(15.00 hodin)
(pokračuje Sobotka)
V podobné situaci byla koneckonců i vláda, která nastupovala v roce 1998, a v podobné situaci byly i vlády předcházející. Už se to nikdy nebude opakovat, protože vláda, která přijde po příštích parlamentních volbách, bude vládou, která bude moci disponovat podloženými podklady, relevantními prognózami, které budou velmi podrobně mapovat vývoj českých veřejných rozpočtů a umožní nové vládě rychle a pragmaticky na tento vývoj veřejných rozpočtů reagovat. (Hluk v sále.)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane ministře, já vás přeruším a znovu požádám Sněmovnu o klid. Věřím tomu, že ti, kteří mají zájem o projednávání státního rozpočtu, to poslouchají, a je pro ně asi velmi těžké to poslouchat soustředěně, protože někteří rozhovory, které se jistě netýkají státního rozpočtu, vedou tady. Opravdu prosím ty, kteří nemají zájem vyslechnout úvodní zprávu ministra financí, aby přesunuli diskuse do předsálí a nechali úvodní slovo zaznít v potřebném klidu. Děkuji.
Můžete pokračovat, pane ministře.
Ministr financí ČR Bohuslav Sobotka Já také děkuji, pane místopředsedo. Příprava státního rozpočtu na rok 2005 i rozpočtového výhledu na léta 2006 a 2007 byla tedy především ovlivněna schválenou novelou rozpočtových pravidel, tzn. zákona 218/2000, podle které se do rozpočtového procesu nově zavádí metodologie stanovení střednědobých výdajových rámců státního rozpočtu a státních fondů, a to na dva roky dopředu. To znamená zavedení modelu N + 2, kdy N je návrh rozpočtu, který předkládá vláda na následující rozpočtové období a + 2 jsou následující dva rozpočtové roky, na které se připravuje rozpočtový výhled.
Návrh střednědobého výdajového rámce na léta 2006 a 2007 byl předložen Poslanecké sněmovně jako samostatný materiál a je to sněmovní tisk 775. Nedílnou součástí předloženého návrhu zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2005 jsou další analytické materiály, které zejména nabízejí podrobný strukturovaný pohled na příjmovou i výdajovou stranu státního rozpočtu. Dále tyto materiály konkretizují makroekonomický rámec, do kterého je návrh rozpočtu zasazen. Poskytují informace o očekávaném průběhu hospodaření územních samospráv v roce 2005. V neposlední řadě zařazují vývoj státního rozpočtu do celkového kontextu hospodaření veřejných rozpočtů jako takových. Součástí rozpočtové dokumentace je i střednědobý výhled státního rozpočtu na léta 2006 a 2007, který je Poslanecké sněmovně Parlamentu předkládán na vědomí ve velmi podrobné podobě.
Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, ve svém vystoupení bych vás chtěl seznámit se základními charakteristikami návrhu rozpočtu, s jeho vnitřními proporcemi a prioritami. Pozornost tedy ve svém následujícím vystoupení budu věnovat následujícím okruhům: hodnocení ekonomického vývoje v roce 2004 a jeho predikci na rok 2005, hodnocení dosavadního hospodaření státního rozpočtu v letošním roce, hlavním principům rozpočtové politiky pro příští rok, střednědobým fiskálním cílům a střednědobým výdajovým rámcům a dále také navrhované výši příjmů, výdajů a salda státního rozpočtu na rok 2005.
Jedním ze základních pilířů, na nichž je návrh státního rozpočtu konstruován, je aktuální makroekonomický vývoj a jeho tendence. Dovolte mi, abych se nyní těmito parametry zabýval.
Makroekonomický rámec je založen na předpokladu dalšího zlepšení stavu světové ekonomiky v důsledku oživení v zemích Evropské unie, Spojených státech a Japonsku. Návrh vychází ze statistických dat známých do 14. září roku 2004. Po zpomalení české ekonomiky v roce 2002 dochází v současnosti k akceleraci ekonomického růstu na úroveň mezi 3,5 až 4 %. Dynamika hrubého domácího produktu si v roce 2004 stejně jako v roce předchozím udržuje předstih před růstem v ostatních zemích Evropské unie, zejména tedy v zemích původní patnáctky. Nejdůležitějšími faktory, které přispívají ke zvýšení dynamiky růstu ekonomiky v České republice, jsou především zlepšování institucionálního prostředí související mj. se vstupem České republiky do Evropské unie, strukturální politiky a uzavírání současné mírně záporné mezery mezi potenciálním a skutečným růstem ekonomiky.
