(18.10 hodin)
(pokračuje Sobotka)
Přetřídění zaměstnanců do nově koncipovaných 16 tříd mění ustálenou platovou praxi a je pravděpodobnější, že u některých skupin zaměstnanců dojde při snížení výše dalších platů i k poklesům celkového celoročního výdělku. Odměňování zaměstnanců v roce 2004 je ovlivněno různými dopady nového platového modelu na zařazení jednotlivých funkcí, a tím i zaměstnanců. U některých funkcí dochází k výrazným posunům ve třídách jejich zvýšením, to znamená ke zvýšení celoročního platu bez ohledu na zrušení velké části dalšího platu. Jedná se zejména o funkce v oblasti vědy, výzkumu, pedagogické činnosti na základních školách apod. U jiných dochází k relativní stagnaci. Závažným problémem je skutečnost, že přetřídění v některých případech vedlo u některých kategorií zaměstnanců ke snížení tarifní odměny.
Dosud nedořešeným problémem je záležitost dalších platů za druhé pololetí roku 2004. Vláda stanovila úroveň platových tarifů pro 16třídní systém s tím, že se sníží úroveň vyplácených dalších platů na cca dvakrát 10 % nároku. S tímto předpokladem byl schválen rozpočet na rok 2004, ale i rozpočtové výdajové rámce na léta 2005 a 2006. Legislativně však není toto řešení zatím dotaženo. Vláda rozhodla nařízením vlády č. 140 z letošního roku o 10procentní výši dalšího platu zaměstnanců pouze pro první pololetí roku 2004. Výše dalšího platu pro druhé pololetí dosud není uzavřena. O výši dalších platů na druhé pololetí roku 2004 se vedou jednání na úrovni vlády i v rámci sociálního dialogu se zástupci odborových orgánů. Existuje dohoda o tom, že problematika bude uzavřena až po zjištění výsledků v příjmech státního rozpočtu za první pololetí tohoto roku. Nelze tedy jednoznačně konstatovat, jakého množství zaměstnanců se případně může dotknout celoroční pokles jejich platů vzhledem k tomu, že dosud není rozhodnuto o výši výplaty dalších platů v letošním roce.
Přestože chápu některé důvody, které vedly k interpelaci na toto téma, které je jinak velmi silně medializováno, nepokládám situaci za tak dramatickou, jak je často interpretována. Chtěl bych znovu zdůraznit, že schválený státní rozpočet zabezpečuje v průměru cca 5procentní růst průměrných platů. Chci dále ubezpečit, že jsou průběžně jednotlivými resorty, Ministerstvem financí i vládou, přijímána opatření, jejichž cílem je odstraňovat dílčí disproporce vyplývající z nerovnoměrných dopadů transformace platového modelu. Mezi nejvýznamnější patří např. uvolnění částky 450 mil. Kč z rozpočtové rezervy vlády na posílení platových výdajů pro školství v prvním pololetí letošního roku, které se bezprostředně připravuje.
Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji. Ptám se pana poslance Hynka Fajmona, zda chce položit doplňující otázku. Ano. Prosím, máte slovo, pane poslanče.
Poslanec Hynek Fajmon: Vážená paní místopředsedkyně, pane ministře, chtěl bych poděkovat za odpověď, nicméně musím ještě konstatovat, že opravdu zkušenosti z rozpočtových příspěvkových organizací na úrovni obcí jsou takové, že zvláště ve středních třídách je prostě reálný pokles v celé řadě případů. Týká se to domovů důchodců, domů s pečovatelskou službou a podobných zařízení. Opravdu ti lidé, kteří tam pracují, se cítí být velmi podvedeni. Já jsem na několika místech vedl diskusi s těmito zaměstnanci a všichni potvrzovali toto.
Takže znovu vznáším otázku, jaký bude záměr vlády v roce 2005 v této oblasti. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji. Slovo má místopředseda vlády a ministr financí pan Bohuslav Sobotka.
