(14.40 hodin)
(pokračuje Škromach)
Negativně však tento princip dopadá na osoby, které si samostatnou výdělečnou činností pouze přivydělávají k příjmu ze závislé činnosti, popř. vedle jiných dávek, jako např. vedle rodičovského příspěvku, částečného invalidního důchodu apod.
Proto se navrhuje změna platné právní úpravy v tom smyslu, aby se u osob, které samostatnou výdělečnou činnost vykonávají jako činnost vedlejší, vycházelo ze skutečných příjmů. Nově se navrhuje použití fiktivního příjmu ve výši čtvrtiny průměrné mzdy ve státní sociální podpoře u osob zahajujících tuto činnost, a to do doby zjištění skutečného příjmu. U osob vykonávajících samostatnou výdělečnou činnost jako hlavní zůstává zachována i nadále minimální výše příjmu 50 % průměrné mzdy v národním hospodářství.
Na způsobu stanovení výše příjmu závisí nároky a výše některých dávek státní sociální podpory a rovněž dávek přiznávaných ze systému sociální potřebnosti. Stávající právní úprava znamená zánik nároku nebo snížení dávek mnohdy ve složitých sociálních situacích, zejména rodin s dětmi, a proto je žádoucí změna právní úpravy tak, jak je navrhována, ačkoli dosavadní právní úprava přijatá v rámci reformy veřejných rozpočtů, která stanovila obecně výši fiktivního příjmu na úrovni poloviny průměrné mzdy, v národním hospodářství, byla schválena již koncem roku 2003 a v největší míře se její negativní důsledky projevily až v říjnu 2002 (2004 ?), kdy se začalo uvedené fiktivní výše příjmu používat u nejfrekventovanější dávky státní sociální podpory, a to jsou přídavky na děti.
S ohledem na naléhavost právní úpravy vláda navrhuje podle § 90 odst. 2 jednacího řádu Poslanecké sněmovny Parlamentu, aby byl s vládním návrhem zákona vysloven souhlas již v prvním čtení. To by ve svém důsledku mohlo znamenat, že ti, kteří vlastně už na základě tohoto ustanovení dostali nižší sociální dávky, by o ně mohli opět požádat a dávky by jim byly zvýšeny. Požádal bych vás, vážené kolegyně a kolegové, o respektování toho, aby tito lidé mohli dosáhnout na sociální dávky co nejdříve.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu místopředsedovi vlády a ministru práce a sociálních věcí Zdeňku Škromachovi a nyní žádám, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Petr Tluchoř. Prosím, pane zpravodaji.
Poslanec Petr Tluchoř: Děkuji. Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, pane ministře, dámy a pánové, sněmovním tiskem 806 se vrací do Poslanecké sněmovny zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, který vládní koalice právě před rokem přes protesty ODS a přes veto prezidenta republiky doslova protlačila touto Sněmovnou. V tomto zákoně byl zaveden diskriminační princip fiktivního příjmu, kdy se na živnostníka pohlíží a priori jako na podvodníka. V podstatě všichni tito lidé, kteří vzali svůj osud do svých rukou, přijetím této normy prakticky ztratili možnost ucházet se o dávky státní sociální podpory i dávky sociální péče.
Byl bych první, kdo by zatleskal panu ministrovi, pokud by před nás po roce předstoupil a omluvil se za to a navrhl nápravu tohoto stavu. Tento předložený návrh obsažený ve sněmovním tisku 806 však bohužel opravuje pouze jednu, byť asi nejkřiklavější nespravedlnost, a to u skupiny těch osob samostatně výdělečně činných, které mají podnikání jako svou vedlejší činnost. Říkám ano, jde o krok správným směrem - ale bohužel o jeden krok. Je nezbytně nutné udělat i krok druhý, a tím bude odstraněna nerovnost v přístupu k sociálním dávkám i pro všechny ostatní osoby samostatně výdělečně činné. Pokud se to nepodařilo vládě, nebo se k tomu vláda neodhodlala, nezbývá nám, než se o to pokusit tady, na půdě Poslanecké sněmovny.
