(9.40 hodin)
(pokračuje Vojíř)
Já tím chci říci, že diference je veliká a že platí, že nemusí být vždy půjčka postačující, že budete muset stejně čerpat buď vlastní zdroje poměrně vysoké, anebo požádat o úvěr. K čemu však dojde? Dojde k tomu, že půjčka je návratná, a samozřejmě že se trošku obávám toho, že si tady fond vytváří jistou formu své nepostradatelnosti, protože bude říkat: My jsme něco půjčili a teď byste nám to měli vrátit. Existence fondu může být neuvěřitelně dlouhá. Správa agendy může být poměrně široká. Neumím říci, co může správa agendy dneska stát, ale nulové to nebude. To se asi jistě všichni shodneme.
Dávám tady jenom spíše takový apel na to, že se mi zdá, že máme dneska dva nástroje, jak podporovat koupi či výstavbu bytu či domku. Myslím si, že by bylo lepší mít nástroj jeden, ale opravdu zaměřený na to, aby to byla reálná šance, takový byt či takový domek si postavit.
Druhá myšlenka spočívá v tom, že včera zasedala dozorčí rada Fondu národního majetku. Přiznám se, že jsem se docela zhrozil. Zjistil jsem, že opět je plánován velikánský výdaj do dvou státních fondů. Opravdu mnohem menší do Státního fondu rozvoje bydlení, kdy Fond národního majetku z letošního roku s největší pravděpodobností bude dlužit Státnímu fondu rozvoje bydlení zhruba 1,4 miliardy, a nalezl shodu s vedením fondu, což je jistě chvályhodné, protože jinak by se Fond národního majetku musel zadlužit, kdyby to měl splnit v tomto roce. Ale on ji nalezl také proto, že ve fondu je dostatek prostředků a nejsou prozatím čerpány, protože některé projekty prostě neexistují anebo se na nich teprve pracuje. Druhá miliarda, to je částka, která zřejmě s největší pravděpodobností odpovídá částce, která by měla být čerpána na projekty půjček, takzvaných "novomanželských půjček". Možná pan ministr řekne, že to tak není. Bylo by dobré, aby toto případně možná osvětlil.
Nicméně je zjevné, že z hlediska toku peněz pro příští rok bude muset Fond národního majetku uvolnit 2,4 miliardy korun pro Státní fond rozvoje bydlení. Ale to, co je mnohem horší, a vyzývám možná nepřímo touto formou spíše pana ministra financí, je otázka Státního fondu rozvoje dopravní infrastruktury. Nebudu to rozvádět, protože nejsme v tomto bodě, ale pouze řeknu číslo. Tomuto fondu Fond národního majetku letos dluží ještě 3,3 miliardy, ale je po něm ještě požadováno 24,3 miliardy korun. Neboli souhrnně, zase v toku peněz to bude znamenat pro příští rok, že bude muset Fond národního majetku zaplatit Fondu rozvoje dopravní infrastruktury 27,6 miliardy korun.
Klíčová otázka je, že Fond národního majetku, pokud se nepodaří privatizovat firmu Telecom, tak na to nemá. Prostě na to mít nebude. A ke všemu má v roce 2005 skončit. Neboli sečteno a podtrženo, Fond národního majetku vydá veškeré své disponibilní zdroje, a to i ty, které jsou teprve plánovány, že přijdou do fondu. Ptám se už opakovaně: Jak bude vypadat rok 2006 a následující, co se týče fondu rozvoje dopravní infrastruktury a logicky i fondu rozvoje bydlení? Myslím si, že to jsou klíčové věci.
Úplně na závěr tady připomenu to, co tady kdysi řekl pan exministr financí Mertlík. On konstatoval, že od jejich založení, těchto dvou fondů, vznikly v jeden rok, budou dotace zhruba 6 miliard do každého po dobu tří let. Sečtěte si sami, kolik prostředků Fond národního majetku do těchto fondů už uvolnil, a dotace po dobu pěti let nekončí.
