(11.20 hodin)
(pokračuje Kostelka)
Umíte si sami představit, a je to takový příklad, že dneska když si koupíte auto, tak není tak drahé, ale údržba je drahá. Ještě se vrátím.
Teď už jenom snad obecně, pan poslanec Titz. Já myslím, že ve webu o Armádě České republiky diskutujeme. Diskutovali jsme na různých výjezdních zasedáních. Předpokládám, že v tom budeme pokračovat dál, v diskusi o Armádě České republiky a modernizaci.
Pokud jde o armádu jako takovou, celý princip reformy spočívá v tom, že chceme mít malou, ale moderní a moderně vyzbrojenou a moderně vycvičenou armádu. Poslední summit v Istanbulu tento trend skutečně potvrdil. Zjistili jsme, že na reformě Armády České republiky nemáme v podstatě co měnit, protože její cíl skutečně je takový, jak si celé NATO v podstatě přeje a jak probíhá vývoj i v jiných státech. Osobně si nedokáži představit, že by ochranu vzdušného prostoru, protože na to jsou letouny určeny, zabezpečovalo NATO, protože bychom za to museli platit. My nejsme (?) na toto chudá země. I baltské státy jsou si vědomy toho, že po určitém období, kdy to je nezbytné, budou muset řešit vlastní protivzdušnou obranu. Stejně tak si je toho vědomo Slovinsko. Nemyslím si, že jsme mohli používat letouny MiG-29, protože příklad Slovenska, které je ve velmi složité situaci, ukazuje, že to skutečně řešení není.
Pokud jde o počty letounů: 36, 24, 14. Ano. V původní smlouvě se uvažovalo o tom, že letouny budou plnit dvojí úlohu, jednak vzduch-vzduch a vzduch-země. V současné době řešíme pouze otázku plnění úlohy protivzdušné obrany, čili vzduch-vzduch. Neuvažujeme o operacích vzduch-země, protože to je otázka nákupu další výzbroje. I když například střely amraam, pumová výzbroj, je na letounu Gripen zaintegrována, zase je to otázka jenom licence a odblokování softwarů.
Snad jsem řekl všechno. Tím bych asi skončil. Děkuji.
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Pane zpravodaji, ještě se o slovo hlásí pan ministr Urban. Oba dva máte možnost vystoupit stejně. Máte závěrečné slovo. On otevře rozpravu, a je si toho vědom, pan ministr. Prosím, pane ministře.
Ministr průmyslu a obchodu ČR Milan Urban Vážený pane předsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, nechci prodlužovat projednávání tohoto tématu, nicméně dovolte mi, abych se vyjádřil k části pronájmu gripenů, která se týká českého hospodářství, tedy smlouvy o offsetech, smlouvy o průmyslové spolupráci, jak se jmenuje česky.
Tato smlouva je uzavřena jako samostatná, ale je to součást smlouvy o pronájmu gripenů. Obě smlouvy byly podepsány současně. Tato smlouva hovoří o tom, že offsety, tedy programy průmyslové spolupráce, budou v objemu 130 % ceny pronájmu letadel. Obsahuje v této chvíli zhruba třicet konkrétních projektů, což neznamená, že by všechny tyto projekty byly uzavřeny. Celá smlouva je otevřená. Může z hlediska konkrétních projektů mít vývoj, a také ho bude mít, tedy bude doplňována o případné další konkrétní projekty.
Obsahuje sankce, jak o tom hovořil pan ministr obrany.
V této chvíli se člení projekty, které jsou navrženy, zhruba takto: 50 % z nich se týká vývozu českého průmyslu do zahraničí, tedy švédská strana zajistí vývoz příslušných komodit pro českou stranu, 40 % se týká investic v České republice a 10 % se týká investic do výzkumu a vývoje. Obranný průmysl v tomto objemu hraje roli zhruba 20 %. Těch 20 % se netýká pouze gripenů, ale týká se obranného průmyslu obecně.
