(11.00 hodin)
(pokračuje Boháčková)
Je nesporným faktem, že pro dítě do věku tří let je nejprospěšnější individuální péče rodiče, nebo alespoň jiná forma individuální péče. V pozdějším věku je naopak vhodná postupná socializace s vrstevníky, jejímuž zajištění slouží právě instituce mateřské školy. Nepravidelná docházka na několik dnů je v tomto smyslu méně vhodná pro adaptaci dítěte než pravidelná docházka na několik hodin.
Změna zákona by současně také výrazně usnadnila pečujícímu rodiči jak vykonávat výdělečnou činnost, tak např. i doplňovat si vzdělání a podobně, neboť v současnosti je při jejím výkonu nucen zajistit si osobní celodenní péči.
Současně návrh novely počítá s tím, že dítě bude v mateřské škole maximálně čtyři hodiny denně, že po zbytek dne bude přetrvávat povinnost zajistit řádnou osobní péči. Ve věku tříletého dítěte je tato kombinace plně v souladu se zájmy dítěte.
Vzhledem k tomu, že dlouhodobou prioritou v oblasti rodinné politiky je podporovat opatření na poli slučitelnosti práce a rodiny, lze uvedený návrh považovat za vhodný. Současně je třeba upozornit, že by se do značné míry změnila konstrukce rodičovského příspěvku.
V této souvislosti je potřeba varovat před tím, aby k podobné změně v budoucnu došlo i v omezení návštěvy jeslí, kde by taková změna nebyla vhodná vzhledem k zájmům dítěte.
Předběžný odhad rozšíření okruhu rodičů, kteří v současnosti nepobírají rodičovský příspěvek v době čtyř let dítěte a využili by tak stávající změny, činí zhruba patnáct až dvacet tisíc osob. Znamená to, že odhadované náklady na státní rozpočet by v případě takového zvýšení počtu uživatelů rodičovského příspěvku stoupl o 0,64 miliardy korun.
Dávám návrh na postoupení tohoto zákona do druhého čtení. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní zpravodajce Jarmile Boháčkové. Otevírám obecnou rozpravu. Jako první se do ní přihlásila paní poslankyně Alena Páralová. Prosím, paní kolegyně, máte slovo.
Poslankyně Alena Páralová: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, členové vlády, kolegyně a kolegové. Projednáváme na první pohled jednoduchou a průzračnou novelku zákona o státní sociální podpoře, týkající se rodičovského příspěvku. Pokud však začneme problematiku domýšlet do konce, zjistíme, že se jedná o problém velmi složitý a komplikovaný, a pokud budeme zvažovat jeho dopady do života rodin s malými dětmi, ještě komplikovanější.
Podle stávající úpravy rodič neztratí nárok na rodičovské příspěvek, pokud dítě navštěvuje školku maximálně pět dnů v měsíci. Podle nově navrhované úpravy se maximálních pět dní v měsíci mění na maximálně čtyři hodiny denně. Upozorňuji, že se to týká pouze dětí ze školky, nikoli dětí z jeslí. Pro děti z jeslí by tedy podle novely platilo maximálně pět dnů v měsíci, zatímco pro děti ze školky by omezení pobytu bylo maximálně čtyři hodiny denně.
Zjišťovala jsem si právní výklad navrhovaného znění. Zajímalo mě, zda je možné, aby byl pobyt dítěte ve výjimečných případech prodloužen třeba na pět nebo šest hodin, např. když si maminka potřebuje dojít na složitější zdravotní vyšetření. Bohužel to možné není, aniž by zaměstnanci školky a rodiče porušili zákon.
Návrh je zdůvodněn stresováním dítěte v mateřské školce, a nabízí se logická otázka, kterou předkladatelé nezodpověděli, zda dítě v jeslích není stresováno podobně.
Nedávno jsem hovořila s maminkou dvojčat, která má se zaměstnavatelem vyjednáno, že bude pracovat jedenkrát týdně, aby jako lékařka neztratila kvalifikaci. Pochvalovala si, že si může vydělat neomezenou částku, aniž ztratí nárok na rodičovský příplatek, a jak jí právě oněch pět dní v měsíci vyhovuje. Právě této mamince, která je samoživitelkou, by předložená novela velmi zkomplikovala život.
