(15.10 hodin)
(pokračuje Sobotka)

Výsledkem těchto protichůdných tendencí je schodek běžného účtu v intervalu pět až šest a půl procenta hrubého domácího produktu. Zvyšování exportní výkonnosti při pomalém ekonomickém růstu v zemích Evropské unie prokazuje zlepšení konkurenceschopnosti domácích výrobců. Významně se projevuje náběh nových exportně orientovaných kapacit, zejména v oblasti informačních a komunikačních technologií. V roce 2004 bude schodek obchodní bilance viditelně menší, než tomu bylo v roce 2003, neboť zlepšování bilance nepalivových komodit bude intenzivnější než vliv stávajících vysokých cen ropy.

V roce 2005 by se měla dále zlepšit exportní výkonnost ekonomiky. Podíl schodku běžného účtu na hrubém domácím produktu by se měl s mírnou tendencí ke zlepšování dostat pod hranici 6 %, což by nemělo představovat makroekonomické riziko vzhledem k tomu, že podstatná část deficitu fakticky zůstává v domácí ekonomice v podobě reinvestovaného zisku.

Výraznějším rizikem by se vzhledem k dosavadnímu vývoji úspor a investic jednotlivých sektorů ekonomiky a jejím příspěvkům deficitu běžného účtu mohl stát tzv. dvojitý deficit, a to v případě, že by nedošlo k redukci rozpočtového deficitu podle platných předpokladů rozpočtové reformy.

Podrobnější informace o očekávaném vývoji české ekonomiky v letech 2004 a 2005 a rovněž odhady relevantních makroekonomických ukazatelů jsou uvedeny v části A rozpočtové dokumentace.

Při přípravě makroekonomické predikce Ministerstvo financí pravidelně využívá spolupráce s institucemi státní i soukromé sféry zabývajícími se makroekonomickou analýzou a prognózou. Je možné konstatovat, že makroekonomický rámec návrhu státního rozpočtu je velmi blízký konsensuální makroekonomické předpovědi vyplývající z názorů těchto institucí.

Jako už tradičně při přípravě návrhu zákona o státním rozpočtu uplatnilo Ministerstvo financí spíše mírně konzervativní přístup k odhadům růstu ekonomiky a odhady růstu ekonomiky, se kterými počítá návrh státního rozpočtu, nepatří ke krajním intervalům odhadů, které poskytují jednotlivé nezávislé nestátní instituce.

Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte mi, abych vás ještě před projednáváním návrhu státního rozpočtu seznámil s tím, jak se vyvíjí dosavadní hospodaření státního rozpočtu v letošním roce a jak vláda odhaduje celoroční výsledky rozpočtového hospodaření za rok 2004.

Nejprve bych rád připomenul, s jakými předpoklady byl státní rozpočet na letošní rok schválen. Pro rok 2004 Poslanecká sněmovna Parlamentu schválila státní rozpočet s deficitem 115 miliard korun. Očekávaná skutečnost letošního roku, která je uvedena ke zprávě k návrhu rozpočtu na rok 2005, byla aktualizována na základě výsledků pokladního plnění k 30. 9. 2004. Původně očekávaný deficit státního rozpočtu za rok 2004 se pohyboval na schválené úrovni. Podle aktualizace dochází k jeho snížení zhruba o 1,7 miliardy korun, to znamená na predikovanou částku 113,3 miliardy korun schodku státního rozpočtu v letošním roce.

Celkové očekávané příjmy státního rozpočtu v letošním roce jsou odhadnuty ve výši o cca 5 miliard korun vyšší, než činí schválený rozpočet. Z toho daňové příjmy státního rozpočtu by měly dosáhnout 425 miliard korun. Odhad celkových mandatorních sociálních výdajů a výdajů na státní politiku zaměstnanosti je o 4,7 miliardy korun nad úrovní schváleného rozpočtu pro rok 2004. Toto překročení je způsobeno schválenými sociálními kompenzacemi poskytnutými v souvislosti s úpravou sazeb DPH od 1. 5. 2004. Přesnější vyčíslení skutečné výše při čerpání příslušných položek sociálních výdajů v důsledku rozpočtově nezajištěných mimořádných výdajů, včetně navržení způsobů řešení, bude provedeno v průběhu měsíce října a listopadu roku 2004.

Dosavadní vývoj rozpočtového hospodaření vykazuje odhad převisu příjmů z pojistného na důchodové pojištění nad výdaji na důchody, včetně výdajů na správu důchodové služby ve výši přesahující 5 miliard korun. Vyčíslení salda hospodaření základního důchodového pojištění se provede v rámci účetních závěrkových operací státního závěrečného účtu za rok 2004 a prostředky ve výši kladného salda důchodového pojištění se převedou ve smyslu zákona do státních finančních aktiv.

