(12.30 hodin)
(pokračuje Páralová)
Pan ministr nám zde poměrně monotónním hlasem předestřel metody řešení a obávám se, že nejen já, ale i vy všichni, i občané, kteří sledují toto jednání v nočních hodinách, pochopí, že ani pan ministr nevěří, že se mu podaří snížit nezaměstnanost, že ani pan ministr sám nevěří této vládě.
Vážené dámy, vážení pánové, z toho mi vyplývá jediný závěr - že nejlepším lékem na zvýšení zaměstnanosti, nebo chcete-li na snížení nezaměstnanosti, by bylo odstoupení vlády Vladimíra Špidly. Děkuji vám za pozornost. (Poslanci ODS tleskají.)
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Já prosím pana poslance Antonína Zralého, který je dalším přihlášeným do rozpravy.
Poslanec Antonín Zralý: Vážený pane předsedo, vážení členové vlády, paní a pánové, po seznámení s informacemi souvisejícími s růstem nezaměstnanosti jsem nenabyl přesvědčení, že se situace v počtu nezaměstnaných změní. Velmi silně pochybuji o odhadu, který je uváděn v materiálu Ministerstva práce a sociálních věcí pod názvem Situace na trhu práce v České republice, že plné efektivní zaměstnanosti by mělo být dosaženo cca v období let 2005 až 2010. Jde to na straně 10 tohoto materiálu. Dosavadní vývoj v této oblasti tomu rozhodně neodpovídá, takže reálnost těchto dat se jistě posune, pokud se vůbec začne fakticky uskutečňovat.
Byli jsme přesvědčováni, že řešení nezaměstnanosti napomůže nový zákon o zaměstnanosti, který sněmovnou prošel, ovšem bez hlasů opozice. Projde-li tento zákon Senátem a podepíše jej prezident, bude stále ještě dost dlouho trvat, než přejde do konkrétní praxe. Vyvstává zde obava, že zejména v počátcích dojde toliko k administrativnímu snižování počtu nezaměstnaných, a to například tím, že uchazeči o zaměstnání budou na úřadech práce vyřazeni ze seznamu poté, co z různých důvodů odmítnou například veřejně prospěšné práce.
Ani v současné době nelze s jistotou tvrdit, že počet nezaměstnaných je jen ten, který uvádí statistika čerpající čísla z jednotlivých úřadů práce. Mnoho lidí totiž hledá práci na vlastní pěst nebo prostřednictvím agentur. A co mladí lidé bez praxe, absolventi škol! Přihlašují se nám do evidence nezaměstnaných až po určité době, kdy bezvýsledně hledali práci. Ke všem těmto si klidně můžeme přičíst těch několik tisíc bezdomovců po celé republice. Vždyť jen v Praze jich napočítali více než 3000, a to máme v republice další velká města i malá města, kde existují bezdomovci, povětšinou bez práce.
České republice nepomůže jen evidovat počty nezaměstnaných, ale je nutné udělat maximum pro tvorbu nových pracovních míst. Ta se nezvyšují, a pokud ano, tak jen opravdu velmi pomalu. Statistika také říká, že například v Moravskoslezském kraji je 44 občanů na jedno volné pracovní místo, v Ústeckém téměř 28, ve Zlínském téměř 26, v Jihomoravském téměř 21, a tak bych mohl pokračovat. Jsou však také okresy, kde připadá na jedno volné pracovní místo více než 96 občanů. To je například v Litoměřicích nebo v Jeseníku - téměř 77, v Karviné - 72, a opět bych mohl pokračovat, třeba pokud jde o mikroregiony, kde se tato čísla ještě dále zvyšují.
Nový zákon o zaměstnanosti klade značný důraz na veřejně prospěšné práce, a přitom došlo k meziročnímu poklesu o 10,61 procentního bodu. Z toho je zřejmé, že je nedostatečná připravenost na tento druh zaměstnávání.
