(14.50 hodin)
(pokračuje Václavek)
Ještě si dovolím poznámku. Předpokládám, že vláda nevezme na lehkou váhu žádost Poslanecké sněmovny z listopadu 2004, a doufám, že do přípravy příslušných novel zákonů přizve i zástupce Parlamentu, kterých se to nejen týká na jedné straně, ale na druhé straně budou i o konečném znění tohoto všeho rozhodovat.
Dámy a pánové, pokud by tento zákon neprošel podle § 90, doporučuji každopádně jeho propuštění do druhého čtení, aby se ve spolupráci s vládou podařilo konečně eliminovat systém narůstajících disproporcí. Děkuji za slovo.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane poslanče. Vážené kolegyně a kolegové, velmi vás prosím, abyste se zklidnili, tak aby každý vystupující u řečnického pultu nemusel přemáhat své hlasivky ve snaze vám sdělit to, co je připraven vám sdělit a na co se připravoval.
Nyní otevírám obecnou rozpravu. Mám zde avizovanou přihlášku pana poslance Tlustého, potom mám přihlášku pana kolegy Recmana. Ptám se, kdo se další hlásí do rozpravy. Pan kolega Kováčik.
Prosím, slovo má pan poslanec Tlustý.
Poslanec Vlastimil Tlustý: Vážený pane místopředsedo, vážený pane místopředsedo vlády, dovolte mi jménem poslaneckého klubu ODS oznámit, že jsme předali předsedajícímu jménem poslaneckého klubu ODS a jeho poslanců veto proti zrychlenému projednání podle § 90, přičemž důvodovou zprávu v podstatě přednesl zpravodaj. Chceme, aby opozice měla prostor pro předložení pozměňovacích návrhů a k tomu, aby tento návrh mohl být projednán i ve výborech. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane předsedo poslaneckého klubu. Potvrzuji, že jsem obdržel listinu obsahující podpisy poslanců že a tím došlo také k naplnění podmínky, resp. možnosti podání veta proti zrychlenému projednávání podle § 90 zákona o jednacím řádu.
Slovo má pan kolega Recman, připraví se pan kolega Kováčik.
Poslanec Svatomír Recman: Pane ministře, pane předsedající, kolegyně a kolegové, dovolte mi, abych se rovněž vyjádřil k předložené materii. Musím říci, že platy ústavních činitelů a v posledním období i platy policistů jsou častým námětem, a to nejen v Poslanecké sněmovně. Já jsem k otázkám právní úpravy platů a některých náhrad výdajů představitelů státní moci vystoupil naposled na 38. schůzi Poslanecké sněmovny v listopadu loňského roku, když se projednávaly změny zákonů o platech v návaznosti na realizaci reformy veřejných financí v oblasti odměňování. Jistě si připomenete, že to byl sněmovní tisk 680/4 vrácený Senátem.
Z tohoto místa chci podtrhnout skutečnost, že poslanecký klub KSČM dlouhodobě - a tady chci podtrhnout slůvko dlouhodobě - požaduje po vládě systémové řešení uvedené problematiky. S konkrétními návrhy a náměty, jak tuto problematiku řešit systémově, pravidelně při projednávání tohoto problému v Poslanecké sněmovně vystupovali poslanci komunistické strany. Jsme nadále přesvědčeni o tom, že je třeba úpravu urychleně přijmout, abychom se každoročně znovu a znovu nedostávali do schizofrenní situace, kdy buď zmrazujeme platy ústavních činitelů, nebo hovoříme o jejich úpravách, nejčastěji valorizací, a to, jak jistě všichni velice dobře vnímáme, pod soustavným a stupňujícím se tlakem médií. Jsem přesvědčen o tom, že takovéto neustále se opakující sebemrskačství členů zákonodárného sboru není správné ani potřebné. Proto je nutné urychleně přijmout takové systémové opatření, které by uvedenou problematiku vyřešilo nejenom pro nás, ale i pro naše kolegy, kteří nastoupí na místa poslanců, senátorů po volbách v roce 2006.
