Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2002 – 2006

(18.20 hodin)
(pokračuje Sobotka)

Problém je v tom, že tyto sítě nakupují lihoviny přes několik prostředníků, a v okamžiku, kdy má státní orgán ověřit, jestli tato lihovina byla dodána ze zdaněného lihu, a jde zpět po tom řetězci různých překupníků, kteří se pohybují mezi výrobou a legálním prodejem této lihoviny ve velkých řetězcích, tak když jde stát zpětně, tak zjišťuje, že vždy tam figuruje nějaký subjekt, který už mezitím po několika týdnech své činnosti ukončil hospodářskou aktivitu, v jeho čele stojí lidé, ve statutárních orgánech, kteří nejsou kontaktní z hlediska státní správy, a v zásadě nikdo nenese odpovědnost za to a žádným způsobem za to, že byly v legální distribuci ve velkoobchodě, v maloobchodě prodávány nedaněné lihoviny.

Pokud každá lihovina, která se bude prodávat v legální distribuci, bude označena kontrolní páskou, bude daleko jednodušší dosledovat distribuci těchto lihovin a současně bude možné, pokud tyto lihoviny nebudou označeny páskou nebo budou označeny falešnou páskou, což lze zkontrolovat na základě menších nákladů, než jsou laboratorní rozbory obsahu jednotlivých lahví, tak bude možné lihovinu zabavit, což samozřejmě bude vytvářet tlak na to, aby v legální distribuci byly distribuovány lihoviny, které budou označovány kontrolními páskami.

Domnívám se, že je také zřetelné, že to, zda lihovina je, či není označena kontrolní páskou, vysílá jednoduchý signál směrem ke spotřebiteli, že tato lihovina pochází z prostředí, které odvádí daně, tudíž se dá předpokládat, že je to i prostředí, které respektuje zdravotní a hygienické předpisy. Myslím si, že to je jasný signál směrem ke spotřebiteli a je to ze strany spotřebitele velmi lehce zkontrolovatelné, jestli lihovina je, či není označena kontrolní páskou. Spotřebitel velmi těžce může rozklíčovat údaje na etiketě, těžko si může ověřit, zda ta či ona společnost s ručením omezeným je skutečně seriózní, jestli je to skutečně ten, kdo je schopen garantovat, že jednak tato lihovina je zdaněna, a jednak tudíž je produkována v prostředí, které respektuje i jiné zákony této republiky.

Jestliže jde o vytváření rovných konkurenčních podmínek na trhu, tak znovu opakuji - toto není jediné opatření, které má k vytváření těchto podmínek směřovat. Tady bych chtěl konstatovat, že asociace nebo sdružení výrobců lihovin jednoznačně podpořilo realizovaný zákaz prodeje lihovin na tržištích, jednoznačně podpořilo přechod na nový systém správy a výběru spotřební daně. Oni tato opatření podpořili jako opatření, která pokládají za velmi efektivní, a objektivně musím konstatovat, že je pokládají za o něco efektivnější, než je kolkování lihovin, a toto nám také sdělili, že tato opatření vítají.

Čili není to jediné opatření, není stoprocentní, ale je to součástí minimálně čtyř základních kroků v této oblasti. Dovoluji si proto požádat Poslaneckou sněmovnu o propuštění návrhu do dalšího projednávání . Děkuji.

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministrovi za závěrečné slovo. Pan zpravodaj - závěrečné slovo? Ano, také má zájem. Prosím, pane zpravodaji, máte slovo.

Poslanec Martin Říman: Děkuji, pane předsedající. Dámy a pánové, konstatuji, že počet vystupujících v rozpravě v prvním čtení skončil na čísle tři.

Rád bych reagoval na některé připomínky v závěrečné řeči pana ministra. Musím konstatovat, že to, co řekl pan ministr financí v závěrečné řeči, by bylo pravdou, pokud bychom žili v ideálním světě. Pak by, ano, všechno to, co bylo řečeno, všechno to, co je napsáno v zákoně, bylo správné. Problém je v tom, že my žijeme v reálném světě, nikoliv ve světě ideálním, a dlouhá argumentace pana ministra, že označená lihovina se pozná snadněji než neoznačená lihovina, je toho pěkným příkladem.

