(12.50 hodin)
(pokračuje Palas)
Shodně s předcházejícími zelenými zprávami je provedeno základní členění do těchto částí: Souhrn, včetně nezbytných opatření vyplývajících ze zelené zprávy, Situace v zemědělství v roce 2002, Zemědělská politika v roce 2002 a Textové a tabulkové přílohy.
Chtěl bych říci, že hospodářské výsledky zemědělství ČR v roce 2002 ve srovnání s rokem 2001 představují určité zhoršení. Podle provedeného odhadu dosáhla za rok 2002 ztráta zemědělských podniků v roce 2002 tři miliardy 509 milionů Kč. Ve srovnání s průměrem předchozích dvou let, kdy zemědělství dosáhlo zisku, představuje dosažený hospodářský výsledek za rok 2002 zhoršení o téměř 7 miliard Kč a je to v podstatě výrazné zhoršení.
Hrubá zemědělská produkce ve stálých cenách roku 1989 dosáhla podle Českého statistického úřadu 72 mld. 752 mil. Kč a v porovnání s rokem 2001 byl zaznamenán pokles o 4,4 %, a to především v důsledku poklesu hrubé produkce rostlinné výroby o 8,4 %, přičemž hrubá živočišná produkce meziročně poklesla o necelé 1 %. Podíl rostlinné výroby na hrubé zemědělské produkci klesl proti roku 2001 o 1,9 procentního bodu a dosáhl 44,7 %.
Výsledky hospodaření zemědělských podniků v roce 2002 byly ovlivněny především prudkým meziročním poklesem odbytových cen zemědělských výrobců. Zemědělství bylo také citelně postiženo nepříznivými povětrnostními podmínkami, zejména katastrofálními povodněmi.
Celkové výdaje rozpočtu Ministerstva zemědělství na podporu zemědělství v rozpočtových opatřeních se meziročně snížily o 37 %, přičemž tyto výdaje bez podpor na sucho 4,139 mil. Kč v roce 2001 se snížily pouze o 2,5 %, to je o 190 mil. Kč. Dotace do zemědělství podle dotačních titulů se snížily o 6,2 % a podpory podle nařízení vlády č. 505 z roku 2000, resp. č. 500 z roku 2001 byly přibližně ve stejné výši jako v roce 2001.
V roce 2002 došlo k výraznější změně struktury podpor, kdy zvýšená pozornost byla věnována podporám chovu krav bez tržní produkce mléka, ovcí a koz, na udržování genetického potenciálu zvířat, osiv a sadby a na ozdravení plodin a zvyšování kvality osiv. Nově byl v tom roce zaveden dotační titul na podporu zvyšování konkurenceschopnosti potravinářského průmyslu a podporu odbytu skotu. Naopak v roce 2002 nebyly poskytovány dotace na podporu chovu dojnic a na školní mléko.
Podpory výroby ekologických paliv, uvedení orné půdy do klidu a kompenzační podpory na ostatní ornou půdu uvedenou do klidu byly v roce 2002 uskutečněny z rozpočtu prostředků Státního zemědělského intervenčního fondu. Státní zemědělský intervenční fond zaujímal významné místo v systému podpor. V roce 2002 v souladu se zákonem č. 256 z roku 2000 o Státním zemědělském intervenčním fondu a navazujícími nařízeními vlády pro příslušné zemědělské komodity a další směr podpor se podílel na organizaci trhu a naplňování cílů zemědělské politiky. V roce 2002 došlo vzhledem k nepříznivému vývoji v odbytu některých komodit a k mimořádnému, již zmíněnému poklesu cen zemědělských výrobků na tuzemském trhu k zásadní změně v celkových výdajích Státního zemědělského intervenčního fondu na organizaci trhu. Objem výdajů Státního zemědělského intervenčního fondu vzrostl v roce 2002 o více než 113 %, především v důsledku zvýšených subvencí na vývoz mlékárenských výrobků a opatření založených v roce 2001 v oblasti intervenčních nákupů potravinářské pšenice a řepky.
Struktura podpor poskytnutých prostřednictvím Podpůrného a garančního rolnického fondu v roce 2002 proti předcházejícímu roku se výrazně nezměnila. Ve srovnání s rokem 2001 se zvýšil objem podpory bankovních úvěrů pro zemědělce o 15,6 % a garance poskytované úvěrům o téměř 30 %.
