(9.20 hodin)
(pokračuje H. Šedivá)
Jsou v něm úkoly, které je zapotřebí zjistit u třetích orgánů, a dosud od těchto orgánů nemáme zprávu a nemáme výsledky vyšetřování. Z toho důvodu vás žádám o schválení prodloužení činnosti této komise.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji paní kolegyni Šedivé. Zahajuji všeobecnou rozpravu. Nikdo se nehlásí, proto ji končím.
Přistoupíme k rozpravě podrobné. Prosím paní poslankyni Šedivou, aby nás seznámila s návrhem usnesení, o kterém budeme hlasovat.
Poslankyně Hana Šedivá: Vyšetřovací komise Poslanecké sněmovny ve věci vyrovnání České republiky se společností Diag Human žádá Poslaneckou sněmovnu, aby prodloužila termín činnosti vyšetřovací komise ve věci vyrovnání České republiky se společností Diag Human -
Místopředseda PSP Ivan Langer: Můžete to, paní kolegyně, formulovat už takto: Poslanecká sněmovna prodlužuje…
Poslankyně Hana Šedivá: Poslanecká sněmovna prodlužuje termín činnosti vyšetřovací komise ve věci vyrovnání České republiky se společností Diag Human do 31. 3. 2005 a prodlužuje termín k předložení závěrečné zprávy Poslanecké sněmovně do 31. 3. 2005.
Navrhuji, abychom o těchto dvou bodech hlasovali společně.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji. Kdo další se hlásí do podrobné rozpravy? Nikdo, proto ji končím. Je námitka proti společnému hlasování? Není. Přikročíme k hlasování.
Zahájil jsem hlasování s pořadovým číslem 359. Kdo je pro? Kdo je proti?
Z přítomných 135 pro návrh 108, proti 1. Návrh byl přijat.
Děkuji paní kolegyni Šedivé. Přistoupíme k projednání dalšího bodu, to je bod číslo 17. Připomínám, že poté, pokud se nepletu, bychom měli projednávat bod číslo 18.
Zahajuji projednávání bodu číslo 17, což je
17.
Návrh poslanců Michaely Šojdrové, Oldřicha Němce, Jana Kasala,
Mariana Bielesze, Tomáše Hasila a dalších na vydání zákona, kterým se mění
zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů,
a zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 673/ - prvé čtení
Stanovisko vlády jsme obdrželi jako sněmovní tisk 673/1 a prosím, aby tento návrh uvedla za navrhovatele paní poslankyně Michaela Šojdrová.
Poslankyně Michaela Šojdrová: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, vážení členové vlády, dámy a pánové, dovolte mi, abych stručně uvedla návrh zákona pod číslem tisku 673, kterým se mění občanský zákoník a trestní zákon. Obě novely se vztahují k problematice narůstajících konfliktů mezi psem a člověkem a velmi úzce souvisí s tiskem, který bude následovat, to je tiskem 674, který je předložen jako následující bod programu. Zdůrazňuji to proto, že novela trestního zákona vždy vzbuzuje kritiku a podezření, že poslanci chtějí jen trestat, aniž by se zabývali prevencí trestných činů. Čili návrh následujícího zákona, který je o evidenci a označování psů, má právě za úkol řešit prevenci, zatímco novela občanského a trestního zákona, kterou začínáme projednávat, se snaží o nápravu nedostatečné právní úpravy postihu vlastníka či držitele, který svého psa neuhlídá a způsobí někomu škodu, zranění nebo dokonce smrt.
