(13.00 hodin)
(pokračuje Papež)
Pro celou republiku to může ve svém důsledku znamenat, že nevyčerpáme ani to málo, co je nám z Bruselu dáváno.
S tím, o čem jsem nyní hovořil, souvisí i údaj ze třetí strany projednávané zprávy, který konstatuje negativní jevy na půdě, jako jsou např. vodní eroze, nedostatek vláhy, kontaminace půdy apod. Současný způsob hospodaření ani stát nenutil zemědělce k jinému přístupu, nemotivoval ho k tomu, aby nejdůležitější nástroj svého podnikání, tedy půdu, nějak zvlášť ochraňoval. I zde nás podmínky EU donutí změnit uvažování, neboť příjem dotací je často vázán na splnění předepsaných standardů v oblasti ochrany přírody. Nesplní-li náš stát tyto podmínky, může nám být dotace krácena až o 10 % ročně. Neviděl jsem dosud jedinou snahu pomoci zemědělcům, aby byli na tuto skutečnost připraveni, a ani ve zprávě jsem nenašel žádný náznak řešení.
V roce 2002 byla uzavřena přístupová jednání o našem vstupu do EU. Dojednané podmínky, především výše plateb pro naše zemědělce ve výši 25 % toho, co dostávají sedláci v zemích EU, a svolení k tomu, že si můžeme částečně připlatit ze svého státního rozpočtu, jsme již nejen zde ve sněmovně komentovali nesčíslněkrát. Těmito podmínkami se naši producenti stávají méně konkurenceschopní od samého vstupu. Neobstojí podle mého názoru argument o nižších vstupních nákladech. Většina vstupů je již na stejné nebo srovnatelné úrovni jako ve starých členských zemích, mzdy a nájmy se také budou brzy dorovnávat. Společná zemědělská politika podle mého názoru není společná, snad ještě zemědělská, ale každopádně vícerychlostní.
V čem však vidím největší problém, je připravenost - pardon, vlastně nepřipravenost našich institucí na příjem dotací a zpráva se o tomto stavu také krátce zmiňuje. Uvádí se v ní, že se přestavuje Státní zemědělský intervenční fond, který bude platební a intervenční agenturou, a zároveň se buduje Agrární platební agentura, která bude obhospodařovat přímé platby. Budování integrovaného, administrativního a kontrolního systému známého pod zkratkou AJAX pokračovalo podle zelené zprávy v rámci projektu Phare.
Co však tomu říká expertní zpráva srovnávající vybrané kandidátské země publikovaná v červnu loňského roku? Uvádí, že v České republice ministerstvo odmítlo přizpůsobit svoji vnitřní strukturu potřebám změn vyplývajících ze vstupu do EU, a dokonce pozdrželo zavedení některých nutných institucí. Ministerstvo se hodnotícím expertům jeví jako příliš hierarchistické a tajnůstkářské, nemající strategii pro zavádění společné zemědělské politiky včetně kontrolního systému a platebních agentur. To, že dnes již ministerstvo připravuje variantu s jednou platební agenturou, tato slova jen potvrzuje.
Dále expertní zpráva již před rokem varovala, že díky celkové nepřipravenosti hrozí, že Česká republika nebude schopna po vstupu do EU obdržet přímé platby od Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu a navíc si v této situaci není vědoma, neboť zde není dostatek schopností porozumět, komplexnosti institucí, které je nutno vytvořit.
Tolik několik úryvků z krátkodobé expertní zprávy o zemědělství ve vybraných kandidátských zemích.
O celkové nepřipravenosti resortu zemědělství na vstup naší země do EU svědčí i události z posledních měsíců, například v souvislosti s neprůhledným výběrem dodavatele informačního systému pro platební agenturu, změna koncepce a rozhodnutí o vzniku pouze jedné platební agentury apod. Upozorňoval na to i komisař Fischler při své poslední návštěvě Prahy. To vše představuje další časové skluzy a Českou republiku to řadí mezi jednotlivými kandidátskými zeměmi na poslední místa. Protože se to však již více týká roku 2003 a 2004, nebudu to zde dále rozebírat a využiji k debatě na toto téma jiných mechanismů.
Samostatnou kapitolou ve zprávě je vyřizování restitučních nároků. V zelené zprávě se uvádí, že dále pokročilo. Já však k tomu dodávám, že probíhá stále velmi pomalu. Svědčí o tom nejen aktivity Svazu restituentů České republiky, kteří nyní hledají cestu k dosažení svých práv prostřednictvím mezinárodních soudních instancí, ale také kontrolní závěr NKÚ, který vyšel ve Věstníku NKÚ v listopadu loňského roku. Kontrolovanou osobou zde byl Pozemkový fond. Cílem kontroly bylo zejména prověřit převody nemovitostí. Kontrolní akce se uskutečnila v roce 2002 a začátkem roku 2003 a ze závěrů mi dovolte několik málo citátů.