Ekonomický rozměr zemědělství v rámci národního hospodářství vyjádřený ukazatelem podílu přidané hodnoty zemědělství na přidané hodnotě v celém národním hospodářství dosáhl v České republice v roce 2002 hodnoty 1,9 %, což ve srovnání s rokem 2001 představuje mírný pokles. Pro srovnání: V evropské patnáctce hodnota téhož ukazatele představuje 1,7 % a u deseti kandidátských zemí se tato hodnota pohybuje v rozmezí 2 až 12 %.
Vážená paní předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, žádám vás, abyste vzali zprávu o stavu zemědělství České republiky za rok 2002 na vědomí. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji, pane ministře. Zprávu projednal zemědělský výbor, jehož usnesení jsme obdrželi jako sněmovní tisk 427/1. Prosím, aby se slova ujal zpravodaj výboru pan poslanec Ladislav Skopal a informoval nás o výsledcích jednání.
Poslanec Ladislav Skopal: Vážená paní předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, zemědělský výbor projednal na své 21. schůzi dne 1. října 2003 zprávu o stavu zemědělství České republiky za rok 2002, sněmovní tisk 427, a doporučuje Poslanecké sněmovně vzít zprávu na vědomí. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji. Zahajuji všeobecnou rozpravu, do které se přihlásil pan poslanec Papež. Prosím pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Jiří Papež: Děkuji za slovo. Vážená paní místopředsedkyně, kolegyně a kolegové, zdá se, že projednávat v tuto dobu zelenou zprávu za rok 2002 je skoro zbytečné a nezajímavé. Přesto mi dovolte alespoň několik poznámek.
Naše zemědělství není v dobrém stavu a graf hospodářského výsledku, který je uveden na první straně projednávaného materiálu, je více než výmluvný. Přesto bych si s ním v jedné části dovolil nesouhlasit, a to s uměle vytvořenými kladnými čísly v letech 2000 a 2001. Kdybychom totiž odečetli od celkového hospodářského výsledku v těchto letech mimořádné dotace, dostali bychom se k úplně opačnému výsledku, který pak samozřejmě zapadne do celkové řady záporných čísel a jen dokreslí skutečný stav a potvrdí dlouhodobý trend.
Na tomto prvním příkladě lze jednoduše ilustrovat fakt, na který upozorňujeme již dlouhou dobu, a to je totiž to, že žádná mimořádná dotace či podpora, která není součástí systémového opatření, nic nevyřeší a krizi spíše prohloubí a skutečné řešení jen oddálí.
Z těchto jasných ekonomických údajů pramení naše nechuť ke všem mimořádným financím, které takzvaní přátelé zemědělství do resortu nesmyslně pumpují. Je to jen prodlužování neřešeného stavu - a zelená zpráva mi je důkazem. Hned na druhé straně se totiž uvádí, že dosažený hospodářský výsledek za rok 2002 je nejhorším výsledkem zemědělství od roku 1994. Proto se zde ptám, jaká opatření, především ta systémová a strukturální, učinil resort, aby zastavil a otočil prohlubující se nepříznivý trend. Ve zprávě jsem odpověď nenašel.
Dalším uváděným nepříznivým faktorem, který ovlivňuje hospodaření zemědělců, je silný pokles cen zemědělských výrobců oproti cenám vstupu, což vede k rozevírání cenových nůžek. Podle zprávy na tom mají jistý podíl dovozy, ale rozhodujícím faktorem je nadvýroba, a to nadvýroba u rostlinných produktů, ale také u prasat, drůbeže a vajec. A já k tomu dodávám, že nadvýroba často uměle držená a dlouhodobě podporovaná dotačními pravidly státu. Opět se zde ptám - jaká systémová opatření, která by zemědělce motivovala ke změně hospodaření, resort učinil? Mám obavy, že žádná, přestože na to upozorňujeme již dlouhodobě a naše argumenty jsou podporovány i studiemi a zprávami výzkumných ústavů.
Ač nejsem žádným velkým příznivcem našeho vstupu do Evropské unie, paradoxně si od něj slibuji, že systém podpor poskytovaný prostřednictvím programu rozvoje venkova a sektorového operačního programu nám v tomto budou přínosem. Po jednání o státním rozpočtu na letošní rok zde ve sněmovně, a podotýkám, bude-li pro něj dostatek finančních prostředků, ke změně hospodaření a k hledání nových možností budou zemědělci tlačeni programovými nástroji, chtějí-li v novém prostředí i nadále podnikat a fungovat. Mnoho zemědělských podnikatelů to bude bolet, protože jsme je na čerpání těchto peněz nedokázali připravit, naše země nevyužila dostatečně předvstupní období.
***