(9.50 hodin)
(pokračuje Martínek)
Ukazuje se i v této oblasti, že nenalézáme nic nového, protože něco podobného zde bylo již i dříve. Já sám když jsem začínal svou dráhu po studiích, tak jsem využil půjčky; a musím konstatovat, že tehdy šlo za to pořídit byt, protože tehdy, jestli se dobře pamatuji, a myslím, že ano, tak družstevní podíl na družstevní třípokojový byt stál asi 30 000, ta první položka, a novomanželská půjčka, jak známo, byla 50 000. I já jsem ji použil na to, abych získal byt, ve kterém moje rodina žije doposud. Myslím si, že stávající půjčka má obdobnou možnost, to znamená reálně zpřístupnit mladým lidem získat bydlení.
Já bych nechtěl rozebírat jednotlivé programy. Myslím si, že navrhovaný rozpočet je rozumný, a doporučuji, aby byl schválen. Stejně tak doporučuji, abychom schválili doprovodné usnesení, to znamená, abychom zmocnili náš výbor, aby se zabýval event. možnými přesuny jednotlivých položek. Myslím si, že to zase není nic nového; jednak už jsme tuto možnost měli v minulém roce, navíc je to stejná možnost, jakou má rozpočtový výbor, pokud se týká státního rozpočtu, a myslím si, že tato praxe se osvědčuje, a ujišťuji vás, že členové našeho výboru ve shodě budou velmi přistupovat k této otázce a budou velmi pečlivě zvažovat a porovnávat jednotlivé možnosti, tak aby případné změny byly ku prospěchu věci, aby peníze, které reálně existují, sloužily těm, kteří je potřebují.
Proto doporučuji Poslanecké sněmovně, aby rovněž přijala doprovodné usnesení, které je obsaženo v usnesení našeho výboru. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Radko Martínkovi. Ještě jednou se do rozpravy přihlásil pan poslanec Eduard Vávra.
Poslanec Eduard Vávra: Děkuji. Budu velmi stručný. Nebudu se už dotýkat otázky financí fondů, ať jednoho či druhého, ale rád bych položil panu ministrovi otázku a doufám, že na ni dostanu odpověď, protože v mé krátké zprávě bylo také řečeno něco o tom, co nám vzkazují mezinárodní organizace, a mezi nimi uvolnění nájmů. Jestli by nám mohl odpovědět, jakým způsobem toto uvolnění či deregulace nájmů bude probíhat, a jestli s tím vůbec ministerstvo počítá, protože z mého pohledu je to jedna z velkých věcí, která může naopak trhu s byty pomoci. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nemám další přihlášku do obecné rozpravy, obecnou rozpravu končím.
Ptám se, jestli má pan ministr zájem o závěrečné slovo teď po obecné rozpravě. Potom otevřu pouze podrobnou rozpravu na jednotlivé návrhy usnesení. Prosím, pane ministře, máte slovo.
Ministr pro místní rozvoj ČR Jiří Paroubek Dámy a pánové, já bych začal asi s tím, s čím skončil pan poslanec Vávra, to znamená mezinárodní organizace a jejich řekněme doporučení. Já si myslím, že samozřejmě vnímáme doporučení mezinárodních organizací, a chtěl bych říci, že jedno z těch zhruba dvaceti opatření, která Ministerstvo pro místní rozvoj chce v oblasti bytové politiky uskutečnit do konce volebního období, je také příprava zákona o nájemném. Chtěl bych říci, že věcný návrh tohoto zákona půjde do vlády v březnu, a předpokládám, že paragrafované znění projednáme ve vládě i ve Sněmovně do poloviny příštího roku.
Chtěl bych také říci, že tento zákon bude zcela nepochybně koncipován tak, aby nepoškodil někoho z těch, kteří se v důsledku zvýšení nájemného dostanou do sociálně svízelné situace. To znamená, není možné deregulaci nájemného provádět z roku na rok, ale v delší časové řadě a za předpokladu, že budou ve státním rozpočtu vymezeny dostatečné prostředky na sociální kompenzace na příspěvek na nájemné. To bych tady chtěl předestřít, tak aby nebyla veřejnost strašena. Čili je to jeden ze záměrů, které máme a které budeme realizovat spolu se záměry ostatními, to znamená včetně družstevní výstavby, včetně výstavby prostřednictvím neziskových společností pro bydlení, včetně nástrojů, jako jsou např. půjčky pro mladé.
