(12.40 hodin)
(pokračuje Sehoř)
Svůj názor na danou problematiku bych uplatnil až v obecné rozpravě. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji, pane poslanče. Nyní prosím, aby nás o jednání výboru pro obranu a bezpečnost informoval poslanec Jan Vidím, chce-li. (Nehodlá vystoupit.) Nechce.
Slovo tedy dostane v případě zájmu pan poslanec Petr Pleva, který je zpravodajem výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu.
Poslanec Petr Pleva: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, výbor pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu projednal tento zákon. Zabýval se výhradně věcmi, které souvisí s mediální legislativou a s rozhlasovým a televizním vysíláním.
Mohu potvrdit slova pana ministra Mlynáře, že jsme se rozhodli vypustit celou čtrnáctou část, což byla novela zákona o rozhlasovém a televizním vysílání. Velmi ostře bych se ale ohradil proti tomu, že tato novela zvýšila nějakým způsobem digitalizaci. Právě proto, že tato novela zákona o rozhlasovém a televizním vysílání vůbec neřešila digitalizaci, rozhodli jsme ji vypustit a připravit ve spolupráci s Ministerstvem informatiky a s Ministerstvem kultury rozsáhlejší novelu zákona o rozhlasovém a televizním vysílání, která by se digitalizací zabývala.
Všechny pozměňovací návrhy, které byly přijaty výborem, se týkají pouze rozhlasového a televizního vysílání, které je obsaženo ve vlastním těle zákona o elektronických komunikacích.
Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Plevovi. Ptám se předsedy stálé komise pro sdělovací prostředky, zdali hodlá vystoupit v tuto chvíli. Ano.
Poslanec Jaromír Talíř: Pane místopředsedo, vážené kolegyně a kolegové, jen sděluji, že podvýbor pro mediální legislativu, který je podvýborem výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu, projednával podrobně návrh tohoto zákona. V těchto dvou orgánech - podvýboru a kulturním výboru - je obsažena převážná část členů stálé komise pro sdělovací prostředky, proto ta komise nepřijala k tomu zákonu žádné usnesení, a já jako předseda této komise se ztotožňuji s návrhem, který tu byl předložen výborem pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Talířovi. V tuto chvíli je možno otevřít obecnou rozpravu. Pan poslanec Talíř se hlásí jako první do obecné rozpravy, takže má příležitost. Jako další je přihlášen pan poslanec Sehoř, paní poslankyně Fischerová, pan poslanec Vojíř, pan poslanec Doležal - do obecné rozpravy, ano? (Poslanci Vojíř a Doležal sdělují, že se hlásí do podrobné rozpravy.) Aha, já hovořím o obecné rozpravě.
Poslanec Jaromír Talíř: Já jsem se, vážený pane místopředsedo, kolegyně a kolegové, přihlásil do obecné rozpravy jenom proto, abych odůvodnil pozměňovací návrh, který podám v průběhu podrobné rozpravy.
Chtěl bych ho uvést tím, že v České republice v oblasti rozhlasového a televizního vysílání funguje tzv. duální systém, kdy vedle veřejnoprávních vysílatelů ze zákona existují soukromí vysílatelé na základě licence.
Protože při projednávání novely zákona o České televizi, kterou jsme přednedávnem tady v Poslanecké sněmovně projednávali, vznikla politická dohoda o tom, že úpravu fungování veřejnoprávních sdělovacích prostředků v procesu digitalizace vyřešíme v souvislosti s projednáváním a přijetím zákona o elektronických komunikacích, proto v podrobné rozpravě předložím návrh, který upravuje postavení těchto veřejnoprávních prostředků právě v procesu digitálního vysílání v rámci České republiky. Tento pozměňovací návrh definuje, na kolika programech mohou veřejnoprávní vysílatelé v rámci dané datové sítě vysílat, jak sestavují datový tok a jak se upravuje podrobněji působení.
Myslím si, že to stačí k tomu, abych potom v podrobné rozpravě jen odkázal na text, který by vám byl rozdán na lavice.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Jaromíru Talířovi. Dále prosím, aby se slova ujal pan poslanec Karel Sehoř.
