(11.00 hodin)
(pokračuje Filip)
Je jen řekl bych na nevůli obou stran to řešit řádnou kupní smlouvou. To je celý problém. Nic jiného.
Podstata toho problému je v tom, že pokud by šlo o vyvlastňování správním orgánem, stavebním úřadem, skončilo by to vyvlastnění před soudem, protože moc, která je nad správními orgány, je moc soudní. Ale protože chyba vznikla v zákonodárném sboru, měl by ji také zákonodárný sbor odstranit. Nic nebrání, bude-li za tento vyvlastněný majetek poskytnuta finanční náhrada, aby tu náhradu firma Themos se pokusila zpochybnit a soudila se s českým státem o případnou jinou náhradu. Ovšem znamenalo by to, že jí ve skutečnosti nešlo jako české právnické osobě o korektní vztah k českému státu, že jí šlo o úplně jiný vztah, že jí šlo o to, aby se postavila nad zákony tohoto státu a nad občany tohoto státu. To je podle mého soudu ten pravý důvod, proč musel být předložen tento zákon.
Místopředseda PSP Ivan Langer: V tuto chvíli je zatím poslední přihlášenou paní kolegyně Čurdová. Už se ale stala předposlední, neboť posledním přihlášeným je pan kolega Mládek.
Poslankyně Anna Čurdová: Vážené kolegyně a kolegové, myslím si, že bychom v tuto chvíli měli být trochu pokorní k historii Národního divadla, byť mluvíme o budově, která je moderní. Děti ve školách se učí, jakým způsobem byla postavena zlatá kaplička, a český stát se o zlatou kapličku a její zázemí vždycky staral. Průběh této debaty - dovolte s klasikem parafrázovat - zdá se mi poněkud nešťastný a nehodný tohoto zákonodárného sboru.
A nyní mi dovolte, abych ještě velice krátce reagovala na pana kolegu Karase, protože skutečně nejsem pamětník, který v této Sněmovně sedí dlouho. Nicméně pokud si vzpomínám, tak v devadesátých letech nebyly nabídnuty budovy Národního divadla nebo budova Národního divadla darem, ale byla nabídnuta k odkupu, a za poměrně vysokou komerční cenu, takže i Themos, o kterém se dnes bavíme, tuto budovu potom odkoupil za cenu, která byla nepoměrně nižší, než za kterou tato budova byla nabízena k odkoupení českému státu.
Skutečně nejde o budovu, která má sloužit ke stravování zaměstnanců. Je tam celé zázemí Národního divadla, touto budovou vedou únikové cesty a je tam řada dalších věcí.
Takže ještě jednou, vážení kolegové - buďme rozumní, a jak už jsem tu jednou říkala, napravme chybu, kterou tento zákonodárný sbor udělal na začátku devadesátých let. Děkuji za pozornost. (Potlesk poslanců klubů ČSSD a KSČM.)
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji. Vystoupení paní kolegyně Čurdové bylo vystoupení s řádnou přihláškou, je zpravodajkou, takže má přednost. Nyní se řádnou přihláškou pan kolega Kalousek, poté pan kolega Mládek.
Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji. Promiňte, pane předsedající tento procesní zmatek, já jsem měl řádnou přihlášku do diskuse, mezitím jsem se ale přihlásil s faktickou poznámkou, abych neprodleně reagoval na svého předřečníka, který se dopustil toho, že zaměnil demokratickou politickou stranu s tou či onou církví. Ještě jednou tedy proti takové záměně protestuji.
Nicméně přihlásil jsem se proto, abych reagoval na vystoupení pana ministra kultury, abych řekl - ano, pan ministr kultury má pravdu, že došlo k administrativní chybě při výčtovém restitučním zákonu. Byla to chyba dosti trestuhodná a je to myslím dostatečný důkaz toho, že jakýkoli výčtový restituční zákon je příliš velké riziko, že prostě musíme hledat jiné formy než výčtový zákon k tomu, abychom se vyrovnali s dodnes blokovanou minulostí. To za prvé.
