(9.30 hodin)
(pokračuje Buzková)
Zároveň o tom, kde a jak se pedagogický pracovník bude vzdělávat, bude rozhodovat ředitel školy, který další vzdělávání pedagogických pracovníků včetně kariérního růstu organizuje. Četnost tohoto vzdělávání bude tedy podmíněna potřebami škol a školských zařízení.
První studenti budou do příslušného druhu specializačního studia přijati nejdříve v září 2005, jelikož nejdříve musí proběhnout akreditace vzdělávacích institucí a vzdělávacích programů. Z reálných možností systému vyplývá, že první studium zahájí maximálně pět tisíc osob. Studium bude trvat alespoň jeden rok. První nároky na specializační příplatek se tedy dají očekávat ve druhé polovině roku 2006. Vzhledem k počtu studujících a výši příplatku by tyto nároky měly ve zbytku roku 2006 činit nejvýše 45 mil. Kč. Takový dopad dokáže resort školství pokrýt v rámci schválených výdajových limitů své kapitoly. V dalších letech očekáváme postupný nárůst o cca 10 tis. studujících ročně. Celkový dopad v roce 2007 by tedy měl být cca 180 mil. Kč, v roce 2008 cca 360 mil. Kč. Jelikož Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy hodlá k úhradě nákladů, které budou ze zavedení kariérního růstu vyplývat, využít větší část stávajících finančních prostředků určených na další vzdělávání pedagogických pracovníků, pokryje těmito prostředky i část dopadu v letech 2007 a dále.
Studijní volno, na které mají pedagogičtí pracovníci nárok, nepřinese žádné nebo jen minimální finanční nároky, protože čerpání studijního volna bude realizováno přednostně v době vedlejších prázdnin. Část studijního volna, která bude čerpána mimo období prázdnin, nepřekročí v žádném případě rozsah studijního volna, které je pedagogickými pracovníky ve školství čerpáno již v současné době a je pokryto již nyní prostředky přidělovanými na přímé vzdělávací výdaje podle § 8 odst. 2 až 3 zákona o státní správě a samosprávě ve školství v platném znění. Institut studijního volna v tomto znění je tedy pouze právní kodifikací stávajícího stavu.
Dalším novým institutem je příplatek za přímou pedagogickou činnost nad stanovený rozsah. Zavedením tohoto příplatku se nepředpokládá zvýšený nárok na státní rozpočet, neboť dosud byla přímá pedagogická činnost pedagogických pracovníků vykonávaná v rámci pracovních odměn odměňována jako přesčasová práce, nebo formou osobního příplatku nebo odměn.
Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, jsem přesvědčena o tom, že tato nová úprava postavení pedagogických pracovníků nejen bude jedním z mnoha kamínků mozaiky ke zvýšení společenské prestiže pedagogických pracovníků, ale že se jedná o návrh zákona, který skutečně dokáže podpořit pozici pedagogických pracovníků a uvést často instituty, které vznikly pouze právem částečně zvykovým, do souladu s právními předpisy České republiky.
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Děkuji vám, paní ministryně. Uděluji slovo zpravodaji, panu poslanci Bartošovi, kterého žádám, aby tento návrh uvedl. Máte slovo, pane poslanče.
Poslanec Walter Bartoš: Vážený pane předsedo Poslanecké sněmovny, vážený zbytku vlády, vážené kolegyně a kolegové, dovolte mi, abych přednesl zpravodajskou zprávu ke sněmovnímu tisku 560, který nese název vládní návrh zákona o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů.
Vláda v důvodové zprávě píše, že cílem předkládané normy je přispět ke zvýšení kvality výchovně vzdělávací činnosti, zvýšit prestiž učitelského povolání, zajistit odměňování specifických pedagogických činností, vyrovnat platovou úroveň učitelů základních škol na úroveň učitelů škol středních a vyšších odborných, vytvořit kariérní systém a definovat požadavky pro výkon pedagogických činností, motivovat pedagogické pracovníky k dalšímu vzdělávání, podpořit kvalifikační růst řídících pracovníků škol, vytvořit stabilizované pedagogické sbory.