Ve výdajích kapitoly Všeobecná pokladní správa na rok 2004 je rozpočtována úhrada části ztráty České konsolidační agentury za rok 2002 ve výši 19 miliard korun. V prvním čtvrtletí letošního roku byla ze státního rozpočtu uvolněna na úhradu ztráty ČKA částka 7,4 miliardy korun, předpokládá se, že v průběhu měsíce října bude poskytnuta zbylá částka ve výši 10,8 miliardy korun. Zbývající částka 800 milionů korun byla použita k úhradě závazků zdravotnických zařízení zřízených bývalými okresními úřady. Rozpočtové opatření bylo schváleno usnesením rozpočtového výboru číslo 316 z letošního roku.

Jak jsem již uvedl v úvodu svého vystoupení, návrh rozpočtu na příští rok vychází ze schválené koncepce reformy veřejných rozpočtů, jejímž hlavním systémovým pilířem je stanovení povinnosti vlády prezentovat střednědobé fiskální cíle a z nich vyplývající střednědobé výdajové rámce. Dodržování výdajových rámců povede ke snížení současného deficitu veřejných rozpočtů. Cíl pro deficit veřejných rozpočtů v roce 2005 činí 4 %, a v roce 2008 by tedy v důsledku této postupné trajektorie neměl deficit přesáhnout 3 % hrubého domácího produktu. To vytváří v souladu se schválenou strategií přistoupení České republiky k eurozóně předpoklad ke splnění fiskálních podmínek pro zavedení společné evropské měny nejpozději od roku 2010.

Vláda konzistentně formulovala tyto cíle schválením jarního konvergenčního programu České republiky a řádný podzimní konvergenční program vycházející z právě předkládaného návrhu státního rozpočtu toto potvrdí.

Poklesu deficitu veřejných rozpočtů bude dosaženo snižováním deficitů centrální vlády, tj. státního rozpočtu a státních fondů, za předpokladu víceméně stabilního deficitu ostatních složek veřejných rozpočtů.

Překládaný návrh státního rozpočtu na rok 2005 zajistí splnění kritéria pro deficit na úrovni státního rozpočtu, který vyplývá z konvergenčního programu České republiky. Tento podíl pro rok 2005 dosahuje hodnoty 2,3 % hrubého domácího produktu.

Předložený návrh rozpočtu, jak již jsem zmínil, představuje druhý reformní rozpočet a nepředstavuje fiskální restrikci. Výdaje rozpočtu rostou meziročně o 4,5 %. Rozpočet ovšem znamená obrat k efektivnějšímu vynakládání prostředků z hlediska podpory hospodářského růstu a vzdělanostní ekonomiky. Výdaje na výzkum a vývoj rostou meziročně o více než 12 %, výdaje na vysoké školy rostou meziročně o více než 2 miliardy korun, kapitálové výdaje se navyšují o částku vyšší než 4 %.

Dalšími podstatnými principy či východisky, kterými se vláda řídila při přípravě návrhu rozpočtu, jsou vládou schválené návrhy zákonů, které souvisejí s reformou veřejných rozpočtů, aktivní příjmová a výdajová opatření a vládní rozpočtové priority. Vláda při přípravě rozpočtu definovala následující priority: financování společných programů Evropské unie a České republiky, výdaje na vědu a výzkum a výdaje na vysoké školství.

Státní rozpočet na rok 2005 je založen na aktivní vládní rozpočtové politice, tedy nepromítá pouze pasivně stávající trendy vývoje příjmů a výdajů, ale zobrazuje aktivní snahu vlády snižovat deficit státního rozpočtu. Pokud by vláda nezahájila v roce 2003 reformu veřejných rozpočtů, dosáhl by schodek státního rozpočtu v roce 2005 nominální výše 200 miliard korun. Bez reformy by v tuto chvíli projednávala Poslanecká sněmovna návrh státního rozpočtu s deficitem, který by více než o 116 miliard převýšil deficit, který je součástí navrženého rozpočtu.

Příjmy státního rozpočtu v roce 2005 se předpokládají ve výši 824 miliard korun, při meziročním porovnání dochází k nárůstu příjmů o částku 70,7 miliardy korun, to znamená o 9,4 %. Výdaje státního rozpočtu meziročně rostou v absolutním vyjádření o 39,3 miliardy korun, tedy o 4,5 %.

***




Přihlásit/registrovat se do ISP