Proto jsem jménem poslaneckého klubu KSČM na 38. schůzi Poslanecké sněmovny 26. listopadu loňského roku navrhl text usnesení, které bylo schváleno pod číslem 1395/2004, a z něho bych citoval bod II. V něm Poslanecká sněmovna - cituji - žádá vládu, aby zpracovala novely zákonů o platech a odměnách státních zaměstnanců, ústavních činitelů, soudců, státních zástupců, vedoucích ústředních orgánů, zastupitelů obecních a krajských zastupitelstev a vedoucích jimi zřízených organizací včetně systému valorizace a předložila je Poslanecké sněmovně do 30. června 2005. Jsem si vědom, že od schválení tohoto usnesení uplynuly necelé dva měsíce a k termínu předložení, to znamená k 30. červnu 2005, zbývá ještě více než pět měsíců. Přesto bych rád zástupci vlády panu ministru Škromachovi položil dotaz.
Pane ministře, můžete říci poslancům, jak anebo jestli vůbec pokračuje práce exekutivy na naplnění usnesení číslo 1395 z již zmiňované 38. schůze Poslanecké sněmovny?
Vážená Sněmovno, komunisté, a věřím, že i vy, máme zájem, aby platy ústavních činitelů, ale i poslanců Evropského parlamentu, soudců, státních zástupců a dalších představitelů státu ve společnostech, kde má stát významný podíl majetkový, ale rovněž představitelů obecních a krajských samospráv a představitelů institucí, jež tyto samosprávy zřizují, anebo představitelů institucí, kteří jsou částečně financováni z veřejných rozpočtů nebo koncesionářských poplatků, tak aby tyto platy byly za prvé průhledné, za druhé transparentní a za třetí odrážely ekonomickou a sociální situaci v České republice. Proto navrhuji námět pro vládu, aby se pro výpočet výše platu stal např. průměrný plat v České republice, který se dá statisticky zjistit, nebo aby se výše platu odvozovala od výše životního minima. Jsem přesvědčen o tom, že je potřebné, abychom jako zákonodárci, kteří budou rozhodovat o osudu zákona, měli konkrétní znalost za a) o reálném stavu, to znamená ekonomických a legislativních opatřeních, která byla vládou a Parlamentem v České republice k této problematice přijata, za b) o celkové výši platů jednotlivých představitelů, za c) o relacích a vazbách mezi platy uvedených představitelů.
Já bych chtěl z tohoto místa požádat vládu, aby zpracovala statistický přehled platů představitelů managementu, popř. představitelů výše zmíněných institucí. Logicky jsem tyto představitele rozdělil do sedmi okruhů.
Za prvé. Jsou to zástupci státu akciových společností s plnou nebo částečnou účastí státu, např. TELECOMu, Českých drah, České pošty, Českých aerolinií, ČEZu, Českomoravské záruční a rozvojové banky, EGAPu, České exportní banky popř. dalších.
Za druhé. Členů správních a dozorčích rad státních fondů. Chci zde zmínit alespoň Fond národního majetku, Státní fond dopravní infrastruktury, Státní fond rozvoje bydlení, Státní fond životního prostředí, Státní zemědělský intervenční fond, Pozemkový fond, popř. další.
Za třetí. Představitelů samosprávy krajské a obecní, zejména hejtmanů a jejich náměstků, starostů a místostarostů obcí a měst, primátorů a jejich náměstků včetně hlavního města Prahy a rovněž uvolněných členů rad. Tady jsem si vědom toho, že kompetence je na vládě a že platy těchto představitelů samospráv jsou stanoveny vyhláškou.
Za čtvrté. Představitelů, kde se čerpají veřejné prostředky, popř. koncesionářské poplatky. Zde je třeba uvést zejména Českou televizi, Český rozhlas a Českou tiskovou kancelář.
Za páté. Pracovníků a zaměstnanců policie, armády a záchranných sborů České republiky, kteří jsou odměňováni podle zvláštního zákona.
Za šesté. Platy poslanců, senátorů a dalších ústavních činitelů včetně soudců, státních zástupců, prezidenta a dalších. Jsem přesvědčen o tom, že je znalost dokonalá díky mediální kampani, která se provádí několikrát ročně, vždycky v souvislosti s touto situací. Přesto jsem přesvědčen o tom, že je třeba to podat v seriózní podobě, že tyto mediální kampaně mají pejorativní nádech než objektivní rámec.
***