Pokud jde o to, co říkal pan poslanec Vojíř ve svém úvodním vystoupení, chtěl bych říci, že bytovou politiku nelze shrnout do jednoho nástroje podpory. Problematika je tak diferencovaná, tak mnohostranná a děje jsou tak stochastické, že není možné je vyjádřit jedním nástrojem podpory. Nebylo by to možné, nebylo by to reálné, a samozřejmě budeme hledat naopak takové druhy podpor, které budou odpovídat řekněme zájmům všech společenských vrstev této společnosti.
Pokud jde o financování v roce 2005, obnovitelnost zdrojů, myslím si, že na to tady reagoval velice dobře pan poslanec Martínek. Nechci to příliš rozvíjet, ale i v tomto rozpočtu, který předkládám ke schválení, jsou zdroje, které už jsou obnovitelné, a prakticky půjčky, o kterých hovoříme, ať už jsou to půjčky pro mladé nebo půjčky na pořízení družstevních bytů, jsou vlastně zdroje obnovitelné v příštích obdobích. Je potřeba vidět tuto změnu trendu.
Samozřejmě bych si velice přál, abychom zahájili debatu především s Ministerstvem financí, jak zajistit budoucnost tohoto fondu vazebností alespoň na část určitého daňového výnosu. Myslím si, že cestou by byl postup, který tu navrhl pan poslanec Kvapil, ale samozřejmě také chápu potřeby vyplývající pro veřejné finance z maastrichtských kritérií, to znamená, že zákon zachování hmoty platí i ve financích, to znamená, jestli někde budeme 1,5 až 2 miliardy korun potřebovat, to znamená pro potřeby fondu, že musíme někde jinde ušetřit. O tom bude primárně diskuse.
Pokud jde o stavební spoření, určitě je to věc, kterou nechceme podceňovat a kterou naopak chceme podporovat v míře, na kterou státní rozpočet má. Chtěl bych říci, že naopak pokud jde o půjčky pro mladé, mají ve vztahu ke stavebnímu spoření a vůbec k činnosti stavebních spořitelen pákový efekt. To znamená, jestliže je dnes ve stavebních spořitelnách, pokud jde o úspory, koncentrováno 270 miliard korun, tak zde máme nástroj, který může vyvolat to, aby došlo k určité kompatibilitě využití těchto prostředků vedle půjček pro mladé. Samozřejmě, a to tady bylo řečeno pány poslanci, že v určitých částech republiky 300 000 korun stačí na pořízení bydlení. Samozřejmě velká města a Praha, tam je to jiné, ale pokud někdo stavebně spoří, pokud má možnost získat stavební úvěr a použije tuto půjčku pro mladé, tak samozřejmě je v jiné rovině a může dosáhnout i na bydlení, na byt, který je v nějakém větším městě.
Co stojí správa fondu, to vyplývá z určité zákonné normy, to je uvedeno v důvodové zprávě. Tam bych jenom odkázal pana poslance Vojíře, který se na to ptal, aby se na to podíval. Zpráva fondu vychází, která je vyjádřena v rozpočtu výdajovou částkou 44 milionů korun, přesně z tohoto zákonného zdroje.
Pan poslanec Martínek hovořil o finanční stabilitě fondu. Myslím si, že to netřeba nějak zvlášť doplňovat.
Vrátím se ještě k panu poslanci Vávrovi, k jeho úvodnímu vystoupení. Skutečně tehdy, když jsme tady debatovali o budoucnosti fondu, resp. o minulosti, protože jsme hovořili o roku 2003, tak v té době ještě neexistovalo nařízení vlády o půjčkách pro mladé. Dnes existuje. V té době ještě nebyl předložen do Poslanecké sněmovny návrh zákona o družstevní výstavbě na neziskovém principu. Dnes tento zákon prošel prvním čtením.
***