(15.50 hodin)
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, paní ředitelko, za vaše vystoupení.
Mám následující sdělení. Mám zde tři písemné přihlášky do rozpravy, nicméně z místa se přihlásil pan ministr, který má přednostní právo, takže pan kolega Maštálka musí ještě chvíli vydržet ve své lavici.
Ministr zdravotnictví ČR Jozef Kubinyi Děkuji. Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně a kolegové, dnes je to poprvé, co jsem rád, že mám imunitu. Protože z toho, co jsme slyšeli, jednoznačně vyplývá, že by paní ředitelka měla na mě podat oznámení pro šíření poplašné zprávy. (Potlesk některých poslanců ODS.)
Já bych si dovolil z té zprávy některé věci citovat a pak říci nějaký komentář. Nebojte se, dneska moje vystoupení nebude dlouhé. Takže já budu citovat a řeknu vám stránky, kde to cituji.
Je to strana 7: Záplava šikovně a tendenčně seskupených statistických údajů. Je to poslední odstavec.
Strana 10 uprostřed: Jde o záměrně šířenou demagogii.
Strana 15 poslední odstavec: Toto tvrzení ministra zdravotnictví je demagogické a je pravdivé pouze z malé části.
Strana 17 dolní odstavec: Zcela na hlavu postavený argument.
Strana 18 druhý odstavec: Pan ministr zde pro srovnání uvádí čísla, která vůbec nelze srovnávat.
Strana 20 uprostřed: Pro osvěžení paměti pana ministra.
Strana 21 uprostřed: Z oblasti černého humoru je výtka pana ministra.
Strana 24 dole: Další neznalost o VZP.
Strana 25 na vrchu: Již nikoho nemůže nechat na pochybách, že údaj je nesmyslný.
Strana 26 předposlední odstavec: To totiž vypadá, že pan ministr vměstnal do jednoho odstavce část výtek, které v poslední době v denním tisku snášeli jeho předchůdkyně Marie Součková a pracovníci jejího úřadu.
Strana 29 uprostřed: Asi si bude muset vybrat; chce-li o něčem říkat, že je to černé, nemůže zároveň tvrdit, že je to bílé.
Strana 30 - tam je toho víc. Druhý odstavec: Pokud ale pan ministr tvrdí, je třeba ho vyvést z omylu. - Další odstavec: Ministr jako hlava resortu by neměl používat takové laciné a s laiky manipulující argumenty. - Další odstavec: Zdá se, že pan ministr neví, co chce.
Strana 32 navrchu: Je potěšitelné, že pan ministr nezpochybňuje léčebný efekt a význam pobytu chronicky nemocných dětí.
Strana 35 uprostřed: Nemyslí si snad pan ministr, že prevence je jen to, když pacient přijde do ordinace a přinese lékaři výkony?
To je zhruba ukázka toho, co v té zprávě je. Já musím říci po pravdě, že mě to jednak překvapuje, jednak zaráží. Pokud jde o to, čeho jsem chtěl dosáhnout tím, že jsem kritizoval VZP, nechtěl jsem dosáhnout toho, aby byla odvolána paní ředitelka a nic víc se nestalo. Jde mi skutečně o to, že systém zdravotního pojištění v této pojišťovně není dobrý. Myslím si, že tak jak jsem dostal tuto informaci, je to celkem zajímavé zjištění - mýlím se ve všech bodech, pojišťovna je naprosto skvělá, dá se říci nadčasově, dá se říci, že už je v Evropě, zatímco my ostatní v Evropě nejsme, já jsem ten, kdo je manipulovaný, ovladatelný, nezkušený, v podstatě víceméně lžu nebo se chci předvádět.
(Projev provázen výkřiky z různých částí sálu, bez reakce předsedajícího.)
Toto je informace, která nám tady byla jednak rozdána písemně, jednak jsme ji slyšeli v ústní podobě. Takže já, abych nezdržoval, jenom pro upřesnění - a odvolávám se na svou "nezkušenost", tady už několikrát zmiňovanou - si dovolím pět otázek, možná že na ně dostanu odpověď. Těch pět otázek zní:
Za prvé: Proč je VZP v deficitu?
Za druhé: Proč jsou takové rozdíly ve financování jednotlivých segmentů zdravotní péče?
Za třetí: Proč jsou rozdíly mezi kraji v nákladech na pojištěnce?