Návrh státního rozpočtu pro rok 2005 předpokládá, že hlavním zdrojem růstu hrubého domácího produktu bude stejně jako v roce letošním domácí poptávka. Ta by na rozdíl od předchozích let neměla být tažena spotřebou domácností, ale stejně jako v letošním roce tvorbou fixního kapitálu.
Investiční vlna by se měla odrazit v transferu moderních technologií směřujících k rozšiřování nových konkurenceschopných exportních kapacit, které urychlí pokračování tendence vyrovnávání naší obchodní bilance. Intenzita investiční aktivity spolu s vývojem zahraničního obchodu budou hlavními faktory, které ovlivní sílu hospodářského růstu v příštím roce.
Rizikem pro ekonomický růst zůstává nadále vnější prostředí, a to jak z hlediska ekonomické dynamiky v partnerských zemích, zejména v zemích eurozóny, tak z hlediska cen na komoditních trzích a z toho plynoucích inflačních tlaků, zejména z vysokých cen ropy. Nejvážnějším problémem ve střednědobém horizontu by pak v případě, kdyby se nepodařilo prosadit postupné snižování fiskálního deficitu podle stanoveného harmonogramu, zůstávala nerovnováha veřejných financí.
V roce 2004 dochází po více než dvou letech relativní cenové stability ke zvyšování hladiny spotřebitelských cen. Ke změně trendu přispěla řada faktorů nákladového charakteru. Mezi hlavní patří růst cen na světových komoditních trzích s ropou a kovy, růst cen potravin, který se zpožděním odráží rychlý růst cen zemědělských výrobků, administrativní vlivy s celkovým příspěvkem meziroční inflaci cca 1,6 procentního bodu. Z toho pouze jeden procentní bod připadá na dopad změn nepřímých daní v rámci reformy veřejných financí a harmonizačních daňových úprav souvisejících se vstupem České republiky do Evropské unie.
Přes všechny tyto vlivy Ministerstvo financí nepředpokládá ani v aktualizované prognóze, kterou máme k dispozici, že by průměrná míra inflace v České republice v letošním roce překročila 3 %. Nepotvrdily se tedy spekulace, které byly šířeny i na půdě Poslanecké sněmovny, že daňové změny a vstup České republiky do Evropské unie povedou k výraznému zrychlení inflace v letošním roce. Inflace se drží v letošním roce v rámci predikovaných prognóz Ministerstva financí a předpokládáme, že v roce 2005 dojde ke zpomalení meziroční inflace při dosažení nepatrně vyšší průměrné míry než v roce 2004.
V roce 2005 by podle našeho odhadu měla průměrná míra inflace dosáhnout zhruba 3,3 % při vlivu daňových změn pouze okolo půl procentního bodu. Předpokladem je postupné odeznění inflačních tlaků, zejména uklidnění situace na světových komoditních trzích, mírná apreciace efektivního směnného kursu koruny a jen mírný nárůst jednotkových nákladů práce. Rizikem pro predikci vývoje inflace v příštím roce zůstává možný vyšší než očekávaný růst korunových cen ropy.
U hlavních ukazatelů trhu práce v roce 2005 zřejmě nedojde k zásadním změnám dosavadních tendencí. Dominantní tendencí na trhu práce je pokles zaměstnanosti způsobený tlakem na růst produktivity práce. Důsledkem tohoto procesu je na jedné straně vytváření prostoru pro relativně vysoký růst průměrných mezd, z pohledu konvergence Evropské unie spíše pozitivní, ale na druhé straně i nezaměstnanost postihující převážně osoby s nižší adaptabilitou. Predikce vývoje zaměstnanosti předpokládá, že pozitivní vlivy rychlejšího ekonomického růstu a programu aktivní politiky zaměstnanosti vyváží dopady restrukturalizace a zaměstnanost v následujícím období již klesne pouze mírně. V příštím roce by tedy mělo dojít k zastavení několikaletého růstu, velmi pomalého růstu, nezaměstnanosti v České republice a předpokládám, že příští rok by mohl být zlomový rok z hlediska dalšího snižování počtu nezaměstnaných v České republice. Současný pozvolný nárůst míry nezaměstnanosti související s oslabením celkové ekonomické aktivity v předcházejícím období by se měl tedy v roce 2005 zastavit.
Deficit běžného účtu v poměru k hrubému domácímu produktu se od konce roku 2000 výrazně nemění. Proces zlepšování obchodní bilance je kompenzován zvyšováním schodku bilance výnosů v důsledku vyššího objemu reinvestovaného a repatriovaného zisku.
***