(12.30 hodin)
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Hlásí se někdo další do obecné rozpravy? Není tomu tak, obecnou rozpravu končím.
Budeme se zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání zahraničnímu výboru. Má někdo jiný návrh? Není tomu tak. Přistoupíme k hlasování.
Kdo souhlasí s přikázáním zahraničnímu výboru, stiskněte tlačítko a zvedněte ruku. Kdo je proti?
V hlasování pořadové číslo 326 z přítomných 139 poslanců 113 hlasovalo pro návrh, proti 1. Návrh byl přijat. Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání zahraničnímu výboru.
Kolegyně a kolegové, protože se množí dotazy, jak budeme pokračovat před polední přestávku a po polední přestávce, chtěla bych vám sdělit, že polední přestávku vyhlásím přibližně kolem 13.15 hodin do 15 hodin. Protože máme ze smluv před sebou jen dvě, budeme před polední přestávkou pokračovat ještě ve zprávách. Prosím, abyste věnovali pozornost, které zprávy budou na pořadu. Nemohu samozřejmě předpokládat, kolik jich projednáme. Ze zpráv, které jsme minulý čtvrtek neprojednali a které jsme zařadili na dobu interpelací, jich zbývá ještě hodně. První na řadě je bod 120 - Zpráva o stavu zemědělství za rok 2002, poté následuje Výroční zpráva o hospodaření České televize v roce 2002 a poté Výroční zpráva o hospodaření Českého rozhlasu za rok 2002. Domnívám se, že se k dalším před polední přestávkou nedostaneme.
Nyní přichází na řadu bod
81.
Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky
k vyslovení souhlasu s ratifikací Úmluva o potlačování protiprávních činů
proti bezpečnosti námořní plavby a Protokol o potlačování protiprávních činů
proti bezpečnosti pevných plošin umístěných na pobřežní mělčině
/sněmovní tisk 591/ - první čtení
Prosím, aby úvodní slovo přednesl ministr dopravy pan Milan Šimonovský.
Ministr dopravy ČR Milan Šimonovský: Vážená paní místopředsedkyně, dámy a pánové, návrh na schválení přístupu České republiky k Úmluvě o potlačování protiprávních činů proti bezpečnosti námořní plavby a Protokolu o potlačování protiprávních činů proti bezpečnosti pevných plošin umístěných na pobřežní mělčině - to je celý název tohoto protokolu a úmluvy. Cílem přístupu České republiky k těmto smluvním dokumentům je konkrétní zapojení naší země do boje proti mezinárodnímu terorismu v oblasti námořní plavby spolu s ostatními státy v souladu s principy a požadavky Národního akčního plánu boje proti terorismu na rok 2003, jehož aktuální znění bylo schváleno 14. 4. loňského roku.
Úmluva a protokol obsahuje řadu práv a povinností, které na sebe signatářské státy berou s cílem zamezit teroristickým útokům a potrestat jejich pachatele. Je třeba zdůraznit, že není podstatné, který stát, zda přímořský, nebo vnitrozemský, je dokumenty vázán. Lokace je významná pouze pro místo, kde je čin spáchán, ale povinnosti signatářů se neváží jen k tomuto místu.
Úmluva a protokol vycházejí ze základních dokumentů OSN, zejména z Charty. K 30. 9. 2003 se stalo smluvními stranami úmluvy 95 členských států a protokolu 87 států. Úmluva a protokol se dotýkají práv a povinností osob, včetně osob bez státní příslušnosti. Jde především o otázky vydávání osob a určování jurisdikce státu. Proto se jedná o kategorii prezidentských smluv a přistoupení k oběma dokumentům podléhá schválení Parlamentem ČR.
S přístupem k úmluvě a k protokolu vyjádřila svůj souhlas vláda ČR 7. 1. 2004 a uložila ministru spravedlnosti a dalším ministrům ve spolupráci po vstupu v platnost úmluvy a protokolu zajistit jejich provádění. Tím, že Parlament odsouhlasí přistoupení k úmluvě, přispěje k naplnění mezinárodněprávních politických a morálních závazků našeho státu na úseku boje se mezinárodním terorismem a stane se to i konkrétním výrazem solidarity se zeměmi, které již tímto mezinárodním terorismem byly postiženy.