V důvodové zprávě je dále napsáno, že v současné době je tato problematika právně upravena zákonem č. 29/84 Sb., o soustavě základních škol, středních škol a vyšších odborných škol, tzv. školský zákon, ve znění pozdějších předpisů, který obsahuje definici pedagogického pracovníka a způsobilost k pedagogické činnosti. Dále pak je tato problematika upravena vyhláškou č. 139/97 Sb., o podmínkách odborné a pedagogické způsobilosti pedagogických pracovníků a o předpokladech kvalifikace výchovných poradců, dále pan nařízením vlády č. 68/97 Sb., kterým se stanoví míra vyučovací povinnosti učitelů a míra povinností výchovné práce ostatních pedagogických pracovníků ve školství, ve znění nařízení vlády č. 153/99 Sb., a dále pak nařízením vlády č. 400/2002 Sb. Tímto právním předpisem Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy stanoví počet vyučovacích hodin pro jednotlivé kategorie pedagogických pracovníků zaměstnaných ve školách a školských zařízeních zřizovaných obcí, krajem a ministerstvem. Dále je v důvodové zprávě napsáno, že oblast pracovněprávních vztahů je upravena zákoníkem práce, oblast odměňování je zakotvena v zákoně č. 143/92 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů, na základě kterého jsou odměňováni pracovníci škol a školských zařízení zřizovaných obcí, krajem a ministerstvem, a dále pak nařízením vlády č. 251/92, o platových poměrech zaměstnanců v rozpočtových a některých dalších organizacích, ve znění pozdějších předpisů, které je prováděcím předpisem k zákonu č. 143/92. V neposlední řadě je tato problematika upravena zákonem č. 1/92 Sb., o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku, ve znění pozdějších předpisů. Na tomto základě jsou odměňováni pracovníci škol soukromých a církevních.
Předkládaný návrh podle důvodové zprávy nepředpokládá žádný okamžitý dopad na státní rozpočet. V roce 2006 se předpokládá dopad ve výši asi 30 až 45 mil. Kč, který bude Ministerstvo školství substituovat úsporami vyplývajícími z úbytku výkonu základního a středního školství. V dalších letech by se měla potřeba prostředků zvyšovat. Část nákladů by měla být poté hrazena z prostředků určených na další vzdělávání pedagogických pracovníků.
V důvodové zprávě je uvedeno, že zákon není v rozporu s ústavou ani s mezinárodními smlouvami.
Vážený pane předsedo, tolik moje neutrální zpravodajská zpráva. Dovolte mi, abych se jako první přihlásil do rozpravy, kde bych rád přednesl svůj názor, který už samozřejmě neutrální nebude.
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Děkuji panu zpravodaji za úvodní slovo. Hlásí se paní poslankyně Eva Nováková s procedurálním návrhem.
Poslankyně Eva Nováková: Vážený pane předsedo, vládo, kolegyně a kolegové, já bych měla procedurální návrh, který zní, že by měla být společná rozprava k bodům 51, 52 a 53.
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: O tomto návrhu budeme hlasovat. Já ho ještě zopakuji. Je tu návrh sloučit obecnou rozpravu k bodům 51, 52 a 53. Poslanci, kteří se chtějí zúčastnit hlasování o sloučení rozpravy, mohou tak učinit.
Zahajuji hlasování. Kdo je pro sloučení rozpravy, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu na sloučení rozpravy k bodům 51, 52 a 53?
V hlasování s pořadovým číslem 186 z přítomných 155 poslanců pro hlasovalo 90, proti 36. Návrh na sloučení rozpravy byl přijat.
Na základě tohoto hlasování sněmovny přerušuji projednávání bodu 51. Přejdeme k bodu
52.
Vládní návrh zákona o předškolním, základním, středním,
vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon)
/sněmovní tisk 602/ - prvé čtení
Prosím paní ministryni, aby se i tady ujala úvodního slova.
Ministryně školství ČR Petra Buzková: Vážený pane předsedo, vážený pane premiére, poslankyně a poslanci, z pověření vlády uvádím do prvního čtení návrh zákona o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání, sněmovní tisk 602.
K účelu tohoto návrhu padlo již mnoho slov. Připomínám, že navrhovaný zákon nahradí tři dosavadní zákony upravující příslušné oblasti školství, a to zákon 29/1984 Sb., o soustavě základních škol, středních škol a vyšších odborných škol (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon číslo 564/90 Sb., o státní správě a samosprávě ve školství, ve znění pozdějších předpisů, a zákon číslo 76/78 Sb., o školských zařízeních, ve znění pozdějších předpisů.
***