Za druhé mi dovolte reakci na pana kolegu Beneše, který nás ujišťoval, že nikdy předkladatelé neměli v úmyslu, že rozpočtové náklady spojené s tímto zákonem by byly hrazeny z prostředků Ministerstva kultury. Já bych rád podotkl, že Ministerstvo kultury nemá žádné prostředky, tak jako je nemá žádné jiné ministerstvo. Že to jsou prostě prostředky České republiky. Tato argumentace má zhruba stejnou logiku, jako kdybych říkal, že jsem si nikdy nemyslel, že to budu muset platit z peněz, které mám v levé kapse kabátu, že vždycky jsem si myslel, že to zaplatím z peněz, které mám v pravé kapse kalhot. Jsou to prostě jedny prostředky a je to také jeden z důvodů, proč nelze tento návrh zákona podpořit.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji. Nyní má slovo pan kolega Mládek, který je v tuto chvíli… Opět, pane kolego Mládku, musíte dát přednost panu poslanci Jičínskému, který se hlásí s faktickou poznámkou.
Poslanec Zdeněk Jičínský: Vážený pane předsedající, pan kolega Kalousek reagoval na mé vystoupení, i já chci stručně reagovat na jeho vystoupení.
Myslím, že si, ačkoli můj věk je poměrně už dost vysoký, celkem ještě pamatuji, co říkám. Samozřejmě nejsem s to to přesně ocitovat, co jsem řekl, čili podívám se do stenografického zápisu a žádám o to i pana kolegu Kalouska. Rozhodně ale jsem netvrdil, že by KDU-ČSL byla konfesní stranou a že by byla nějakou filiálkou katolické církve. Já jsem se na ni obrátil jako na stranu, která má v názvu - jako předtím měla i Křesťanskodemokratická strana, k níž patřil pan kolega Pleva - že se hlásí ke křesťanským hodnotám, a v tomto směru má nepochybně bližší vztahy k církvím, než mají politické strany jiné.
Děkuji.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Teď dám prostor panu kolegovi Kalouskovi - omlouvám se, pane kolego (k poslanci Opálkovi), poté dostanete slovo vy a pan kolega Mládek je v pořadí.
Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji. S takovouto interpretací souhlasím, netřeba se dívat do stena, a pokud jsem se vyjádřil trochu ostřeji, tak se panu profesoru Jičínskému vaším prostřednictvím, pane místopředsedo, omlouvám. Myslím si, že toto je interpretace, na které se můžeme dohodnout. Děkuji.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji. Prosím další faktická poznámka, poté pan kolega Mládek.
Poslanec Miroslav Opálka: Děkuji, pane místopředsedo. Já bych se chtěl vyjádřit jen k těm státním prostředkům. Je pravda, že to jsou státní finanční prostředky, ale jsou rozpočtově určeny. A na rozpočtové určení má bohužel vliv více koalice než opozice, což je samozřejmě dáno počtem a váhou hlasů. Neříkejme tedy, že je jedno, ze které kapsy se prostředky vynaloží, protože ony do té kapsy byly předem tímto zákonodárným sborem určeny. Možná by bylo i zajímavé sdělit, kdo při vzniku chyby, o které se hovoří, jako právník stál.
Děkuji.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Nyní má slovo pan kolega Mládek, který je zatím posledním přihlášeným řádnou přihláškou.
Poslanec Jan Mládek: Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, dámy a pánové, já bych se pokusil trochu zracionálnit tuto občas ne zcela racionální a poněkud emotivní debatu, která vyplývá z toho, že podle mého názoru jsou směšovány dva problémy. Tím prvním problémem je obtížný vztah českého státu ke katolické církvi a k některým jejím řádům, včetně i oprávněného pocitu, že nějaká chyba zákonodárného shromáždění byla zneužita řádem Voršilek k obohacení. A druhá věc je ta, že prostě tento řád přeprodal soukromé firmě tento majetek, kdy jako by toto zmizelo z tohoto vztahu mezi českým státem a katolickou církví, a stalo se tak otázkou, jestli stojí za to vyvlastnit majetek soukromé firmy ve veřejném zájmu, protože Národní divadlo tento dům potřebuje.
Když oddělíme tyto dva problémy, pak celá debata bude myslím daleko racionálnější, protože katolická církev a její ramena žádají i nadále určité restituce a navrácení majetku.
***