Z těchto důvodů navrhuji Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR vyslovit souhlas s přístupem ČR k úmluvě a k protokolu. Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji. Prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro první čtení pan poslanec Tomáš Dub.
Poslanec Tomáš Dub: Vážená vládo, dámy a pánové, pan ministr zde věcně uvedl vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu ČR k vyslovení souhlasu s ratifikací Úmluva o potlačování protiprávních činů proti bezpečnosti námořní plavby a Protokol o potlačování protiprávních činů proti bezpečnosti pevných plošin umístěných na pobřežní mělčině, tedy parlamentní tisk č. 591.
Nebudu opakovat, co zde pan ministr uvedl, jen zdůrazním, že smlouva nově definuje pirátství na moři tak, aby bylo možné postihnout všechny trestné činy spáchané na moři. Smlouva je vystavena k podpisu od 10. 3. 1988 v Římě. Byla iniciována případem teroristického činu na loď Achille Lauro v roce 1985. Její aktuálnost se znovu objevila po 11. září, a proto ji zde máme nově k ratifikaci. Smluvní státy mají za povinnost spolupracovat při zamezování trestných činů na moři. To je její podstata.
Smlouva neklade další dodatečné nároky na státní rozpočet, není v rozporu s ostatními mezinárodními smlouvami České republiky nebo s naším právním řádem. Doporučuji postoupit ji do druhého čtení a přikázat zahraničnímu výboru.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Otevírám obecnou rozpravu, do které nemám žádnou přihlášku. Vidím ale pana poslance Jaromíra Kohlíčka. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Jaromír Kohlíček: Vážená paní předsedající, milé kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi, abych v tuto polední hodinu se pokusil přitáhnout vaši pozornost k sněmovnímu tisku 591.
Paní předsedající, buďte tak laskavá a sdělte mým kolegům z KDU-ČSL, že jistě tak významná záležitost, jako je projednávání této smlouvy, by se měla týkat i jich.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Prosím všechny kolegyně a kolegy, aby odešli diskutovat za dveře tohoto jednacího sálu, a prosím o klid.
Poslanec Jaromír Kohlíček: Děkuji. Tato úmluva byla již jednou parlamentem projednávána, a to ještě v roce 1992 Federálním shromážděním ČSFR. Úmluva a protokol byly tehdy podepsány za ČSFR velvyslancem ve Velké Británii s výhradou ratifikace parlamentem, a to i přesto, že protokol a úmluva byly podepsány původně v roce 1988 v Římě. Je to tím, že sídlo námořní organizace IMO je v Londýně. Proto byl zřejmě pověřen vládou k jednání velvyslanec České republiky ve Velké Británii.
Protože po výhodné privatizaci naší námořní flotily v roce 1997 není pod českou vlajkou registrována žádná loď, a dokonce ani český prostor v Tichém oceánu, který slouží mimo jiné ke zkoumání možnosti těžby manganových konkrecí, není vybaven žádnou pevnou plošinou, možná také díky tomu, že je tam velmi hluboké moře, necítily vlády České republiky nutnost připojení se k úmluvě a k protokolu.
Předkládací zpráva tisku mylně uvádí, a uváděl to i zpravodaj, že hlavním impulsem předložení tohoto sněmovního tisku byly události 11. 9. 2001. Ve skutečnosti jde o jeden ze závazků, které nebyly původně oznámeny při vstupu České republiky do NATO. Pravděpodobně dalším impulsem bylo vyjednávání o kapitole společná zahraniční a bezpečnostní politika s administrativou EU.
Přesto se domnívám, že je žádoucí protokol i úmluvu začlenit do našeho právního systému. Jako každá mezinárodní smlouva má přednost před legislativou České republiky. Doporučuji tento sněmovní tisk projednat v zahraničním výboru.
Úmluva má šest rovnocenných jazykových mutací. Nechtěl bych vidět zmatek, kdy při různém čtení těchto mutací se budou dohadovat právníci.
Děkuji za soustředěnou pozornost.
***