Poslanec Karel Sehoř: Pane předsedající, dámy a pánové, máme před sebou velmi obtížnou předlohu, protože se implementuje poměrně čerstvý dokument Evropské unie, takzvaný nový regulační rámec, do českého právního řádu.
Jde o složitou problematiku zahrnující telekomunikace, vysílání a informační technologie. Na trhu s nerovnovážným historickým vývojem je hodně hráčů, kterým je nutné dát šanci pro jejich podnikání - zdůrazňuji, že všem. Problematika zasahuje do několika resortů, což si myslím, že je docela v naší zemi problém. Zasahuje nejen do Ministerstva informatiky, ale také Ministerstva kultury, Ministerstva pro místní rozvoj a Ministerstva vnitra. Je třeba vytvořit jasné mantinely pro úlohu regulátorů. Částečně určité kompetence má v tomto zákoně Ministerstvo informatiky, Český telekomunikační úřad, který se transformuje do nového úřadu, a Rada pro rozhlasové a televizní vysílání. A nesmí být přitom současně narušena ani hospodářská soutěž, která je v kompetenci Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Vidíte tedy, že těchto podmínek je docela dost.
Ten průběh projednávání byl nerovnoměrný. Nejlépe jsou na tom telekomunikace, pro které bylo uspořádáno několik seminářů, a stanoviska jednotlivých hráčů se postupně sbližovala. Bohužel Ministerstvo kultury se celý rok chovalo, jako by se ho to vůbec netýkalo. Myslím si, že to je úhelný problém celého zákona. Ministerstvo pro místní rozvoj nepředalo v potřebném termínu nový stavební zákon, na který se spoléhalo, ve kterém by dopředu vyřešilo problematiku výstavby síťových odvětví. Dopad to nakonec má takový, že naopak tento zákon by měl být precedentem pro tvorbu nového stavebního zákona. Výsledkem je tedy určitá část zákona jenom, i když mám pocit, že odborná veřejnost na něj čeká, a bylo by vhodné, aby v nějakém rozumném tvaru byl schválen. Nemohu se ale ubránit dojmu, že pro Ministerstvo informatiky je to hlavní plnit úkol Bruselu, nikoli rozhodnout o dobrém zákonu.
Nejsem si vůbec jist, zda zákon deklarující oddělení přenosu a obsahu bude bez vyřešení otázky vysílání splňovat kritéria nového regulačního rámce.
V hospodářském výboru, jak už jsem řekl, bylo předneseno téměř 500 pozměňovacích návrhů. Z toho 140 z nich prošlo výborem a jsou nyní předloženy ke druhému čtení. Proti původní předloze bude např. úřad muset průběžně vyhodnocovat výsledky svých rozhodnutí, zjednodušují se pravidla pro radioamatéry, zvýšil se počet subjektů, které budou muset platit poplatky za využívání rádiových kmitočtů, změnily se některé kompetence mezi Ministerstvem informatiky a novým úřadem, náklady na odposlechy bude muset platit ten, kdo si je vyžádá, operátoři si budou moci předávat informace o neplatičích, je proveden pokus chránit účastníka před zlomyslným přesměrováním služby v neprospěch účastníka. Ve stavební problematice se zjednodušuje postup pro vlastníka sítě, náklady na snížení sazeb pro sociálně slabé účastníky bude hradit stát.
Naopak neprošly návrhy na vložení Českého telekomunikačního úřadu a Rady pro rozhlasové a televizní vysílání pod jednu střechu, tzv. Národní regulační úřad. Nezdařila se snaha vyloučit Ministerstvo informatiky z regulace a kompetence přenechat úřadu. Neprošlo oprávnění operátorů kontrolovat, zda slevy pro sociálně slabé jsou oprávněné. Neprošel návrh Českého telekomunikačního úřadu, aby se při stanovování cen postupovalo podle zákona o cenách, neprošel návrh na zrušení preferenčních témat atd.
Ve výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, tělovýchovu a mládež byly přijaty pozměňovací návrhy, které vyjímají problematiku médií ze zákona. Je to škoda. Kdyby mediální sféra měla - tentokrát to dávám k návrhu Ministerstva kultury - problematiku digitálního vysílání více prodiskutovanou, mohli jsme již nyní stanovit pevná pravidla pro podnikatelské subjekty a nijak bychom neblokovali rozvoj tohoto odvětví.
***