Jsem připraven po souhlasu konkrétních subjektů tuto smlouvu případně zveřejnit. Ale bez toho, aniž by konkrétní podnikatelské subjekty na české či švédské straně vyslovily k tomuto zveřejnění souhlas, tak učinit nemohu.
Děkuji za pozornost.
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Děkuji, pane ministře. Otevřel jste rozpravu, do které se hlásí pan poslanec Karel Vymětal.
Poslanec Karel Vymětal: Děkuji za slovo. Pane předsedo, dámy a pánové, to je slovo, které jsem očekával a které jsem zatím neslyšel. Takže jsem rád, že pan ministr průmyslu a obchodu otevřel rozpravu a sdělil tyto údaje. Protože opravdu už jsem si tady psal do podrobné rozpravy návrh usnesení, že Poslanecká sněmovna nemá důvěru v ekonomické kompenzace offsetovými programy za pronájem gripenů. Tak to samozřejmě v podrobné rozpravě, až bude otevřená, nepřednesu.
Byl bych velice rád, kdyby pan ministr aspoň členům hospodářského výboru tuto část, tuto smlouvu, která se týká offsetových programů, dal k dispozici. Poněvadž smlouvu nemám, tak nemohu posoudit, jestli kontrolní mechanismy a sankční agenda obsažená ve smlouvě je dostatečná, jestli garantuje naplnění závazků na 130 % objemu ceny letadel. Ale myslím si, že by bylo možné prostě to zajistit tak, že by členové hospodářského výboru tuto část smlouvy dostali k dispozici s tím, že pravděpodobně hospodářský výbor by se stal garantem, aby jaksi třeba periodicky, nevím, čtvrtletně, pololetně, si nechával předkládat zprávu o realizaci, což samozřejmě bude možné, abychom mohli zkoumat, sledovat a garantovat hlavně, aby nevznikly žádné hospodářské a ekonomické škody České republice díky uzavření kontraktu na pronájem gripenů.
Pane ministře, velice v tomto okamžiku děkuji a očekávám, že se bude dařit programy naplňovat, nikoliv, jak jsem říkal s halou na letišti v Ostravě-Mošnově, od které investor utekl z hodiny na hodinu a není tam prostě vůbec a vůbec nic, byť už se málem kupovaly ocelové konstrukce.
Děkuji za pozornost.
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Děkuji vám, pane poslanče. Probíhá rozprava. Pokud se nikdo nehlásí, tak vám sdělím, že byl nalezen dámský prsten z bílého kovu. Chtěl bych požádat dámy, aby se podívaly na prsty. Prsten je u prezence.
Jestli se nikdo nehlásí, tak rozpravu končím a prosím pana poslance Nečase. Má možnost přednést závěrečné slovo.
Poslanec Petr Nečas: Vážený pane předsedo, chci jenom konstatovat, že v rozpravě vystoupilo celkem pět kolegů.
Dovolte mi shrnout mé závěrečné vystoupení do pěti velice jednoduchých tezí.
Teze první. Od počátku vzniku této vlády bylo rozhodnuto o tom, že nad Českou republikou budou létat letouny Gripen.
Teze druhá. V České republice, a zvláště za okolností pořizování takto finančně náročného zbrojního systému, neproběhla na vládní úrovni debata o skutečných prioritách našich ozbrojených sil, o tom, co je prioritou z hlediska investičního, kam mají jít přednostně finanční prostředky.
Teze třetí. Česká vláda nikdy ve skutečnosti neprovedla hlubokou analýzu naší protivzdušné obrany a jednotlivých alternativ jejího zajištění.
Teze čtvrtá. Nikdy nebyla vedena seriózní politická debata o dlouhodobém strategickém směřování naší armády, včetně nákupu nadzvukových letounů, tedy o tom, zda máme následovat cestu evropskou, nebo cestu americkou.
***