Nebudu se zde opakovat a hovořit o problémech, které zde zazněly v řadě vystoupení při projednávání odpovědi na písemnou interpelaci předsedovi vlády poslance pana Fajmona k nezaměstnanosti. Jedno zdůraznění však zasluhuje pozornost. V informaci Situace na trhu práce je konstatováno, že vzrostla odpovědnost sněmovny za schválení objemu prostředků na politiku zaměstnanosti ve státním rozpočtu. Současná výše činí 1,6 %, neboť dva procentní body z příspěvku na státní politiku zaměstnanosti byly přesunuty ve prospěch důchodového pojištění. Jak chytře je tento problém přesunut na odpovědnost sněmovny! Přitom s tímto návrhem přišla vláda a vládní koalice si státní rozpočet schválila rozdílem jednoho hlasu. Bylo by tedy poctivé se v této informaci o tomto stavu alespoň zmínit.
Podíl výdajů na aktivní politiku zaměstnanosti realizovanou úřady práce dosáhl v roce 2001 a 2002 cca 0,2 % HDP, ale v členských zemích Evropské unie je tento podíl podstatně větší - 1 až 1,7 % HDP. Nad tímto stavem by se vláda měla opravdu důsledně zamyslet. Chceme-li se vyrovnávat v jiných oblastech, měli bychom vyrovnání učinit i v této otázce. Jde přece o nezanedbatelný počet našich občanů, kteří se do této nezáviděníhodné situace v naprosté většině dostali ne vlastní vinou, ale jako důsledek činnosti polistopadových vlád.
Je ke škodě věci, že exekutiva neuvažuje o využívání zkrácené pracovní doby, samozřejmě při zachování mezd či daňových úlevách pro podniky zaměstnávající absolventy škol bez praxe, nebo o větším zvýhodňování těch nezaměstnaných, kteří projeví ochotu se realizovat neboli rekvalifikovat, jak to doporučuje studie Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj.
Bylo by žádoucí mít znalost o tom, v jakém stadiu jsou přípravy k tomu, aby mohly být využity finanční prostředky přislíbené České republice z Evropského sociálního fondu. Měly by být využity na tvorbu nových míst a podporu ohrožených skupin. Stejně tak i o tom, jak je funkční komise složená ze zástupců Ministerstva práce a sociálních věcí a hospodářských ministerstev, čili meziresortní komise financovaná z unijních finančních prostředků.
Můj poslední dotaz směřuje právě konkrétně na ministra práce a sociálních věcí prostřednictvím pana předsedy: Jakých výsledků docilují vládní zmocněnci pro řešení politiky zaměstnanosti, zejména pokud jde o vládního zmocněnce v okrese Hodonín a Znojmo? Stejné dotazy jsem položil při projednávání odpovědi na interpelaci pana poslance Fajmona, ale bohužel odpovědí jsem se nedočkal.
Závěrem doporučuji, aby Poslanecká sněmovna vyslovila vážné znepokojení nad soustavně klesající zaměstnaností, vysokou nezaměstnaností a nad neúčinností dosavadních opatření vlády České republiky ke zlepšení stavu. A za druhé, abychom požádali vládu České republiky, aby pro schůzi Poslanecké sněmovny v červnu 2004 předložila informaci o přijatých opatřeních ke snížení nezaměstnanosti, ve které budou uvedeny i údaje o předpokládaném čase a rozsahu účinnosti jednotlivých opatření. Tento návrh přednesu ještě v podrobné rozpravě, do které se současně hlásím.
Děkuji za pozornost. (Poslanci KSČM tleskají.)
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano, pane poslanče. Dalším přihlášeným do rozpravy je pan poslanec Exner.
Poslanec Václav Exner: Pane předsedo, vážený pane ministře, dámy a pánové, pan ministr práce a sociálních věcí Škromach ve svém krátkém úvodním projevu naznačil svůj názor na odstraňování příčin vysoké nezaměstnanosti. Na prvním místě uvedl, že je potřeba zvýšit motivaci nezaměstnaných. Bohužel musím konstatovat, že tímto svým přístupem nemůže v žádném případě uspět u těch, kteří vykazují již 50 pokusů o to, aby v konkrétních podnicích získali zaměstnání.
***