První část návrhu se vztahuje k novele občanského zákoníku. Obsahuje zavedení nového § 421b, který specifikuje odpovědnost za škodu způsobenou zvířetem, a to i v případě, že škoda byla způsobena neovladatelností zvířete anebo zvláštními vlastnostmi, které mají původ v povaze zvířete. Za škodu neodpovídá vlastník pouze tehdy, pokud bude prokázáno, že škoda byla způsobena neodvratitelnou událostí, nemající původ v neovladatelnosti zvířete nebo ve zvláštních vlastnostech, které mají původ v povaze zvířete. Návrh se tedy snaží napomoci poškozenému v účinnějším vymáhání náhrady škody, a to tím, že zpřehledňuje důkazní situaci. Návrh přitom pamatuje na nešťastné situace, které nelze ani předvídat a nelze jim zabránit, a v takových případech je vlastník zproštěn zodpovědnosti. Jsou to případy neštěstí v domácnosti, pokousání dítěte vlastním psem nebo vniknutí nezvaného hosta na oplocený pozemek a přirozená reakce hlídacího psa. V takových případech se nejedná o zanedbání povinnosti vlastníka, ale o nepředvídatelnou událost, nemající původ v neovladatelnosti zvířete nebo v jeho zvláštních vlastnostech.
Důvodem, na který se ptá ve svém stanovisku vláda, proč specifikujeme zvíře jako zvláštní příčinu poškození, je to, že skutečně jde o specifický živý nástroj. A právě proto, že si to vlastníci neuvědomují a podceňují přirozené nebo i získané vlastnosti zvířete, ve většině případů tedy psa, dochází k nárůstu konfliktů. Na otázku, kdo bude zodpovědný, zda držitel, či vlastník, odpovídám, že stejně jako při posuzování ostatních škod bude záležet na okolnostech. Vnímám tuto poznámku vlády spíše vztaženou k nejasnosti pojmu držitel, protože ten je občanským zákoníkem vnímán jinak než v námi uvedeném návrhu. Tato námitka vlády je relevantní a je možné při dalším projednání ji vyřešit.
Podstatu návrhu ale považuji za důležitou právě proto, že velmi často dochází k tomu, že psa neuhlídá nikdo jiný, než je jeho vlastník, a mělo by tedy být každému jasné, kdo je za škodu zodpovědný, tedy jak vlastník, tak ten, kdo má v tu chvíli zvíře takzvaně u sebe.
Druhá část návrhu zákona se týká nových skutkových podstat, trestných činů a jim odpovídajících trestních sazeb. Ve druhém bodě návrhu se zavádí definice živého nástroje. Důvodem tohoto návrhu je specifikace, zpřesnění obecného pojmu dosud užívaného, tedy živého nástroje, mimo jiné opět proto, že velká většina trestných činů způsobená živým nástrojem jsou trestné činy, kterých se dopustil vlastník či držitel psa živým nástrojem, tedy psem. My jsme se vyhnuli specifikaci na jediné zvíře, tedy na psa, protože může jít i o jiné zvíře.
Ve třetím bodě se navrhuje zavést nová skutková podstata trestného činu a tím je nedovolený výcvik k agresivitě. Dovolte, abych se u toho krátce zastavila. Navrhuje se trest za spáchání tohoto trestného činu v délce odnětí svobody až dva roky, resp. při úmyslu majetkového prospěchu až na tři roky. Součástí trestu je propadnutí věci, tedy odnětí psa. Toto ustanovení se nevztahuje na výcvik psů služebních, to zdůrazňuji. Stejně tak se domnívám, že by se nemělo vztahovat na výcvik prováděný kynologickou organizací, protože v podstatě každý základní kynologický výcvik obsahuje prvky podněcující jistý druh agresivity - zdůrazňuji, pouze jistý druh agresivity, nikoli agresivní chování obecně. Ovšem jakékoli zapracování kynologických zkoušek, organizací atd. do legislativy je obtížné, protože neexistuje zákonem zakotvené postavení kynologických organizací, které by jim mohlo svěřit určité odborné kompetence a kterých by se mohlo využít právě k řešení takovýchto problémů.
Domnívám se, že pokud se podaří oběma předlohami tuto problematiku na půdě Poslanecké sněmovny otevřít, získala by se tím možnost vážně diskutovat o dalších potřebných změnách k provádění kynologie, která dosud, byť se velmi rozšiřuje a má mnoho příznivců, zůstává právně nezakotvena. Trestní zákon doposud mohl posuzovat trestný čin výcviku k agresivitě pouze v souvislosti s odkazem na zákon 246 z roku 1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání. Trestní sazba dnes platná je nižší, a to v délce do jednoho roku odnětí svobody, a to jen při recidivě.
***