(14.10 hodin)
(pokračuje Langer)
K interpelacím, které již byly staženy, mám další doplňující sdělení, a to že pan kolega Jiří Maštálka stahuje projednávání své ústní interpelace na ministra zahraničních věcí Cyrila Svobodu ve věci odlišného režimu ve vízové politice vůči Ruské federaci a na ministryni školství, mládeže a tělovýchovy Petru Buzkovou ve věci sporu mezi Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy České republiky a firmou ZIPimex . Stejně tak pan kolega Miroslav Krajíček stahuje z projednání svou písemnou interpelaci na předsedu vlády Vladimíra Špidlu ve věci urychleného odstranění havarijní situace v dětské části Fakultní nemocnice v Motole. Pro vaši informaci - k projednání tedy zbývají interpelace na předsedu vlády Vladimíra Špidlu, a to od pana poslance Miloslava Kučery, pana poslance Hynka Fajmona a pana poslance Václava Exnera, a písemná interpelace na ministra životního prostředí Libora Ambrozka od paní kolegyně Zuzky Rujbrové. Pan kolega Miloslav Kučera stahuje z projednávání svou písemnou interpelaci na pana Vladimíra Špidlu. Zůstávají zde tedy dvě písemné interpelace, a to pana poslance Hynka Fajmona a pana poslance Václava Exnera.
Předseda vlády Vladimír Špidla odpověděl na interpelaci poslance Hynka Fajmona ve věci čerpání finančních rozpočtů Evropské unie na rozvojové a další projekty. Interpelace se vám spolu s odpovědí předkládá jako sněmovní tisk 655. Otevírám rozpravu, do které se hlásí pan kolega Fajmon.
Poslanec Hynek Fajmon: Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové. Dovolte mi, abych se vyjádřil k písemné interpelaci, kterou jsem předložil na pana premiéra 23. února tohoto roku ve věci připravenosti České republiky na čerpání fondů Evropské unie. Pan premiér mi odpověděl 22. března tohoto roku a s jeho odpovědí nejsem spokojen. Proto jsem požádal o zařazení tohoto bodu na program schůze Poslanecké sněmovny a shodou okolností se dostává tato věc na program našeho jednání až nyní, po více než čtyřech měsících. To ale dle mého soudu vůbec nevadí, protože se jedná o věc stále aktuální a věc stále vládou nezvládnutou. Proto si dovolím několik poznámek k odpovědi pana premiéra.
Za prvé. Poznámka první se týká celkové důležitosti této záležitosti pro Českou republiku. Z odpovědi pana premiéra je zřejmé, že příliš velkou důležitost této záležitosti jeho vláda nepřikládá. Jinak by nemohl napsat, že nepřipravenost v žádném případě nepřipouštíme, a obsáhle komentovat poměrně drobné projekty typu INTERREG a zcela pomíjet největší programy a politiky Evropské unie. Z tohoto faktu vyplývá, že vláda jako celek svou roli při přípravě na první fázi členství v Evropské unii prostě nezvládla.
Poznámka druhá se týká toho, co je skutečně ve hře. Česká republika má možnost získat v rozpočtovém období 2004 až 2006 až 104 miliard korun, ve stejném období ale budeme muset platit do rozpočtu Evropské unie zhruba 80 miliard. Teoreticky bychom měli v uvedeném období získat až 24 miliard korun. Přísun peněz z rozpočtu Evropské unie ale zdaleka není automatický a bude záležet na tom, jak se s projekty jednotlivých subjektů v České republice vyrovná právě vláda České republiky. Nejdůležitějším faktorem pro úspěšné čerpání je přitom schopnost České republiky tyto programy dobře připravit, schválit, spolufinancovat a provést. A v tomto ohledu je role vlády České republiky zcela nezastupitelná. Je to úkol složitý, úkol, který dosud žádná nová členská země nezvládla na sto procent. Jako příklad se uvádí situace Rakouska, které vstupovalo do Evropské unie v roce 1995, a v jeho prvních letech členství v Evropské unii byla úspěšnost čerpání fondů Evropské unie okolo 40 %.
Právě z této zkušenosti našeho jižního souseda mám velké obavy a myslím si, že takové obavy by měla mít i vláda České republiky. Nemyslím si, že by schopnosti naší vlády a naší státní správy byly o moc větší než schopnosti našich jižních sousedů. Spíše lze čekat, že schopnosti naší vlády a naší státní správy budou přece jen o něco nižší, a pokud k tomu dojde, tak nastane situace velmi nepříznivá, situace, že spláčeme nad výdělkem. A až v roce 2006 spočítáme, kolik jsme do evropského rozpočtu odvedli a kolik jsme z něj získali, tak se také může velmi lehce stát, že v případě, že budeme postupovat obdobně jako Rakousko, skončíme v pozici čistého plátce do rozpočtu Evropské unie, což znamená, že do rozpočtu Evropské unie odvedeme ročně více peněz, než kolik z nich zpátky dostaneme do České republiky.
Takový vývoj si ODS nepřeje a nepřejí si to ani naši voliči. Vláda ale dělá podle našeho názoru velmi málo pro to, aby taková situace nenastala. Již nyní má příprava českých projektů velký časový skluz. A ten není na straně radnic, krajů a dalších subjektů - příčinou skluzu je neschopnost jednotlivých ministerstev, která spravují evropské politiky, připravit potřebné dokumenty a procedury. A za tuto situaci nese přímo odpovědnost vláda České republiky a hlavně její předseda.
Třetí poznámka se týká klíčové otázky mojí interpelace, a to je otázka, kolik je v současné době již do Bruselu odeslaných u nás kompletně schválených projektů pro čerpání z evropských fondů.
***