(16.50 hodin)
(pokračuje Kocourek)
Vezměme si proto na pomoc jiný oficiální dokument vlády, a to tzv. konvergenční program České republiky, kde mj. vláda byla donucena Evropské komisi popsat a přiznat, jaký vlastně vývoj v oblasti tzv. vládního dluhu do roku 2007 předpokládá. Z tohoto oficiálního dokumentu vlády plyne šokující fakt, že v roce 2007 by měl podíl vládního dluhu na HDP činit už 44 %, přičemž absolutně to má být 1,4 bilionu korun, což oproti roku 2002, kdy to bylo 662 mld. Kč a bylo to 27 % hrubého domácího produktu, znamená nárůst mezi tímto obdobím u vládního dluhu o 118 % absolutně a o 61 % relativně.
Z těchto šokujících dat plyne, že v roce 2007 bude naše maastrichtská dluhová přehrada naplněna už na tři čtvrtiny. Jen připomenu, že ještě v roce 1998 byla tato česká dluhová přehrada naplněna pouze z jedné pětiny. Kdo ještě trochu umí zlomky, může si spočítat, co a kdy by mohlo následovat v roce 2007 a po tomto roce. Je to dluhová povodeň, doslova a do písmene. Soudný člověk také musí uznat, že Česká republika by si už další socialistické vlády neměla dovolit, protože jinak v tom plaveme všichni. (Potlesk poslanců ODS.)
Shrnu-li tedy své vystoupení k tomuto tématu, musím znovu zrekapitulovat oněch devět tezí, které říkají:
1. Tato staronová vláda je v rozpočtové oblasti zcela neodpovědná vůči budoucím generacím.
2. Tato staronová vláda je v rozpočtové oblasti nekompetentní, protože sama neví, co chce.
3. Tato staronová vláda je v rozpočtové oblasti neschopná, protože neplní ani své koncepce a zákony.
4. Tento rozpočet je mlžicí a nepravdivý, protože lepších parametrů dosahuje pouze metodickými účetními triky.
5. Tento rozpočet je nástrojem k rekordním výdajům a rekordním daním v historii České republiky.
6. Tento rozpočet je opět nepoctivý vůči krajům.
7. Tato rozpočtová politika pokračuje v ničení domácích investic, protože je vysává enormním státním dluhem.
8. Tato rozpočtová politika může rozbouřit kurs české koruny.
9. Tato rozpočtová politika způsobí dluhovou povodeň.
Vážené kolegyně a kolegové, rád bych zmínil, že jsem loňský i předloňský návrh rozpočtu socialistické koalice pokřtil zkratkou VŘSR, to je velký říjnový socialistický rozpočet. U tohoto letošního návrhu rozpočtu si to ale odpustím. V takové koncentraci totiž VŘSR už přestává být legrací, ale začíná být spíše opět smutnou tradicí. Ale při těchto chmurných úvahách bych rád zdůraznil ještě jiný aspekt našich rozpočtových problémů, a tím je zcela tristní pohled na zcela naplněnou českou dluhovou přehradu a následně hrozící a devastující dluhovou povodeň.
Doposud jsem byl přesvědčen o tom, vážený pane ministře financí, jak jste se ptal, že z dluhové pasti vede jen jedna cesta, a to cesta zásadních, důsledných a rychlých změn systémových. Po analýze tohoto rozpočtu jsem odhalil, že existuje snad i další cesta, kterou se vydává tato staronová vláda, a to je cesta zásadních, důsledných a rychlých změn metodických.
Dilema úniku z dluhové pasti, vážený stále nepřítomný pane premiére, tedy stojí asi takto - reformy, nebo metodika, Irsko, nebo Řecko, prosperita, nebo dluhy, realita, nebo iluze, dříč, nebo mediální hvězda. Vy jste si, pane nepřítomný premiére Grossi, vybral řeckou cestu, cestu mediální hvězdy. Ale pozor - mediální hvězdou se stal i Titanic a je mediálně slavný, protože se potopil. Natočili o něm dokonce i velkofilm. A já mám pocit, že vy teď, pane premiére, zase všechny upřímně lákáte na báječnou a pohodlnou plavbu na vašem rozpočtovém Titanicu. A bude velmi smutné sledovat, jak už při prvním nárazu do dluhového ledovce zase všechny nemilosrdně budete postupně házet přes palubu.
