(Jednání pokračovalo v 16.34 hodin.)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, přestávka na poradu klubu KSČM skončila. Prosím, abyste se všichni dostavili do sněmovny. Já vás odhlásím, požádám vás o novou registraci, abychom zjistili aktuální přítomnost ve sněmovně.
A nejprve dám ještě slovo zpravodaji k jeho vyjádření. Prosím, pane zpravodaji, máte slovo.
Poslanec Walter Bartoš: Vážený pane místopředsedo, já bych se chtěl omluvit všem poslancům v Poslanecké sněmovně, ale jako zpravodaj jsem přehlédl jedno hlasování. Týká se návrhu pana poslance Koníčka - E8. Moc se panu poslanci omlouvám a chtěl bych poprosit, abychom o tomto bodu ještě hlasovali, abychom učinili zadost celé proceduře.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Ano, děkuji. Myslím, že je to jednoduché. Odhlasujeme tedy ten poslední pozměňovací návrh. Jak pan zpravodaj, tak paní ministryně má negativní stanovisko k pozměňovacímu návrhu, který je na tisku 602/2 pod bodem E8.
Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 415 a ptám se, kdo je pro tento pozměňovací návrh. Kdo je proti? Děkuji vám.
Hlasování pořadové číslo 415, z přítomných 168 pro 36, proti 111. Návrh nebyl přijat.
Tím jsme tedy vypořádali všechny pozměňovací návrhy.
Ano, s přednostním právem se hlásí předseda klubu KSČM. Prosím, pane předsedo, máte slovo.
Poslanec Pavel Kováčik: Pane předsedající, vážená vládo, paní a pánové, dovolte mi, abych vás seznámil s postojem poslaneckého klubu KSČM ke sněmovnímu tisku, o němž za chvíli proběhne závěrečné hlasování, tedy ke školskému zákonu. Když na jaře roku 2002 vláda předkládala ve Sněmovně návrh nového školského zákona, poslanecký klub Komunistické strany Čech a Moravy tehdy hlasoval proti návrhu na jeho zamítnutí. Už bylo řečeno v prvním čtení při projednávání současného návrhu, a mám dojem, že to řekl Eduard Zeman, že bylo tehdy složení Sněmovny takové, že návrh s jakýmkoli levicovějším nádechem byl jen velmi těžko průchodný.
Do současného volebního období vstupovaly všechny parlamentní strany s programy, jejichž důležitou součástí bylo vyjádření postoje, přístupů a názorů, jakou cestou by se právě vzdělávání a vývoj naší výchovně vzdělávací soustavy měly ubírat. S výjimkou těch nejzákladnějších proklamací, jakými jsou například odpovědnost státu za vzdělávání a kvalitu vzdělávání, zde celkem přirozeně docházelo k rozdílům, které se s konkretizací postupu někde méně, někde velmi výrazně liší.
KSČM nikdy nezastírala, že jejím názorům je v rámci parlamentních stran nejbližší právě vzdělávací program České strany sociálně demokratické. Musíme však konstatovat, že vzhledem ke složení stále ještě současné vlády a k ústupu nejsilnější parlamentní strany od vlastního programu zůstal nový návrh školského zákona výrazně poplatný celkové vládní politice a že některá jeho ustanovení bourají levicovou logiku jeho stavby. Po celou dobu projednávání vládního návrhu zákona postupoval poslanecký klub KSČM konstruktivně. Snažil se odstraňovat jeho obsahové i technické nedostatky, jeho odborné části nabízel alternativní řešení a spolupracoval, a jsem svědkem, že ano, na těchto řešeních. Současně se snažil neuhýbat od vlastních programových zásad.
Jsme si době vědomi, že ve třetím čtení Poslanecká sněmovna odsouhlasila řadu našich pozměňovacích návrhů. Další návrhy evidentně neprošly vzhledem k jejich vzájemné provázanosti, neboť svou představu jsme předkládali jako v daných možnostech ucelenou. Celkový rozbor předcházející hlasování ve třetím čtení však potvrdil, že závěrečnou podporou zákona by komunističtí poslanci překročili své programové zásady včetně přijatelné míry kompromisu. Takový postup je nám cizí. Mínění té části občanů, která nám dala svoji důvěru, je pro nás etickým imperativem.
Sděluji proto Poslanecké sněmovně, že za těchto okolností, a to s vědomím, že návrh obsahuje i řadu velmi pozitivních prvků, nemůže poslanecký klub KSČM návrh školského zákona ve znění právě přijatých pozměňovacích návrhů podpořit. Děkuji za pozornost. (Potlesk poslanců KSČM.)
***