(11.30 hodin)
(pokračuje Kala)
Současná úprava je neuspokojivá podle mého názoru ve dvou věcech. První věc je korupční potenciál prostředí, ve kterém se konkursy odehrávají, a tím druhým je, že převážná většina konkursů končí likvidací, nikoliv restrukturalizací podniku, a podniky spíše zanikají.
Když nás v loňském roce navštívili zástupci amerického soudnictví a předkládali nám náměty, jakým způsobem vyřešit právě korupční potenciál tohoto prostředí, tak jsem nezaznamenal ani v jednom z řady rozhovorů, které jsme vedli, to, že by bylo vůbec možné, aby si věřitelský výbor složený pouze z části věřitelů sám vybral konkursního správce. Ten mechanismus je podle mého názoru velmi problematický, a pan poslanec Koudelka upozornil na celou řadu problémů, které to může mít.
Zástupci velkých věřitelů, kteří ovládnou věřitelský výbor, přece budou jednoznačně - je to jejich ekonomický zájem - dosazovat takové správce, kteří budou respektovat rychlé uspokojování oddělených věřitelů a nebudou brát ohled na možnou restrukturalizaci podniku, případně na nějaké jiné výhodnější řešení, které by se mohlo týkat malých věřitelů. Domnívám se, že příklady jsou vidět už dnes. V okamžiku, kdy věřitelé zastoupení ve věřitelském výboru jsou si jisti, že dojde k uspokojení jejich pohledávek, nevěnují příliš velkou pozornost průběhu konkursu a některým krokům správce, který sice z pohledu celkové výtěžnosti konkursu může být marginální, ale pro malé věřitele může být velmi zásadní.
Hovoří se zde o druhé záležitosti a tou je zvýšení uspokojení oddělených věřitelů ze 70 % na 100 %, a je to zde předkládáno tak, že má dojít k možnosti čerpat pro malé a střední podnikatele více úvěrů, protože banky nebudou požadovat, tak jako dnes požadují, 140 % zástavy poskytnutých prostředků. Já se musím zeptat, proč banky požadují 140 % zástavy. Podle mého názoru to je úplně typická kartelová dohoda mezi bankami, které samozřejmě zohledňují riziko, zohledňují rychlost a návratnost financí v konkursu, ale neberou vůbec v potaz, jaký podnikatelský záměr je, a především nenesou zodpovědnost za to, že podnikatelský záměr schvalovaly, nenesou zodpovědnost za ekonomické zdraví dlužníka, ačkoliv jeho ekonomické zdraví a jeho ekonomickou situaci zkoumaly před poskytnutím úvěru. A tento rozdíl, těch "40 %", má být tím hlavním argumentem, který má bankám umožňovat, aby poskytovaly více úvěrů malým a středním podnikatelům. Já se ptám proč. Já když budu dnes chtít někomu půjčit peníze, tak mu je mohu půjčit bez jakéhokoliv zajištění, ale mohu také požadovat zajištění tisíce procent.
Navíc běžný dodavatel materiálu či služeb nemá vůbec žádnou možnost zkoumat ekonomickou sílu podniku ani jeho podnikatelský záměr, a vzhledem k tomu, že se pohybuje na ostrém trhu, tak je v nerovném postavení vůči odběrateli, stejně tak jako je ten, kdo žádá o úvěr, v nerovném postavení vůči bance.
Závěrem mi dovolte, abych řekl, že se domnívám, že 95 % toho, co projednáváme, to je novely zákona o konkursu a vyrovnání, je správným krokem a já jej podporuji, ale nemyslím si, že by se projednávání právě na těchto dvou věcech - to znamená na otázce toho, kdo může odvolat a jmenovat správce konkursní podstaty, a toho, k jakému uspokojení banky dojdou - mělo zadrhnout a že bychom nemohli tento tisk projednat a samozřejmě schválit. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Kalovi. Nyní prosím, aby se slova ujal pan poslanec Pospíšil, a připraví se paní poslankyně Hana Šedivá.
