Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2002 – 2006

(11.00 hodin)

Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Dalším bodem, který budeme podle schváleného programu projednávat, je

Z pověření vlády předložený návrh uvede ministr průmyslu a obchodu pan Milan Urban. Prosím, pane ministře, ujměte se slova.

Ministr průmyslu a obchodu ČR Milan Urban Vážená paní místopředsedkyně, vážené kolegyně a kolegové. Dovolte mi, abych stručně uvedl návrh novely zákona č. 458/2000 sb., tzv. energetický zákon, který máte před sebou.

Energetický zákon je nesmírně důležitou normou pro podnikatelské prostředí v České republice a také pro domácnosti. Novela zahrnuje dva základní principy, dva nové pohledy. Za prvé je to režim liberalizace trhu s elektřinou a s plynem a za druhé oddělení distributorů energií od obchodníků.

V návrhu novely energetického zákona byly zpracovány a zapracovány nové směrnice Evropské unie, které stanovují pravidla vnitřního trhu s elektřinou a pravidla vnitřního trhu s plynem. Tyto dokumenty jsou ve své podstatě založeny na stejných principech jako předcházející směrnice. Některé zásady jsou však doplněny nebo přesněji vymezeny a nové směrnice jsou rozšířeny o další pravidla směřující k vyšší ochraně zákazníků, k oddělení regulovaných a neregulovaných činností, jak jsem o tom hovořil, včetně právního a manažerského oddělení energetických společností. Dalším důvodem pro provedení úprav zákona jsou zkušenosti, které získali jak účastníci trhu s plynem a elektřinou, tak i státní správa za dobu dosavadní účinnosti energetického zákona. Nejrozsáhlejší úpravy plynoucí ze zkušeností dosavadní praxe jsou v obecné části a upřesňují postupy při rozhodování Energetického regulačního úřadu.

Jsem přesvědčen, že přínos novely energetického zákona spočívá v obnovení kompatibility podmínek a pravidel pro podnikání a pro výkon státní správy v energetice platných v České republice s podmínkami a pravidly platnými v zemích Evropské unie, tedy po přijetí nových směrnic pro energetická odvětví. Přijetí novely energetického zákona je z pohledu členství České republiky v Evropské unii nutnou podmínkou, a proto vás žádám, vážené kolegyně, vážení kolegové, o souhlas s jejím postoupením do druhého čtení.

Děkuji za pozornost.

Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji panu ministrovi a nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Oldřich Vojíř.

Poslanec Oldřich Vojíř: Vážená paní předsedající, pane premiére, členové vlády, dámy a pánové, tak jak již v úvodním slově řekl předkladatel ministr průmyslu a obchodu, jde o novelu energetického zákona, která je svým způsobem vynucenou novelou. Já doufám, že to bude jeden z posledních zákonů, kdy Česká republika bude, řekněme, v trpné roli, to znamená v roli, kdy jí nezbude nic jiného, než aplikovat směrnici Evropské unie, aniž by do směrnice Evropské unie mohla vnést třeba i svůj pohled, byť třeba v oblasti např. energetiky. Jsme členy Evropské unie již nyní, a já doufám, že budou-li přijímány další normy, což se dá samozřejmě očekávat, tak už zohledníme i svůj postoj, svá stanoviska a potřeby, protože je zřejmé, že každá takříkajíc národní energetika se vyvíjela odlišně a potřebuje odlišným způsobem srovnávat do jednotného evropského trhu postupně. Není možné říci, že teď, zítra, to bude pro všechny společnosti, pro všechny podniky naprosto stejné.

My nyní stojíme před tím, že bychom měli projednat novelu energetického zákona, která především implementuje dvě základní směrnice Evropské unie, a to číslo 54 a číslo 55 z roku 2003. Tyto směrnice se týkají oblasti elektrické energie a dodávky plynu a šlo především o to, jak najít rozumnou pozici v rámci otevírajícího se jednotného trhu jak s elektrickou energií, tak s plynem pro zákazníky, kteří nejsou vybaveni měřidlem, které by plynule odečítalo jejich spotřebu, a tudíž porovnávalo objednávku, kterou učinili třeba na burze nebo u svého dodavatele, a skutečnou spotřebu, a pak by ten rozdíl byl vyhodnocen. Týká se to především takových odběratelů, jako jsou malí odběratelé, a mezi malé odběratele především řadíme domácnosti, to znamená byty, anebo i podnikatelské subjekty, ale mají prostě jen jednoduché měření a pořízení třeba nějakého sofistikovanějšího měřicího přístroje prostě zatím je pro ně buď finančně náročné, nebo se nevyplácí. Takže Evropské unie to vzala v potaz a přijala směrnice, které právě upraví režim a postup na volném trhu takovýchto zákazníků.

Samotný zákon upravuje ještě následující věci - a dovolte mi pár zmínit. Upravuje například dle mého názoru poměrně významně otázku licencování, protože doteď platilo, že licence se vydává nejméně na dobu 25 let. Například. Teď v zákoně, pokud bude přijat, bude napsáno: nejvýše na dobu 25 let, což znamenalo, a všichni tomu zřejmě rozumějí, že v tom předchozím nemohla být vydána na dobu kratší, ale teď by na dobu kratší mohla být vydána. Já si tady rovnou dovolím trochu vznést polemickou otázku, jestli je to úplně dobře, protože ten nástroj - a je to regulační nástroj - bude mít v ruce Energetický regulační úřad, případně šlo-li by o autorizaci, mělo by to v rukách Ministerstvo průmyslu a obchodu, a všichni, kdo se energetikou zabývají, vědí, že investovat v energetice, nejde-li ryze o obchod, ale o výstavbu energetického zdroje, tak samozřejmě v takovém případě je velmi nutné vytvořit vhodné prostředí, ve kterém si investor bude jist alespoň tím, že licenci drží na poměrně rozumnou dobu. Nemůžeme mu při volném trhu zaručit samozřejmě cenu energií, ale alespoň bychom mu mohli zaručit, že neporuší-li pravidla hry, tak licenci bude mít právě třeba na oněch 25 let. Tak to je první otázka, která určitě bude na diskusi.

Dále je přepracován celý rámec licencování. Nově se zavádí např. § 12a, dodavatel poslední instance. Přirovnávám si to k něčemu, čemu se třeba někdy v telekomunikacích říká takzvaná poslední míle. Je to prostě ten poslední uzlový bod, ze kterého vám má být dodána např. elektrická energie, a platí to, že každému, kdo si požádá, tak by mu měla být dodána.

***