(17.20 hodin)
(pokračuje Sobotka)
Tolik k dotazu, který směřoval k čisté pozici České republiky v oblasti finančních toků.
Nyní mi dovolte ještě jednu reakci, která se vztahuje k vystoupení pana poslance Kocourka. Pan poslanec Kocourek zde hovořil velmi podrobně o problémech metodiky sestavování státního rozpočtu. Chtěl bych říci, že situace je skutečně výrazně odlišnější, než byla v minulých letech, protože v minulých letech veřejné rozpočty byly posuzovány pouze na základě našich vnitřních norem, zejména podle zákona o rozpočtových pravidlech. Byly posuzovány autonomně Českým statickým úřadem na základě metodik Českého statistického úřadu jako takového. Od března letošního roku se výrazně změnila situace, protože v březnu letošního roku poprvé Český statistický úřad použil z hlediska hodnocení hospodaření veřejných rozpočtů v roce 2003 metodiku ESA 95, což je jednotná metodika Eurostatu, kterou uplatňují všechny členské země Evropské unie. Je to tedy srovnatelná statistická metodika, která umožňuje srovnávat údaje například o deficitech veřejných rozpočtů v jednotlivých členských zemích převedených na jeden základ.
Proto v tuto chvíli Česká republika ani v nejmenším nemůže žádnými svými vlastními legislativními kroky, například tím, že ztráta ČKA není uhrazována skrze státní rozpočet, ale je uhrazována skrze zvláštní účet Ministerstva financí, jakýmkoliv způsobem ovlivnit hodnocení České republiky v metodice ESA 95, kterou provádí nezávisle na vládě Český statistický úřad na základě dat, která jsou jednotně uplatňována Eurostatem vůči všem členským zemím Evropské unie. Žádné naše domácí metodické triky nemohou tuto metodiku obejít, a je tedy naivní se domnívat, že zde existuje nějaká možnost vlády, aby skryla nějaké deficity nebo nějaké typy zadlužování, tak jak tomu bývalo v minulosti.
Na začátku 90. let situace byla samozřejmě jiná. Tehdy takovéto srovnání nebylo. Česká republika a naše veřejné rozpočty nebyly pod takovou vnější kontrolou, jako jsou dnes. V té době se samozřejmě řada takovýchto rozpočtových triků dala dělat. Ona se také dělala. Vezměme si třeba příklad Českých drah, které v té době působily jako státní organizace. České dráhy si v první polovině 90. let nabraly několik desítek miliard korun úvěrů, které byly vykazovány jako zadluženost Českých drah. Nebyly tedy vykazovány jako zadluženost České republiky. Proto se tehdejší vlády ODS v první polovině 90. let mohly tvářit jako vlády, které nezadlužují tuto zemi. Ale když jsme potom transformovali České dráhy na akciovou společnost, tak jsme zjistili, že je tam částka v rozsahu 36 miliard korun, což byly dluhy a úvěry, které si nabraly České dráhy v první polovině 90. let, ale byly to skryté dluhy, které nevykazovala Česká republika. Takovéto statistické a metodické fígle se daly dělat v první polovině 90. let, aniž by si toho kdokoliv všiml a aniž by tady o tom hovořil pan ministr Kočárník při projednávání příslušných návrhů rozpočtů, které tehdy předkládala vláda ODS. Ale takovéto triky už se v dnešní době přirozeně opakovat nedají.
A myslím, že je to dobře, že každá vláda je vystavena pokušení hledat různé možnosti, jak metodicky zlepšit pohled na své vlastní hospodaření, a žádná vláda, ani tato, ani příští vláda, v rámci uplatňování metodiky ESA 95 už tuto možnost mít nebude. Pohled na veřejné finance bude nejenom jasný, standardní a transparentní, ale především budeme poskytovat srovnatelné údaje, které budeme moci srovnávat se situací v Německu, v Polsku, v Rakousku nebo v jiných zemích, které jsou členskými zeměmi Evropské unie a uplatňují podobně přísná hodnocení pro stav veřejných rozpočtů jako takových.