A tak, vážený kapitáne Grossi, rád bych vám proto závěrem kategoricky sdělil, že na toto vaše rozpočtové dobrodružství s vámi nejedu a váš rozpočet nepodpořím.
Děkuji za pozornost. (Potlesk z lavic ODS.)
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: S faktickou se do rozpravy hlásí pan poslanec Petr Nečas.
Poslanec Petr Nečas: Vážený pane předsedo, dámy a pánové. Já bych vás chtěl požádat, vážený pane předsedo, abych mohl vaším prostřednictvím vzkázat panu poslanci Kocourkovi a dalším poslancům, aby nekladli otázky panu premiérovi. Pan premiér nemá čas na takovou hloupost, banalitu a nepodstatnost, jako je projednávání návrhu státního rozpočtu, protože musí být na hvězdném koncertu v Jihlavě, takže jistě chápete, že je to bezpředmětné. Myslím si, že se nelze co divit, protože kdo slyšel projev pana ministerského předsedy k návrhu státního rozpočtu, tak pochopil, že pan předseda vlády rozumí české pop music lépe než ekonomice či rozpočtu. (Potlesk poslanců ODS.)
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Řádně přihlášeným do rozpravy je nyní pan poslanec Svatomír Recman. Protože pan poslanec Braný, jak jsem slyšel, svou přihlášku stáhl, dalším bude pak pan poslanec Tomáš Vrbík. Ale nyní pan poslanec Svatomír Recman.
Poslanec Svatomír Recman: Děkuji, pane předsedo. Pane ministře, dovolte mi, abych se jménem poslaneckého klubu Komunistické strany Čech a Moravy vyjádřil k předloženému návrhu zákona o státním rozpočtu. Doufám, že nebudu uspávačem hadů, jak to tady zaznělo, a když, tak ne dlouho, i když musím říci, že vystoupení některých mých předřečníků ve mně evokovalo známá česká přísloví, z nichž to jedno je o perlách a druhé o hrachu. Myslím, že se v tom každý nějakým způsobem najdeme. Ale nyní, dámy a pánové, ke strojům.
Komunističtí poslanci považují každoročně schvalovaný zákon o státním rozpočtu za zásadní a nejdůležitější zákon. Bez něho skutečně nejde vládnout. Vnímám to, že státní rozpočet je obrazem kvality hospodářské a sociální politiky vlády, a tady podtrhuji slůvko vlády, která má ze zákona povinnost předložit státní rozpočet Poslanecké sněmovně. Vláda tuto povinnost, jak zaznělo i ve vystoupení zpravodaje, splnila, a to v zákonné lhůtě.
Rozpočet, tak jak ho vnímám já i mí kolegové, výrazným způsobem ovlivňuje životní úroveň obyvatel, rozvoj české ekonomiky, investiční prostředí, podnikatelskou sféru, ale i sociální situaci obyvatelstva. Právě proto, že má takový široký záběr a akcent, se každoročně v Poslanecké sněmovně svádí - a teď v uvozovkách řečeno - boj o státní rozpočet a stává se jedním z rozhodujících zákonů, které vláda předkládá Poslanecké sněmovně, ale nejenom pro vládu; je zásadním dokumentem i pro politické strany, které zasedly v Poslanecké sněmovně, které prostřednictvím státního rozpočtu a dalších zákonů mohou prosazovat svůj volební program.
Především z těchto důvodů vnímám státní rozpočet ze dvou významných aspektů. Tím prvním aspektem je aspekt vysoce odborný, fiskálně ekonomický. To znamená, má přinášet řešení problémů ve společnosti, má přinášet rozvoj, přesněji řečeno dynamický rozvoj společnosti a zvyšování životní úrovně obyvatel. Alespoň toto je cílem volebního programu Komunistické strany Čech a Moravy.
Druhým aspektem, neopominutelným, ale rovněž velice významným, je aspekt politický a tento aspekt právě v těchto chvílích nabírá na významu, neboť jsme několik týdnů před volbami do třinácti krajských zastupitelstev a třetiny Senátu.
***