Avizuji tedy předložení veta za projednání návrhu zákona podle § 90 odst. 2 ze strany padesáti poslanců ODS. Zároveň jsme připraveni podpořit zkrácení lhůty pro projednání ve výboru tak, aby bylo možné návrh zákona přijmout na příští schůzi Poslanecké sněmovny. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu zpravodaji. Pouze konstatuji to, že do této chvíle jsem veto 50 poslanců neobdržel, a nemohu tedy s ním nakládat. (Poslanec Tluchoř podává místopředsedovi Filipovi listinu.) Děkuji.
Poznamenávám po zprávě zpravodaje k tisku 806, že podle § 90 odst. 3 zákona o jednacím řádu nelze zkrácené projednání provést, vznesou-li proti němu před ukončením obecné rozpravy námitku nejméně dva poslanecké kluby nebo padesát poslanců. Takovou listinu jsem právě obdržel a zkontroloval 50 podpisů.
V tomto případě pokračuje projednávání podle § 90 odst. 7, to znamená, že návrh lze vrátit navrhovateli k dopracování, zamítnout či přikázat k projednání výborům.
Za této situace otevírám obecnou rozpravu a konstatuji, že do ní nemám žádnou písemnou přihlášku, ale eviduji přihlášku zpravodaje a potom paní kolegyně Páralové. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Petr Tluchoř: Navrhuji přikázání projednání tohoto návrhu ve výboru pro sociální politiku a zdravotnictví a zkrácení lhůty o 45 dní.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane zpravodaji, věřím, že to mohu vzít tak, že to přednášíte v podrobné rozpravě, ne v obecné, jestli se na mne Sněmovna nebude zlobit.
Nyní má slovo paní poslankyně Alena Páralová a potom má slovo pan poslanec Miroslav Opálka. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Alena Páralová: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, vážení členové vlády, kolegyně a kolegové, pod číslem tisku 806 projednáváme vládní návrh zákona, další návrh zákona, který si klade za cíl napravit chyby, které vznikly při přípravě balíku zákonů, který vláda neskromně nazvala reformou veřejných financí. Připomněla bych zde například poslanecký návrh pod číslem tisku 554, kterým se měnilo pět zákonů; další chyby se postupně napravovaly pozměňovacími návrhy k různým zákonům.
Chyby v zákonech vznikly zejména proto, že neprošly připomínkovým řízením. Tehdejší předseda Legislativní rady vlády Pavel Rychetský udělil těmto zákonům jednomu každému zvlášť generální pardon a to znamená, že těmto zákonům udělil v souladu s legislativními pravidly vlády výjimku. Vláda pak obešla standardní vyzkoušené metody práce a výsledkem je organizovaný zmatek, který postupně na naše občany dopadá.
Chtěla bych se pana ministra zeptat, jak hodlá vyřešit situaci, kterou teď popíši. V případě, že osoba samostatně výdělečně činná podniká na vedlejší činnost a současně vedle toho je v normálním zaměstnaneckém poměru, najednou ztratí práci a přihlásí se na Úřad práce. V tu chvíli ale z vedlejší činnosti stane činnost hlavní a tato osoba ztrácí nárok na dávky. Přijde na úřad a žádá o dávky sociální potřebnosti doplácené do životního minima. Tam je jí řečeno, že buď pozastaví svou živnost a dostane dávky, anebo dávky nedostane, protože se jí počítá, jako by si vydělala 8 400 korun, přestože si je nevydělá. Domnívám se, že toto není motivační a žádám pana ministra, aby nám vysvětlil, jak to chce řešit, protože se mi zdá, že tento zákon to neřeší. Právě proto jsme uplatnili veto, abychom případně toto mohli napravit.
Systém státní sociální podpory se stává s každou novelou komplikovanější, administrativně náročnější, a tudíž i nákladnější. Novela zákona číslo 117/1995 Sb. nebrala v úvahu minimální příjem rodin, kterého bylo dosaženo u skupin osob samostatně výdělečně činných jako vedlejší příjem.
***