Žádné metodické fígle nemohou zkreslit čísla, která jsou daná. Myslím, že bude dobře, pokud zde jasně zazní, že předpokládáme, že deficit veřejných rozpočtů v metodice fiskálního cílení v roce 2004 bude v rozsahu 5,1 %, v roce 2005 4 %, v roce 2006 3,4 % a v roce 2007 3,3 %. V metodice, která vyplývá z hodnocení Eurostatu, jsme v konvergenčním programu v roce 2004, který jsme předložili k notifikaci v rámci Evropské unie, měli cíl pro deficit veřejných rozpočtů 5,3. Předpokládáme, že realita bez realizace nějakých dodatečných státních záruk by měla být v letošním roce 4,8. V letošním roce dosáhneme lepšího výsledku v hospodaření veřejných rozpočtů, než bylo uvedeno v konvergenčním programu. Vláda má situaci pod kontrolou. V roce 2005 máme v konvergenčním programu notifikovaném Evropskou unií 4,7 % v metodice ESA 95. Deficit veřejných rozpočtů bude v příštím roce 4,7, čili odpovídáme konvergenčnímu programu. V roce 2006 máme v konvergenčním programu deficit veřejných rozpočtů 3,8, zatím předpokládáme, že by mohl být 3,6, a v roce 2007 máme v konvergenčním programu 3,3 a předpokládáme, že deficit bude 3,3 %. To jsou jasná data, která jsou standardně uváděna všude, tady v tomto návrhu rozpočtu, v konvergenčním programu, v materiálech Evropské komise, v materiálech Rady ECOFIN, jsou to srovnatelná data. Česká republika tato data nemůže nějakým způsobem obejít a musí je poskytovat. Žádné statistické fígle dneska vláda pro to, aby zkreslovala situaci veřejných rozpočtů v této jednotné metodice, používat nemůže.
Děkuji.
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Jak jste slyšeli, pan ministr financí se ve svém vystoupení ještě vrátil k vystoupení pana poslance Kocourka. Omlouvám se panu poslanci Mládkovi, který, jak jsem zjistil, se také hlásil k vystoupení pana poslance Kocourka, ale já jsem ho neviděl. Pokusím se to napravit. Má jenom faktickou poznámku k panu poslanci Kocourkovi. Prosím dodatečně ještě k panu poslanci Kocourkovi.
Poslanec Jan Mládek: Vážený pane předsedo, dámy a pánové, chtěl jsem reagovat na vystoupení poslance Kocourka ve dvou věcech v metodice. První řekl již pan ministr, ale druhou považuji za svoji povinnost zmínit, a to je ona rozpočtová přehrada, která už je naplněna podle názoru pana poslance Kocourka. Také tvrdil, že za této vlády skočil dluh z nějakých 21 % HDP na 44 % HDP. Chtěl bych upozornit pana poslance, že změna proběhla primárně změnou metodiky v rámci onoho sjednocování v rámci Evropské unie, a to především proto, že závazky a garance, které tady byly uděleny vládou v posledních 15 letech, se začaly jiným způsobem započítávat do dluhu. Pokud tedy připočítáme všechny garance, které byly poskytnuty, tak z toho vypadává ono vyšší číslo. Ale toto číslo nevzniklo v posledních několika letech, nárůst zhruba 10 procentních bodů či ještě více. Ale vzniklo změnou metodiky, která je již daleko objektivnější.
Možná prosím, pane předsedo, sdělte kolegům v ODS smutnou zprávu, že rozpočtové triky, kdyby se náhodou stala nepravděpodobná varianta, že by vyhráli volby, již nebudou možné v takovém rozsahu v jakém byly na začátku 90. let. Děkuji.
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Teď ještě se do rozpravy fakticky hlásil pan poslanec Robert Kopecký. Takže má faktickou s omezeným časovým prostorem.
Poslanec Robert Kopecký: Pane předsedající, dámy a pánové, dovolte mi, abych tentokrát nesouhlasil se svým ministrem financí, pokud tady říká, co se nám podařilo a že všechno je naše zásluha. Všichni přece víme, že první zahraniční kapitál do této země přinesla ODS. Vzpomeňme si například na peníze od Rádžíva Singha z ostrova Mauritius, deset let mrtvého Maďara Lajose Bacse anebo například mistrovský trik, který se jim podařil, když sehnali 10 milionů korun od Pepy z Honkongu. To jsou přece významné věci. Ty je potřeba garantovat. (Potlesk poslanců ČSSD.)
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Já jsem sice říkal, že má slovo pan poslanec Tomáš Vrbík, jenomže v této chvíli se mi hlásí o slovo pan poslanec Grebeníček, který chce přednést stanovisko klubu KSČM. Jak to chápu, tak má v této chvíli přednost před ostatními, protože to je stanovisko celého klubu. Omlouvám se těm, které jsem četl předtím. Mluvit bude pan poslanec Grebeníček.
Poslanec Miroslav Grebeníček: Děkuji. Vážený pane předsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, návrh zákona o státním rozpočtu, který předkládá současná koaliční vláda, který teď posuzujeme, je podle mého názoru typickým produktem špatných politických kompromisů, a to ze dvou důvodů. Za prvé proto, že při jeho přípravě se strany koalice a vláda více než podstatou rozpočtu, tím, co skutečně potřebuje republika, její ekonomika a občané, dlouhodobě vyčerpávaly druhořadými debatami a někdy doslova spekulacemi nad tím, jak mechanicky snížit rozpočtový schodek.
***