Vážené dámy, vážení pánové, jsem přesvědčen o tom, že žijeme na dluh i v těchto fondech. A otázka bude, co poté. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji poslanci Oldřichu Vojířovi. Slova se ujme pan poslanec Radko Martínek, předseda výboru pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Radko Martínek: Děkuji, pane místopředsedo. Vážení páni ministři, vážené kolegyně, kolegové, nejdříve naváži na slova svého předřečníka, protože on se sice trošku uchýlil od tématu, protože se tím zabýval obecněji, nicméně obecná otázka je na místě.
Je pravdou, že všechny fondy stojí před otázkou, jaká do budoucna bude jejich existence. Náš výbor má na starosti dva z těchto fondů, fond bydlení a fond životního prostředí. Musím říci, že se financováním těchto fondů zabýváme poměrně podrobně. V poslední době zejména fondem životního prostředí. Musím říci, že se zabýváme také velmi významně přesně otázkou, kterou tady kolega Vojíř naznačil, to znamená otázkou, jak budou fondy fungovat v okamžiku, kdy nebudou mít možnost získat tzv. nepravidelné příjmy. Pravidelné příjmy, které vyplývají ze zákona a jejich zákonných příjmů, jsou poměrně jasné, i když u fondu bydlení je to záležitost víceméně minoritní.
Nicméně v této chvíli si fond bydlení opravdu na tom nestojí nejhůře. Dokonce bych si troufal tvrdit, že i do budoucna jeho stabilita je v této chvíli relativně nejlepší ze všech tří fondů, o kterých tady bylo mluveno. Nicméně otázka tady stojí. Bude zcela určitě na vládě, aby tady tuto záležitost z hlediska její prognózy a vývoje do budoucna finančních toků státu vyřešila.
Pokud se týká fondu bydlení, myslím si, že nové vedení ministerstva prokázalo to, na co jsme čekali už delší dobu. Projekty, které v oblasti bydlení fungovaly, jsou docela letité. Mírně se upravují, ale v podstatě zůstávají pořád stejné. Až teprve v letošním roce vlastně nové vedení ministerstva přišlo s novými systémy podpory, jako jsou tzv. novomanželské půjčky. Myslím si, že zájem o tyto půjčky už avizuje, že se ministerstvo strefilo, že se strefilo do toho, co je skutečně potřeba. A já jsem tomu rád. I když je samozřejmě otázkou, do jaké míry budou finanční toky a finanční zdroje schopny pokrýt zájem. Nicméně navrhovaná varianta tady určitě stojí a existuje. Myslím si, že hovoříme-li o tom, že chceme podporovat mladé rodiny, tak o tom můžeme vést rozsáhlé debaty, můžeme pořádat nejrůznější přednášky. Ale pokud nepřikročíme k činům, tak jsou to jenom plané řeči. Myslím si, že vláda v poslední době přikročila k činům, ať už jsou to odpisové položky, tak i teď tzv. novomanželská půjčka. Pro mladé lidí to určitě pomůže vyřešit jeden ze základních životních problémů, to znamená získat byt, a moci tedy založit rodinu. Částka, která je na to určena, samozřejmě nemůže pokrýt všechny náklady, ani to nebylo cílem.
Nicméně si myslím, že zde stojí kromě otázek, které tady kolega Vojíř nadnesl, ještě jedna otázka a týká se přímo bydlení. Myslím si, že bychom mnohem více měli do budoucna skloubit jednotlivé podpory, které stát v oblasti bydlení poskytuje, tak aby se mohl násobit jejich reálný význam, reálný přínos tím, že se budou kombinovat, doplňovat, využívat jedna druhé. Například mladá rodina si bude spořit, respektive její rodiče si budou spořit na stavebním spoření, a potom dostanou tuto tzv. novomanželskou půjčku, dohromady už je to částka více než zajímavá.
***