Je třeba zvážit, že každá rodina je jiná, každá rodina má jiné podmínky a každé dítě je jiné. Jedno dítě snáší pobyt ve školce velmi dobře, jiné nikoli. Když už je úprava rodičovského příspěvku takto rozvolněna a když se navrhuje další navýšení finančních prostředků na předškolní zařízení, nabízí se úvaha, zda pobyt dítěte v předškolním zařízení neomezit maximálně pouze počtem hodin za měsíc. Vyšlo by to podle mého názoru nastejno. To by umožnilo rodinám i předškolním zařízení řešit konkrétní situace tak, aby to bylo pro dítě optimální, neboť šedivá je teorie a zelený strom života.
Nerozumím však, proč předkladatelé k takovéto úpravě nevyužili příležitosti, protože zákon o státní sociální podpoře byl v poslední době několikrát a opakovaně otevřen. Vždyť každá změna zákona přináší velké transformační náklady. Ve velmi krátké době se dokonce rodičovským příspěvkem zabýváme poněkolikáté. První novela zákona platí od prvního ledna, další od prvního května, a ti, kteří obě novely nejtěsnější většinou protlačili sněmovnou, zákon opět mění.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Paní kolegyně, musím znovu požádat sněmovnu o klid, a to jak vaše stranické kolegy, tak i kolegy z koaličních řad. Prosím, aby předsedové klubů vyjednávali své vztahy raději v předsálí, protože si myslím, že nejednají v tuto chvíli o státní sociální podpoře. Ještě tedy chviličku počkáme.
Poslankyně Alena Páralová: Dovolte mi pro přehlednost rekapitulaci posledních změn týkajících se této problematiky.
K první změně došlo zákonem č. 453/2003 Sb., sněmovní tisk 397. Novela stanovila, že tatínek nebo maminka pečující o dítě do čtyř let, v případě zdravotně postiženého dítěte do sedmi let, kteří pobírali rodičovský příspěvek a kteří si do konce minulého roku mohli maximálně přivydělat 3 480 Kč, si od ledna mohou k rodičovskému příspěvku přivydělat neomezenou částku.
Ke změně druhé došlo zákonem č. 237/2004 Sb. z 1. dubna 2004, sněmovní tisk č. 497, který obsahuje změny zákonů v souvislosti s přijetím zákona o dani z přidané hodnoty. S účinností od 1. května 2004 se opět zásadně mění podmínky pobírání rodičovského příspěvku. Od 1. května rodičovský příspěvek vzrostl z 2 450 Kč měsíčně na 3 573 Kč měsíčně. Tato úprava ve vládním návrhu nebyla, ale dostala se tam až prostřednictvím pozměňovacího návrhu ve sněmovně.
Novela platná od ledna znamená průlom. Kombinace ustanovení, které umožňuje maminkám - a samozřejmě také otcům - které pečují o dítě, svěřit dítě jiné zletilé osobě v době, kdy jsou výdělečně činné, a současně neomezená možnost přivýdělku znamená, že všechny maminky, které nastoupily do zaměstnání a rodičovský příspěvek nepobíraly, jej nově mohou pobírat.
Zákon znamená bohužel další odklon od původní zásady přijaté pravicovou konzervativní vládou v roce 1995, kdy vznikl zákon o státní sociální podpoře, tj. odklon od snahy odbourat kolektivní výchovu dítěte a nahradit ji výchovou v rodině. Po přijetí zákona o státní sociální podpoře v roce 1995 došlo k pozitivnímu efektu, totiž došlo ke zrušení mnoha předškolních zařízení a nejmenší dětičky začaly trávit svůj čas se svými maminkami. Psychologové říkají, že citový život dítěte se vyvíjí do tří až čtyř let jeho věku, a proto je ideální, pokud děti tráví svůj raný věk s matkou.
Představitelé vládní koalice, hlavně strany lidové, mají stále plná ústa podpory rodiny, dělají populistická opatření, ale už nehledí na dopady. Novela platná od ledna je asociální a diskriminační a znamená další příklon ke kolektivní výchově.
***