(18.00 hodin)
(pokračuje Novotný)
V dokumentu Státní informační a komunikační politika se hovoří o vytvoření zvláštní strategie pro vysokorychlostní přístup. Ta měla být hotova k datu našeho vstupu do EU. V Evropské unii již jsme. Jak to tedy vypadá s touto strategií? Vytvořilo ji vaše ministerstvo? Předem děkuji za odpověď.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji. Slovo má ministr informatiky pan Vladimír Mlynář.
Ministr informatiky ČR Vladimír Mlynář: Paní předsedající, pane poslanče, prostřednictvím paní předsedající vás ujišťuji, že si můžeme nad těmi materiály skutečně sednout. Já se ničeho neobávám a nic netajím. Každý občan České republiky má možnost v našem tiskovém odboru se s těmi materiály seznámit. Seznámili se s nimi novináři a i oni zjistili, že věc je skutečně transparentní a jednoduchá.
K vaší druhé otázce, která tedy jen volně souvisí s problematikou národního programu počítačové gramotnosti. Mohu vás ujistit, že národní broadbandová strategie se připravuje. Vaše informace o tom, že ČR má takový dokument mít ke dni vstupu do EU, není přesná. K 1. 5. 2004 musí mít nebo musely mít dosavadní členské země EU, protože nárok na vznik tohoto dokumentu pochází z dokumentu E-Europe 2005, který byl závazný pro evropskou patnáctku. Přistupujících a kandidátských zemí se týká dokument Europe Plus a tento dokument neobsahuje povinnost pro vstupující země mít národní strategii rozvoje broadbandu ke dni přístupu.
Nicméně já s vámi souhlasím, že ten dokument je potřeba, a nemá smysl debatovat o tom, zda za plus minus několik měsíců má být přijat. Bude připraven a stejně jako jiné dokumenty našeho ministerstva bude předložen k veřejné diskusi a v několika kolech veřejně diskutován dříve, než bude předložen vládě.
Chtěl bych zdůraznit, že státní informační a komunikační politika, která vznikala v loňském roce, vznikala podobným způsobem. Ministerstvo předložilo svůj návrh k veřejné diskusi. Konalo tři kola veřejných seminářů, včetně účasti politických stran. Mohu jen litovat, že Občanská demokratická strana byla spolu s komunistickou stranou jediná, která se této veřejné diskuse nezúčastnila, a to programově, jak jsem byl informován vaším odborníkem pro tuto oblast panem Kožušníkem, totiž že Občanská demokratická strana se nebude v žádném směru podílet na diskusích nebo přípravě materiálů vládních.
Čili já jen ocením a budu velmi rád, pokud se Občanská demokratická strana i ve vztahu k volebním preferencím - pro budoucnost to bude asi důležité - zúčastní takové diskuse při přípravě národní strategie broadbandu, a věřím, že nalezneme mnoho zajímavých styčných bodů, protože v rámci podpory broadbandu ministerstvo rozhodně nepředpokládá nějaké mimořádné státní dotace do infrastruktury. Spíše hledáme různé nástroje, jak podpořit soukromý sektor v rozvoji broadbandových sítí, tedy vysokorychlostního připojení, a jsem přesvědčen, že se na tomto shodneme. A protože nás čeká ještě několik interpelací na této poslanecké schůzi z vaší strany, tak předpokládám, že budete mým partnerem na straně Občanské demokratické strany v těchto oblastech, a velmi to vítám. Děkuji vám.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji. Nyní udílím slovo panu poslanci Hynku Fajmonovi, který přednese svoji interpelaci na místopředsedu vlády a ministra financí Bohuslava Sobotku. Připraví se pan poslanec Pavel Hrnčíř, který bude interpelovat ministryni školství paní Petru Buzkovou. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Hynek Fajmon: Vážená paní místopředsedkyně, dámy a pánové, dovolte mi předložit interpelaci na pana ministra financí ve věci 16třídního tarifu ve státní správě a ve veřejném sektoru. V této věci mě oslovilo několik občanů, kteří mi na besedách v nedávné době sdělovali, že zavedení tohoto systému znamenalo v celé řadě případů snížení mezd zaměstnanců veřejné správy. Vy jste, pane ministře, tvrdili, že zvýšíte platy úředníků a zaměstnanců veřejného sektoru právě prostřednictvím zavedení tohoto nového tarifního systému, ale realita a praxe je velmi rozdílná. V celé řadě případů v celé řadě institucí nastává opak a velká část občanů v tomto sektoru získává reálně nižší mzdu, než tomu bylo v minulém roce.
Chtěl bych se vás proto zeptat, jaký bude v této oblasti postup vlády v roce 2005. Nastává doba přípravy rozpočtu pro rok 2005 a myslím, že nejenom mne, ale především zaměstnance v tomto sektoru velmi zajímá to, jakým způsobem vláda uvažuje s výdaji v této oblasti a zda se tedy podaří naplnit sliby, které sociální demokracie před volbami dala voličům, že se v tomto sektoru platy výrazně zvýší.
Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji. Slovo má místopředseda vlády a ministr financí pan Bohuslav Sobotka.
Místopředseda vlády a ministr financí ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji, paní místopředsedkyně. Vážení poslanci, vážené poslankyně, uplatnění 16třídního platového modelu bylo zapracováno do novely zákona č. 143/1992 Sb., o platu, v roce 2000. Důvodem byla zejména prohlubující se potřeba detailnější diferenciace jednotlivých činností vykonávaných ve veřejné správě a službách. Téměř desetileté období od účinnosti zákona č. 143/1992 Sb., o platu, a tedy i od doby koncipování podoby katalogu prací pro veřejnou sféru si již vyžadovalo zásadnější rekonstrukci tohoto dokumentu, který je základem pro vytváření platových relací uvnitř veřejné sféry.
Roztřídění prací, které jsou předmětem činnosti rozpočtových a příspěvkových organizací, orgánů státní správy, obcí a některých dalších organizací do dvanácti platových tříd, se v průběhu uplatňování platového systému projevilo jako nedostatečné. Na základě požadavku většiny resortních ministerstev se proto navrhlo rozšířit diferenciační prostor pro zařazování prací do platových tříd, to znamená rozšířit počet platových tříd. Kromě zvýšení diferenciační účinnosti platové soustavy, tj. vyššího platového rozlišení prací různé složitosti, odpovědnosti a namáhavosti rozšířením počtu platových tříd, umožnilo také reagovat na rozvoj vzdělávací soustavy, ke kterému došlo od roku 1992, zejména na vznik vyšších odborných škol a stále se rozšiřující bakalářské studijní programy a také na potřebu vřazení těchto absolventů do tarifního katalogu a do platové tarifní tabulky mezi absolventy s úplným středním a magisterským a inženýrským vysokoškolským vzděláním.
Zvýšení počtu platových tříd mimo jiné umožňuje zohlednit požadavky některých resortů na tvorbu vlastních personálních kariérních systémů, jedná se zejména o armádu, diplomatické služby, policii či školství, vyjádřit členitější struktury orgánů státní správy, zejména vznik vyšších územně samosprávných celků, a napravit určité deformace, ke kterým došlo vnějšími zásahy při tvorbě katalogu prací.
Původně byla účinnost zavedení 16třídního platového modelu uvažována již od roku 2002. Z řady důvodů, mezi kterými byly i důvody rozpočtové, došlo k odkladu účinnosti zákona až na rok 2004. Z hlediska rozpočtového došlo k realizaci záměru v době a v podmínkách výdajových restrikcí, které souvisejí se zahájenými kroky na reformě veřejných financí. Tyto výdajové restrikce směřují k tomu, aby se ušetřily finanční prostředky státu a snížil se podíl deficitu veřejných rozpočtů na hrubém domácím produktu.
Vládě bylo od počátku zřejmé, že realizace transformace platového systému nebude jednoduchá a bez velmi střízlivého přístupu k této problematice bude obtížně proveditelná. Proto také již v usnesení vlády číslo 624 z 23. června 2003 o rozpočtovém výhledu 2003 až 2006 ke koncepci reformy veřejných rozpočtů uložila ministru práce a sociálních věcí vycházet v návrhu nařízení vlády, kterým se stanoví stupnice platových tarifů pro rok 2004, z rozpočtových omezení pro rok 2004 a z rozhodnutí vlády o způsobu odměňování v rozpočtové a příspěvkové sféře v roce 2004. Návazně v usnesení vlády číslo 826 ze 6. srpna 2003 k nařízení vlády číslo 330, o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, kterým by byly mj. stanoveny platové tarify, bylo členům vlády uloženo provést změny v uvedeném nařízení vlády v rámci rozpočtu příslušné kapitoly státního rozpočtu České republiky na rok 2004.
Vlastní způsob zabezpečení přechodu na 16třídní platový systém v rozpočtu na rok 2004 je zajištěn po dvou liniích. Jednak nárůstem objemu prostředků na platy ve výši cca 3,65 procenta - v globále se tedy zvýšil objem mzdových prostředků meziročně mezi rokem 2003 - 2004 o částku 3,8 mld. korun, které byly zahrnuty do návrhu jednotlivých rozpočtových kapitol na rok 2004 - jednak využitím částky cca 5,9 mld. korun získané přerozdělením objemu prostředků na další platy, resp. omezením výplaty dalších platů na úrovni dva krát deset procent nároku.
Celkově je po promítnutí drobnějších rozpočtových uplatnění 16třídního platového systému ve státním rozpočtu 2004 zajištěno pětiprocentním meziročním růstem průměrných platů.
***