(18.20 hodin)
(pokračuje Gruntová)

Při poskytování právní pomoci se dožádaný orgán řídil právním řádem svého státu.

Důkladnost uvedené vyhlášky Ministerstva zahraničních věcí č. 20/1969 Sb. potvrzuje například její článek 10, který zní:

"Odst. 1. Příslušné sovětské orgány ve věcech patřících do jejich jurisdikce, v nichž budou poškozeny fyzické nebo právnické osoby Československé socialistické republiky nebo fyzické či právnické osoby třetích států na území Československé socialistické republiky, oznamují příslušným československým orgánům výsledky vyšetřování a rozhodnutí v těchto věcech, informují je a na jejich žádost o stavu věci, zasílají opisy obžaloby, oznámení o zahájení soudního projednávání a opisy vynesených rozsudků nebo usnesení, jimiž se řízení ve věci ukončuje.

Odst. 2. Příslušné československé orgány oznamují ve věcech patřících do jejich jurisdikce nejbližšímu vojenskému prokurátorovi posádky sovětských vojsk každý případ zahájení trestního stíhání osob příslušejících k sovětským vojskům nebo členů jejich rodin, zasílají opisy obžalob, oznámení o zahájení soudního projednávání a opisy vynesených rozsudků nebo usnesení, jimiž se řízení ve věci ukončuje."

Podobně se řešilo projednávání přestupků a škody v občanskoprávních věcech. Citované dokumenty potvrzují, že veškeré trestné činy i přestupky bylo možné řešit a byly také řešeny již v době, kdy k jejich spáchání došlo. Jedna moje kolegyně, učitelka ruského jazyka, v té době bývala občas přizvána jako tlumočnice při projednávání trestných činů a přestupků spáchaných sovětskými vojáky z posádky v Květné u Poličky nebo České Třebové. Potvrdila mi, že tyto události ze sovětské strany řešily orgány vojenské prokuratury a vojenské soudy a sovětští vojáci byli přísně trestáni.

Také materiál zpracovaný doktorem Pavlem Žáčkem uvádí případy protiprávních jednání příslušníků vojsk Varšavské smlouvy podobného charakteru, s jakými se setkala ona - vloupání do obchodů, kiosků, výkladních skříní a podobně, kde byly odcizovány zejména potraviny a alkoholické nápoje. Vykazovaly se však i případy násilného jednání, pohlavní zneužití, znásilnění a další trestné činy. Vznikl-li poškozeným nárok na náhradu škody podle tehdy platných právních předpisů, byla jim nahrazena.

Za absolutně nedostatečné považuji navrhované prokazování nároku oprávněných osob svědeckou výpovědí dvou svědků. Je to zneužitelné a někdy s ohledem na značný časový odstup i nerealizovatelné.

Domnívám se, že odškodňovány by měly být pouze mimořádné události, které však byly zcela jistě předmětem řešení příslušných orgánů již v době jejich vzniku. Bodové ohodnocení poškození na zdraví podléhalo i v těchto případech lékařskému posudku, a pokud vím, tak je vypracovaly lékařské kapacity, jako byl docent Podstata a špičkový internista profesor Pudlák.

Jak jsem již uvedla, Dohoda mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Svazu sovětských socialistických republik o poskytování vzájemné právní pomoci ve věcech spojených s dočasným pobytem sovětských vojsk na území Československé socialistické republiky ze dne 7. února 1969 byla zrušena 26. února 1990, kdy ji nahradila nová Dohoda mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Svazu sovětských socialistických republik o odchodu sovětských vojsk z území Československé socialistické republiky, která vstoupila v platnost na základě svého článku 7 dnem podpisu. Její článek 5 potom stanovil, že - cituji: "Majetkové a finanční otázky vznikající v souvislosti s odchodem sovětských vojsk se budou posuzovat zmocněnci pro záležitosti odchodu sovětských vojsk a budou vyřešeny dohodami mezi příslušnými ministerstvy Československé socialistické republiky a Svazu sovětských socialistických republik." Konec citátu.

Československá vláda jmenovala zmocněncem vlády pro záležitosti odchodu sovětských vojsk generálmajora Rudolfa Ducháčka a v souladu s usnesením vlády vytvořil ministr obrany jako výkonný orgán Správu pro zabezpečení odchodu sovětských vojsk podřízenou zmocněnci vlády. Tento zmocněnec a správa řešili otázky spojené s odsunem sovětských vojsk, organizačně a technicky je zabezpečovali a projednávali se sovětskou stranou náhradu škod uplatněných československými právnickými a fyzickými osobami. Vlastní odsun sovětských vojsk probíhal a byl ukončen podle vzájemně odsouhlaseného harmonogramu. Protokol o ukončení odchodu sovětských vojsk z území České a Slovenské Federativní Republiky byl podepsán zmocněnci vlád obou stran 25. června 1991 a v září téhož roku pak vláda ukončila činnost institutu svého zmocněnce pro záležitosti odchodu sovětských vojsk a zřídila československou část Československo-sovětské komise pro řešení všech otázek spojených se vstupem, pobytem a odchodem sovětských vojsk, v čele byl Josef Vavroušek, jejímž pracovním orgánem se stal Úřad pro řešení pobytu sovětských vojsk na území ČSFR a jeho ředitelem byl jmenován doktor Jaroslav Vlček.

Dne 1. dubna 1992 pak byla v Moskvě podepsána Dohoda mezi vládou České a Slovenské Federativní Republiky a vládou Ruské federace o vypořádání majetkových a finančních otázek spojených s odsunem sovětských vojsk z území ČSFR. Do vlastnictví naší republiky tak přešel nemovitý majetek odsunutých sovětských vojsk i finanční prostředky získané jeho prodejem. Zároveň obě strany deklarovaly, že považují všechny další vzájemné nároky vzniklé pobytem sovětských vojsk za vyrovnané. Po odchodu sovětských vojsk přestala ruská strana hradit způsobené škody a vyčkávala uzavření uvedené dohody.

Na základě četných žádostí občanů požádalo Federální shromáždění usnesením 16. společné schůze Sněmovny lidu a Sněmovny národů ze dne 3. července 1991 vládu České a Slovenské Federativní Republiky o vyčlenění zvláštních prostředků pro odškodnění občanů. Tyto otázky upravilo usnesení vlády č. 822 ze dne 19. prosince 1991, které schválilo Zásady pro odškodňování pozůstalých po obětech vstupu, pobytu a odchodu sovětských vojsk a občanů poškozených na zdraví v souvislosti se vstupem, pobytem a odchodem sovětských vojsk. Současně schválilo zákonné opatření předsednictva Federálního shromáždění č. 296/1992 Sb., o náhradě škod na majetku způsobených československým fyzickým osobám vstupem cizích vojsk a pobytem sovětských vojsk na území České a Slovenské Federativní Republiky.

***




Přihlásit/registrovat se do ISP