Tedy cituji: Restituční proces není ani po 12 letech ukončen, zejména v případě nároků oprávněných osob, původních vlastníků, na bezúplatný převod jiného pozemku podle zákona 229 z roku 1991 Sb. Přitom ze zákona vyplývá, že pokud rozhodnutí Pozemkového úřadu nabylo právní moci před 6. srpnem 2003, lhůta pro převod pozemků končí 31. 12. 2005. Tolik konec citátu.
Zajímalo by mě, jaké je připraveno řešení tohoto problému, neboť souvislosti s tímto ustanovením určil citovaný zákon dle názoru NKÚ lhůtu pro tzv. restituční tečku.
Dovolte mi ještě jeden citát z uvedeného Věstníku NKÚ, který s převody pozemků restituentům souvisí: Pozemkový fond při aplikaci zákona č. 229 z roku 1991 Sb. porušil povinnosti správce nemovitostí tím, že převáděl bezúplatně pozemky na osoby, které nemají status oprávněné osoby. Převody byly realizovány i v obcích, kde nejsou dosud vypořádané všechny uplatněné restituční nároky oprávněných osob. Zvláště kritická situace je na území hlavního města Prahy. Pozemkový fond upřednostnil prodej státní půdy před vypořádáním nároků oprávněných osob v rámci restitucí. Státní pozemky jsou převáděny v obcích, kde nejsou dosud vypořádány restituční nároky, a to přednostně prodejem ve veřejné nabídce a soutěži. Stát prostřednictvím Pozemkového fondu prodává zemědělskou půdu za minimální cenu, a to přesto, že závazky státu vyplývající z restitučních zákonů nejsou splněny. - Tolik věstník Nejvyššího kontrolního úřadu.
Co říci závěrem. Podle mého názoru nedává zelená zpráva za rok 2002 dostatečnou odpověď na mé pochybnosti v řadě kapitol. Je jen pouhým popisem některých vybraných skutečností. Záměrně vynechává některá fakta a navrhovaná opatření uvedená v závěru zprávy, jsou podle mého názoru nedostatečná. Proto nemohu pro takovou zprávu hlasovat.
Děkuji vám za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji. Nyní se o slovo přihlásil pan poslanec Pavel Kováčik.
Poslanec Pavel Kováčik: Děkuji, paní předsedající. Jako vždy se pokusím být i nyní racionální, a proto pouze tři krátké poznámky.
První poznámka. Domnívám se, že v této chvíli jestli projednáváme zprávu o stavu zemědělství, která je dva roky stará, tak je skoro marná jakákoliv diskuse a zbytečná jakákoliv diskuse. Domnívám se, že zemědělský výbor obsahuje dostatek kompetentních lidí, kteří přijali usnesení, a usnesení zní jedině možně. Návrh Poslanecké sněmovně vzít tuto zprávu na vědomí. Nic jiného nemůžeme udělat. Dle mého soudu zpráva obsahuje příslušné náležitosti, které jí ze zákona přísluší, a každé jiné vyjadřování se tady na mikrofon je pouze řečnické cvičení pro kamery, pro veřejnost atd.
Druhá poznámka. Velmi bedlivě sledujme a přemýšlejme zdravým rozumem o mýtech, které tady pan kolega Papež, stínový ministr za ODS, se pokusil opakovaně šířit, a to je zbytečné tzv. pumpování peněz do zemědělství. Ono to není žádné zbytečné pumpování. Je to mýtus, který je velmi nebezpečný a který škodí samotnému resortu velmi výrazně. Čili je třeba si uvědomit, že prostředky do resortu musí jít v zájmu jeho přežití.
Druhým mýtem, možná ještě nebezpečnějším, je mýtus o nadvýrobě, který tady pan kolega, kterého si jinak velmi vážím, šířil. Já jenom k tomu krátkou glosu. Jestli jsou nastaveny podmínky tak, že trh pro výrobu mléka nebo pro spotřebu mléka z domácích zdrojů bude této komoditě nastaven nepříznivě, tak nadvýrobu mléka v České republice může produkovat jedna jediná, poslední zbylá dojnice v této republice. Prosím, i tyto souvislosti mějme na paměti, když budeme posuzovat to, co se tady na mikrofon říká.
Doporučuji, abychom usnesení zemědělského výboru o vzetí zprávy na vědomí přijali. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji. Ptám se, zda se někdo další hlásí do všeobecné rozpravy. Nejdříve s faktickou poznámkou pan poslanec Jiří Papež a poté do rozpravy pan poslanec Miloslav Kučera. Prosím, pane poslanče.
***