Za čtvrté: Proč na ústředí nemají informace o tom, co se děje, co dělají na okresních pobočkách?
Za páté: Proč údaje nemají zdroj, tak jak říkala paní ředitelka, že některé údaje nemají zdroj, a proč tedy nakládání s penězi pojištěnců nemůže být transparentní a tyto údaje nemůžou mít i zdroj?
To je mých pět otázek. Čekám, že na ně dostanu odpověď. Děkuji.
(Neidentifikovatelné výkřiky z pléna. Hlas: Jsi blázen.)
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane ministře. Otázkou zůstává, kdo by je měl zodpovědět. (Smích.) Slovo má pan kolega Maštálka.
Poslanec Jiří Maštálka: Děkuji. Pane předsedající, pane místopředsedo, velký člověk českého divadla Miroslav Horníček říkal "Nevíte-li si rady, odpovězte si otázkou", pane ministře. (Smích. Dotaz ministra Dostála z místa: Co říkal?) Odpovězte si otázkou, říkal Horníček, pane ministře kultury. Vy to musíte pamatovat, jsme skoro stejný ročník. (Smích. Poznámka předsedajícího: Tak to bych do vás nehádal, pánové. - Smích.)
Ale do této velmi vážné, skoro pohřební debaty jsem chtěl vstoupit poněkud jiným způsobem, a proto, vážené poslankyně, vážení poslanci, zkusím vaši pozornost upoutat přece jenom k tématu, se kterým vystoupil pan ministr zdravotnictví a náš kolega z výboru - ještě nedávno - Josef Kubinyi.
Vážené poslankyně, vážení poslanci, vím, že cokoli nyní řeknu, bude velmi pravděpodobně použito proti mně. Chci vás však požádat, vážené kolegyně a kolegové, a zejména vás, pane ministře, abyste se pokusili vnímat má slova jako slova člověka, který pro zdravotnictví a zdravotnictvím žije, kterému na něm záleží a který jako opoziční poslanec v Čechách má pramálo možností ho skutečně ovlivnit.
Musím také na začátku upozornit, je tady pan ministra vnitra Gross, který mě na to minule upozorňoval, že jako lékař mám v této problematice asi stejný konflikt zájmů, jako má pan ministr.
Tak tedy: Vystoupení pana ministra Kubinyiho bylo dost zajímavé už tím, jak on sám jako ministr zdravotnictví chápe pojem zdravotnictví. Je to trochu překvapivé, ale pan ministr rozlišuje zvlášť zdravotnictví a zvlášť veřejné zdravotní pojištění jako nezávislou entitu. Toto rozlišení není nijak nahodilé přeřeknutí v jedné větě, protože v dalším pokračování svého referátu řekl, a to cituji: Stav zdravotnictví v této republice je vcelku uspokojivý, poskytování zdravotnických služeb je na vysoké úrovni, nicméně je tady finanční krize, která se prohlubuje a která hrozí přerůst v krizi poskytování služeb se všemi možnými důsledky pro občany České republiky. - Z toho se dá soudit, že ministr zdravotnictví pokládá za zdravotnictví poskytování zdravotnických služeb, zatímco financování zdravotnictví za zdravotnictví zřejmě nepokládá. Takže se mu zdá přiměřené konstatovat, že stav zdravotnictví je sice uspokojivý, ale - opět cituji - je tady finanční krize.
S panem ministrem tedy nemohu souhlasit. Kdyby tady byla opravdu finanční krize, pak stav zdravotnictví za uspokojivý pokládat nelze. Jsem přesvědčen, že s pojmem krize je třeba nakládat nanejvýš opatrně. O krizi mohou hovořit různé spolky, třeba Česká lékařská komora a podobné organizace, které spoluodpovědnost za stav zdravotnictví necítí, případně jsou připraveny potíže zdravotnictví ku svému prospěchu prohlubovat. O krizi mohou psát novináři, protože poplašné zprávy jsou pro média důležité při získávání pozornosti veřejnosti v soutěži o podíl na trhu s reklamou. S tímto pojmem krize rozhodně nesmí nakládat lehkovážně ministr zdravotnictví. Totiž: Za krizi pokládáme situaci, z níž dlouhodobě neexistují reálná východiska. Jestliže nám pan ministr přišel říci, že ze současné situace financování zdravotnictví nevidí východiska, pak tuto funkci při vší úctě neměl přijmout.
***