(15.00 hodin)
(pokračuje Langer)
Vážené kolegyně a kolegové, máme před sebou poslední pro dnešek plánovaný bod a to bod č. 63, kterým je
63.
Informace ministra zdravotnictví o jeho záměrech v resortu
a o stavu systému veřejného zdravotního pojištění
Tento bod jsme začali projednávat v pátek 7. května, kdy jsme vyslechli informaci ministra zdravotnictví, vedli jsme obecnou rozpravu, kterou jsme přerušili. Pan kolega Oldřich Vojíř navrhl, aby našemu jednání byla přítomna i ředitelka Všeobecné zdravotní pojišťovny paní Jiřina Musílková. Je to procedurální návrh, o kterém nechám hlasovat.
Odhlásil jsem vás a prosím, abyste se znovu zaregistrovali.
Zahajuji hlasování pořadové číslo 160. Kdo je pro tento návrh? Kdo je proti?
Z přítomných 132 pro 121, proti nikdo. Návrh byl přijat.
Vítám mezi námi paní ředitelku Všeobecné zdravotní pojišťovny.
Nyní se táži, zda na úvod tohoto přerušeného jednání chce ještě vystoupit pan ministr zdravotnictví. Nechce. Dobře.
Budeme pokračovat ve všeobecné rozpravě, do které mám dvě přihlášky. Chci se zeptat paní ředitelky, zda chce vystoupit již teď na úvod přerušené rozpravy. Ano. Věřím, že kolegové Cabrnoch a Maštálka, kteří mají písemné přihlášky, dají dámě přednost. Paní ředitelko, máte slovo.
Ředitelka VZP Jiřina Musílková: Vážený pane místopředsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, děkuji vám za to, že mně svým souhlasem umožňujete vystoupit a promluvit před sborem poslanců Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky. Je mi známo, že souhlas k vystoupení civilní osoby na půdě sněmovny vyslovujete velmi sporadicky, a proto si tohoto privilegia, které jste mi přiznali, velice vážím. Děkuji za to.
Abychom ušetřili jednací čas sněmovny a současně umožnili těm z vás, kteří se budete chtít seznámit s našimi protiargumenty k vystoupení pana ministra Kubinyiho podrobněji, připravili jsme pro vás komentované znění jeho projevu, které jsme dopravili v písemné podobě. Doufám, že ho máte všichni k dispozici. Já se pak ve svém vystoupení pokusím, když jste umožnili slyšení z druhé strany, alespoň o letmý pohled pojišťovny na danou a diskutovanou problematiku.
V pátek 7. května pan ministr zdravotnictví během svého projevu v této sněmovně řekl. Cituji: "Záměrně nechci uvádět jméno paní ředitelky, protože mi nejde o osobu, nejde mi ani o člověka jako takového." Vedena tímto výrokem proto před vás nepředstupuji jako Jiřina Musílková nebo jako osoba ženského rodu nebo jako člověk, o kterého nejde. Více než jako vámi zvolená představitelka významné instituce však dnes chci před vás předstoupit jako ustanovená členka sboru zástupců, který je podle stále ještě platného zákona vrcholným orgánem Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky. To proto, že k vám chci promluvit v zastoupení 1117 členů orgánů pojišťovny, kterými jsou správní a dozorčí rady všech stupňů, které zabezpečují hlubokou účast pojištěnců, zaměstnavatelů a státu na řízení pojišťovny. Podělíte-li jen tak na okraj počet zaměstnanců pojišťovny počtem členů jejich orgánů, zjistíte, že jeden člen orgánu pojišťovny dohlíží asi na čtyři naše zaměstnance.
Ve zmíněný pátek zde pan ministr hovořil velmi krátce o zdravotnictví a velmi dlouze o zdravotním pojištění a o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky. Protože pan ministr nepovažoval lékovou politiku ve svém projevu, pořizování investic a staveb ve zdravotnictví, právních a dalších oblastí souvisejících s poskytováním zdravotní péče, za - cituji - "momentálně až tak akutní", přestože to vše má vliv na eskalaci výdajů na zdravotní péči, a vidí ve zdravotnictví pouze jeden problém, kterým je, jak jsem pochopila z projevu v jeho vidění věcí, Všeobecná zdravotní pojišťovna a její provoz. Aby bylo zřejmé, o čem mluvíme, největší provozní problémy Všeobecné zdravotní pojišťovny, jak jsou zmíněny ve zprávě pana ministra, představují úhradu naší pojišťovny za 12 hodin poskytování zdravotní péče v České republice. Výstřel z Aurory nás vůbec nepřekvapil. V poslední době se totiž stalo zvykem, že nový ministr místo toho, aby se ujal řízení resortu a zařídil, že ministerstvo konečně začne vykonávat státní správu v mezích své působnosti a zjedná si patřičný přehled, pustí se do zdravotních pojišťoven a je lhostejno, jestli je to jedna, nebo všechny. Nepovažuji to osobně za dobré, protože hned od počátku to kalí vztahy institucí, které nestojí proti sobě, ale vedle sebe, neboť mají jasně vymezené působnosti a pravomoci. Znovu zdůrazňuji, že vztah Ministerstva zdravotnictví a Všeobecné zdravotní pojišťovny musí být partnerský, a to ve prospěch celého systému.
Než přistoupím k vlastnímu tématu, ráda bych vás upozornila na jednu podstatnou věc. V souladu se zákonem je sice ředitel a prokurista statutárním zástupcem VZP, ale ne jejími nejvyššími orgány, kterým přísluší rozhodovat o zásadních otázkách v činnosti pojišťovny včetně rozhodování věcí, které zakládají zásadní výdaje z fondu pojišťovny. Těmito orgány je sbor zástupců a správní rada Ústřední pojišťovny. Vedení pojišťovny a celá Ústřední pojišťovna pak mají opět ze zákona jeden zásadní úkol a to je provádět rozhodnutí sboru zástupců a správní rady. Správní radu pak tvoří 10 zástupců pojištěnců volených Poslaneckou sněmovnou, 10 zástupců státu, zpravidla náměstků ministrů jmenovaných vládou, a 10 zástupců zaměstnavatelů volených jejich organizacemi. Sbor zástupců, jenom pro připomenutí, tvoří správní rada Ústřední pojišťovny a 77 zástupců správních rad okresních pojišťoven, zpravidla jejich předsedů. Tyto orgány jsou také ze zákona povolány k hodnocení managementu pojišťovny. Protože sbor zástupců 5. května letošního roku schválil návrh výroční zprávy za rok 2003 naší pojišťovny a protože hodnocení pana ministra se zásadně liší od hodnocení zejména sboru zástupců, sbor zástupců mě svým usnesením pověřil, abych chránila zájmy pojišťovny, a to případně i právní cestou.
Dovolte mi začít krátkým srovnáním dvou institucí, které, jak jsem již řekla, nestojí a nemohou stát proti sobě, ačkoliv to z vystoupení pana ministra nebylo zcela patrné. Ministerstvu zdravotnictví jako ústřednímu správnímu úřadu přísluší vykonávat státní správu v rozsahu a způsobem, které stanoví zákon. Dovolte mi říci, že v tom Ministerstvo zdravotnictví dlouhodobě selhává. Co si mám myslet o úřadu, který sám sebe svou vlastní vyhláškou 532/2002 zmocní k rozhodování o individuálních případech a pan ministr to bere jako pozitivum? Co si myslet o úřadu, který vydá tuto vyhlášku a pak těm, kteří by se jí měli řídit, napíše, že vyhláška je chybná a že mají postupovat zcela jinak?
***