Místopředseda vlády a ministr financí ČR Bohuslav Sobotka: Chtěl bych znovu konstatovat, že 16třídní systém je zaměřen na větší diferenciaci, není zaměřen na plošné zvýšení platů pro všechny. Je zaměřen na zvýšení platů pro ty nejvíce kvalifikované kategorie státních zaměstnanců a ke zvýšení platů těchto kategorií v každém případě v letošním roce dochází. Transformace nebyla zaměřena na to, aby všem státním zaměstnancům bez ohledu na jejich kvalifikaci vzrostl jejich tarifní plat meziročním způsobem.
Pokud jde o přípravu rozpočtu na příští rok, rozpočtový výhled, který bude základem pro rozpočtové práce, nikoli tedy finální podoba rozpočtu, která bude ještě projednávána vládou a bude schválena, předpokládám, v zákonném termínu na začátku podzimu letošního roku, tak rozpočtový výhled předpokládá, že rozpočet by měl umožnit cca 4procentní růst průměrného tarifního platu v příštím roce, pokud jde o tu sféru zaměstnanců, kteří podléhají 16třídnímu tarifnímu systému. To znamená měl by být zajištěn reálný růst tarifních platů v příštím roce s ohledem na očekávanou inflaci.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji. Nyní má slovo pan poslanec Pavel Hrnčíř, který bude interpelovat ministryni školství paní Petru Buzkovou. Je pravděpodobně posledním interpelujícím dnešního podvečera. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Pavel Hrnčíř: Vážená paní místopředsedkyně, vážená paní ministryně, v poslední době se na mě obrátilo několik starostů z menších obcí, kteří jsou nespokojeni s rozhodnutím Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy o neudělení výjimek z průměrného počtu žáků ve třídách základních škol. Spolu se starosty mám za to, že rozhodnutí povedou k likvidaci škol v těchto obcích a malé děti budou muset dojíždět do vzdálených škol, do měst nebo větších obcí. Chápu, že pravomoc udělovat výjimku z pravidla o průměrném počtu žáků ve třídách - 17 ve třídě - je vám dána platným zákonem. S čím ale nemohu se ztotožnit, je to, že neudělení výjimky odůvodňujete nesplněním vašeho pokynu č. 25936/2003-33. Pokud se zřizovatel, tedy obec, nezaváže uhradit podíl státních výdajů ze svých vlastních zdrojů, výjimku neudělíte.
Vážená paní ministryně, nepovažujete takovéto pravidlo podzákonné normy za zásah do zákonem rozdělených kompetencí ve financování školství mezi obcemi a státem? Neléčíte si nedostatek finančních zdrojů Ministerstva školství na úkor obcí?
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji. Slovo má ministryně školství, mládeže a tělovýchovy paní Petra Buzková.
Ministryně školství ČR Petra Buzková: Vážená paní předsedající, vážený pane ministře, vážení páni poslanci, mohu ujistit pana poslance Hrnčíře, že udělení výjimek školám z počtu žáků není pouhým léčením si nedostatku financí v resortu školství. Jedná se o zcela jiný problém, u kterého věřím, že o něm pan poslanec Hrnčíř již také slyšel.
Od roku 1989 došlo ke snížení populačních ročníků, a to takovým způsobem, že do první třídy nastupuje zhruba o 40 000 žáků méně, tedy k letošnímu roku, než v roce 1989, což je téměř o celou jednu třetinu méně. Od roku 1989 současně byl zvýšen počet učitelů. Nebyl zvýšen nějakým zásadním způsobem, ale byl zvýšen způsobem, který samozřejmě naprosto neodpovídá naší dnešní populaci, protože měl-li by odpovídat, musel by se prudce snižovat, nikoli zvýšit, o několik tisíc.
Školství je u nás financováno normativně, nicméně způsob, jakým jsou normativy složeny, samozřejmě vypadá tak, že těmto tzv. malým školám je financování velmi nakloněno, protože za předpokladu, že by obdržely stejné finanční prostředky na žáka, jaké obdrží např. větší školy, které jsou integrovány ve větších obcích, nepřežily by v žádném případě. Proto bylo stanoveno, a sice platným školským zákonem, jaké jsou minimální počty dětí v ročníku, a tento zákon současně také udělil možnost Ministerstvu školství, aby za stanovených podmínek z tohoto počtu Ministerstvo školství dalo výjimku.
***