Ano, to je pravda. Označená lihovina se určitě rozpozná snadněji než neoznačená lihovina. Problém je ovšem v tom, že pořídit si tuto značku, tento kolek, je pro toho, kdo se živí výrobou a prodejem nezdaněného lihu, velmi malou překážkou, a velmi brzy budeme konfrontováni s tím, že budou všechny lihoviny označeny. To určitě, ale nepoznáme, který kolek pochází ze Státní tiskárny cenin jako spotřebitelé, a nepoznáme, který kolek byl vytisknut na kopírce tam nebo onde. To je problém tohoto zákona, to je problém argumentace pana ministra. A proto znovu nabádám vás všechny, abyste opravdu pečlivě zvážili, jestli výnosy z tohoto projektu převýší náklady, které na něj budeme mít my jako spotřebitelé, my nebo oni jako výrobci, dovozci, distributoři a také stát, samozřejmě.

Děkuji. (Potlesk v pravé části sálu.)

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu zpravodaji a budeme hlasovat o návrhu, který jediný padl v obecné rozpravě v prvém čtení, a to je návrh na zamítnutí. Věřím, že všichni, kteří měli zájem, se do sněmovny dostavili.

Já vás odhlásím a požádám vás o novou registraci. Prosím, přihlaste se.

A o návrhu na zamítnutí předloženého vládního návrhu zákona o povinném značení lihu rozhodneme v hlasování pořadové číslo 75. Toto hlasování jsem právě zahájil a ptám se, kdo je pro zamítnutí. Kdo je proti?

Děkuji vám. Hlasování pořadové číslo 75 pro 38, proti 98 z přítomných 141 poslanců. Návrh nebyl přijat.

Budeme se tedy zabývat návrhem na přikázání. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání hospodářskému výboru. Má někdo jiný návrh? Není tomu tak. Přistoupíme k hlasování.

Kdo souhlasí s tím, aby předložený návrh byl přikázán k projednání hospodářskému výboru v hlasování pořadové číslo 76, které jsem právě zahájil? Kdo je pro? Kdo je proti?

Děkuji vám. V hlasování pořadové číslo 76 z přítomných 141 pro 130, proti 3. Návrh byl přijat. Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání hospodářskému výboru.

Děkuji panu ministrovi, děkuji panu zpravodaji a končím bod číslo 38.

Dalším bodem jednání je bod číslo

Z pověření vlády předložený návrh uvede opět místopředseda vlády a ministr financí pan Bohuslav Sobotka, a než se ujme slova, požádám pana poslance Michala Doktora, aby si jako zpravodaj pro prvé čtení sedl ke stolku zpravodajů.

Prosím, pane místopředsedo, máte slovo.

Místopředseda vlády a ministr financí ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, vážené poslankyně, vážení poslanci, v souladu s programovým prohlášením vlády byl zpracován návrh zákona, kterým se zavádí povinnost používat registrační pokladnu pro okruh osob podnikajících na základě živnostenského oprávnění v oboru maloobchodu a pohostinství.

Vedení evidence používaných registračních pokladen a uložení případné sankce náleží především správcům daně z příjmů. Tito správci daně mohou využít evidenci získanou prostřednictvím registrační pokladny a zjištěná neplnění povinností podle tohoto zákona mohou sloužit zejména jako důkazní prostředek správce daně o existenci skutečností vyvracejících věrohodnost, průkaznost, správnost nebo úplnost důkazních prostředků předložených daňovým subjektem při správě daní. Návrh zákona předpokládá i využití potenciálu dalších kontrolních orgánů ke vzájemné spolupráci.

Předpokládá se určitá spolupráce veřejnosti, která bude upozorněna sdělením uvedeným na pokladně, že je prodávající povinen předat zákazníkovi doklad o jím provedené platbě. Nelze totiž nevidět, že dnes je stále ještě daňový únik považován za kavalírský delikt a je velmi často veřejností tolerován, přestože daňové úniky jsou právě ve svém důsledku obecně škodlivé a působí vůči každému.

Pokud je kladena v souvislosti s tímto návrhem otázka rovnosti všech podnikatelů, která by mohla být narušena zavedením povinnosti evidovat na registrační pokladně platby v hotovosti pouze pro určitým způsobem vymezený okruh subjektů, je nutné konstatovat, že zcela rovné pokrytí touto povinností jednak není nezbytně nutné, neboť právě každá profese má svá specifika, a dále tuto povinnost lze obtížně zavést v některých profesích, jako jsou např. profesní komory nebo zemědělci.

***