Poslanec Jiří Pospíšil: Dámy a pánové, já mám pouze dvě malé faktické poznámky ke svému ctěnému kolegovi doktorovi Koudelkovi. Jsou pouze na okraj.
Moje první reakce na jeho vyjádření spočívá v té rovině, že on zde konstatoval, že současná právní úprava nahrává korupčnímu prostředí. Já jsem se snažil dokázat, že právě usnesení ústavněprávního výboru vrací a zachovává současnou právní úpravu v těch aspektech, které bohužel podléhají onomu korupčnímu prostředí, takže pokud přijmeme ÚPV jako jednotný celek, jako jedno usnesení, upozorňuji na to, že ono korupční prostředí, které vzniká na základě dohod mezi správci konkursních podstat a soudci, bude zachováno, a náš návrh se víceméně mine účinkem.
Druhá poznámka se týká expresivního vyjádření na adresu velkých a malých, na adresu velkých věřitelů a na přednostní uspokojování bank coby velkých věřitelů. Byl zde použit dokonce expresivní výraz "supů". Dámy a pánové, já bych toto dělení odmítl. Já bych raději použil jiné dělení věřitelů - na věřitele, kteří byli odpovědní a zajistili si své pohledávky, a věřitele, kteří nebyli dostatečně odpovědní a své pohledávky si nezajistili. Pokud necháme původní úpravu, trestáme ty, kteří byli odpovědní a své pohledávky měli zajištěné. Je úplně jedno, jestli byli velcí, nebo malí, jestli pohledávky byly velké, nebo malé. V principu přece jde o to, zda jde o zajištěné, nebo o nezajištěné pohledávky.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Pospíšilovi. Pan poslanec Koudelka se hlásí s faktickou poznámkou.
Poslanec Zdeněk Koudelka: Chci reagovat na kolegu Pospíšila. Za prvé, ani usnesení ústavněprávního výboru nezachovává současný stav při jmenování správce. Je tam jen jiný model, jestli senát, nebo soudce na návrh předsedy soudu, to znamená dva subjekty, nikoliv jeden. Samozřejmě nejhorší bylo to, že jeden člověk vyhlašoval konkurs a sám si dosazoval správce. To se mění.
V podstatě je jedno, kterou z těch cest se vydáme. Co je však kritické, je to, že správce by v podstatě nedosazoval soud, ať už skrze senát, nebo skrze dva soudce, ale jeden konkrétní, nebo skupina konkrétních věřitelů, kteří mají odlišné zájmy v konkursu než zbytek skupiny věřitelů, a dokonce neponesou za toto jmenování správce odpovědnost. Ponese ji stát, a ponese odpovědnost i za chyby tohoto správce. To je prostě nesprávné a korupční prostředí se tím jenom utužuje.
Místopředseda PSP Jan Kasal: To byl pan poslanec Koudelka. Nyní má příležitost ke svému vystoupení paní poslankyně Hana Šedivá.
Poslankyně Hana Šedivá: Děkuji. Vážené dámy a pánové, vím, že už moji předřečníci řekli takřka všechno, takže já tu mám jen pár poznámek, a chtěla bych reagovat na své předřečníky.
Bylo tu hovořeno o rovnosti účastníků řízení. Účastníky řízení jsou dlužník a věřitelé. Jaká bude rovnost účastníků řízení, nebo věřitelů, když víme, že pouze někteří věřitelé budou mít možnost své zájmy obhájit více než ti druzí a navíc jejich pohledávky budou uspokojeny jiným způsobem než zájmy menších věřitelů? Samozřejmě, mluvíme o bankách, mluvíme ale i o malých a středních podnikatelích a navíc mluvíme o zaměstnancích. V případě, že se jedná o konkurs, kterých je 90 %, kde majetku není málo, jsou tam jeden až dva zastavené objekty, jiný majetek není, tak v podstatě nezůstane na uspokojení menších věřitelů, to znamená drobných a středních podnikatelů, na uspokojení zaměstnanců, ani koruna.
Mluvili jsme tady o restrukturalizaci. Co to restrukturalizace je?
***