k takovému kroku, nicméně zároveň i negativní postoj k návrhu předkladatelů. Kolegyně Emmerová podala ucelenou, ale jak skalpel chladnou argumentaci proti návrhu. Stejně formálně ucelená a stejně chladná byla právní argumentace profesora Jičínského. Kolega Zvěřina si dokonce pomohl trochu popřením i moudrosti Hippokratovy. Nelze prostě v tom všem nevidět i jistou rezignaci na problém a neschopnost a bezradnost v jeho řešení, byť cítíme, že věci nejsou v pořádku.
Většinou používaný argument, že o svém těhotenství může rozhodovat jen žena, jíž se to přímo týká, je argument velmi problémový, protože žena, resp. oba rodiče se mohou rozhodnout naprosto svobodně, a při dnešních hlubokých znalostech o lidské reprodukci zcela zodpovědně, zda dají vznik novému životu, nebo nedají. Případ donucení ženy Karasův návrh přece vyjímá. Většina lidí jasně cítí, že ničit lidský plod - pokud termín nenarozené dítě někoho zlobí - ničit lidský plod při současných znalostech a všeobecné dostupnosti antikoncepčních prostředků - zdůrazňuji, všeobecné dostupnosti antikoncepčních prostředků - je čiré barbarství.
Klesající přírůstek obyvatelstva u nás i mnohde jinde v Evropě je většinou kladen do souvislosti se změnou sociálního chování. Potenciální rodiče dávají přednost kariéře nebo projevují nespokojenost s hmotným zajištěním atd. a stává se jim to důvodem přinejmenším k odkladu rodičovství. Nicméně existují také studie, které se zamýšlejí nad vzrůstajícím počtem neplodných párů. Na vině může být Černobyl, znečištění ovzduší, konzervační látky v potravinách, je to vcelku jedno. Důležité je, že zde je zasažen biologický potenciál lidské reprodukce. Lze si jistě představit nebo dovodit, že v nějaké skupině či národu se ztratí nakonec úplně. I když taková katastrofa snad v dohledné době nehrozí, i pouhá tato představa by nás mohla a měla vést k tomu, abychom si stále uvědomovali, že život a jeho předávání je vzácný statek, dokonce ze všech statků nejvzácnější.
Předkladatel návrhu tady chce podle mého soudu dosáhnout velmi zásadní věci, totiž aby stát stejně, jako využívá své moci k ochraně života narozených lidí, k ochraně majetku, přírody, k ochraně informací, trhu apod., jí využil také k ochraně lidského života i v prenatální formě. Aby tedy i tímto způsobem chránil vzácný statek života. Opravňuje ho k tomu i masovost tohoto jevu.
Jestliže ze 120 tisíc počatých dětí jich čtvrtinu prostřednictvím potratu odepisujeme, považuji to za velmi silný důvod k tomu, abychom o návrhu diskutovali ve výborech a ve druhém čtení. Konečný výsledek může být odlišný od představ předkladatele, tak to ostatně bývá u mnoha návrhů zákonů v této sněmovně. Průběh jednání nás může např. vést k tomu, abychom v případech, kdy je pro ženu důvodem k úvahám o potratu sociální tíseň, hledali nástroje, jak tuto záležitost účinně řešit. Můžeme jít cestou jasnějšího vymezení povinnosti lékařů pokusit se ženu od takového kroku odradit, i trestu, budou-li ji naopak navádět, jak ostatně navrhuje i předkladatel. Můžeme podpořit i okrajové prostředky, které tu byly zmíněny, jako je např. onen zákon o utajeném porodu, který je tady ve druhém čtení. Můžeme zdůraznit nutnost lepšího poučení ve školách. V každém případě může být diskuse ve druhém čtení inspirací k další cestě a k posílení atmosféry respektu k lidskému životu ve všech jeho formách.
V této souvislosti si nedovedu představit nepokračovat v diskusi o této látce ve druhém čtení, aniž předjímám pestrost idejí, které se během projednávání mohou vynořit, a bez ohledu na výsledné znění návrhu bych považoval odmítnutí další diskuse o ochraně vzácného statku života za projev mimořádné otrlosti. Symbolický význam takového rozhodnutí se přece nedá přehlédnout. Děkuji. (Potlesk poslanců KDU-ČSL.)
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Prosím nyní paní poslankyni Boháčkovou, další bude paní poslankyně Táňa Fischerová.
Poslankyně Jarmila Boháčková: Vážený pane předsedo, vážený pane ministře, kolegyně a kolegové. Vede se zde velmi rozsáhlá diskuse o důstojnosti lidského života, a vede se se zcela novou intenzitou. Neustále ožívají snahy parlamentů různých zemí vytvořit zákon pro regulaci potratů, ale i umělého oplodnění, těhotenského poradenství, eutanazii. Spory také vznikly při potratové pilulce RU 486.
Chci připomenout všem, že se jedná o zcela zásadní otázku hodnoty lidské existence a o položení základů lékařské etiky.
Umělý potrat je jevem, který je možno sledovat v celých dějinách lidstva. Ženy si vždy myslely a uvěřily tomu, že tímto způsobem mohou uniknout nesnázím. Není to ale tak. Není to skutečné řešení problému.
Umělým potratem se rozumí odstranění lidského plodu dosud neschopného samostatného života. Musíme vycházet z toho, že lidský plod začíná početím, je proto usmrcením lidské osoby. Umělý potrat však nelze v každém ohledu postavit na stejnou úroveň s vraždou zralého člověka.
Z hlediska etiky vyvolává rychlý vývoj medicíny řadu otázek, na které je třeba se nově podívat a diskutovat o nich. Nejde přitom pouze o jednání lékaře, ale i o postoj, chování k lidem, jako jsou těhotné a neplodné ženy. Všichni musí jednat podle svého svědomí a vědomí. Žena si nenechává provést potrat pouze ze zlé vůle, nýbrž často za těžkého konfliktu, ze kterého nevidí východisko.
***