(11.10 hodin)
(pokračuje Mládek)
Má-li tedy toto shromáždění pocit, že bylo podvedeno, nebo jeho předchůdce že byl podveden, že tam vznikl neoprávněný prospěch, je řešení velmi jednoduché. Až bude schvalován nějaký restituční zákon, bude-li schvalován, tak stačí odečíst oněch 40 milionů včetně úroků, a tímto způsobem bude vyřešen tento, jak bych tomu řekl, neoprávněný prospěch.
Přičemž samozřejmě bych chtěl podotknout, že já osobně nemám problém hlasovat ani za takzvanou restituční tečku, že už se nic vracet nebude, ale to tady teď nechci do toho tahat. Vycházím z předpokladu, že nějaké restituce budou - pak poté, co bude výsledná dohoda, odečíst tuto sumu; bylo by to více než korektní.
Některé kolegy, kteří se ohánějí křesťanskodemokratickou orientací, ať už z KDU nebo ODS, bych prostřednictvím pana předsedajícího požádal o větší míru pokory, protože i některým z nás by to potom ulehčilo hlasování.
To je jeden problém, vztah mezi katolickou církví a českým státem, který má podle mě velmi jednoduché řešení.
Zbývá nám tam problém druhý - je tady soukromá firma, která vlastní barák, a Národní divadlo se domnívá, že ho nutně potřebuje a nemůže bez něj žít. Já si myslím, že stojí za velké zvážení, jestli tomu tak opravdu je, protože ten zásah, který bychom provedli, je velmi drastický, a proto se přimlouvám za ono vrácení do druhého čtení, kde bychom mohli bez emocí posoudit i tento problém.
Děkuji.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane poslanče. Ještě se přihlásil do rozpravy pan poslanec Petr Pleva.
Poslanec Petr Pleva: Vážený pane předsedající, dámy a pánové. Chtěl bych, pane předsedající, abyste vzkázal mým předřečníkům, že žádnou orientací se neoháním, že jsou to oni, kteří sem vnášejí úplně jiný problém, aby zatemnili podstatu skutečného problému, o co tady jde. Jde tady o to, že stanovujeme veřejný zájem k vyvlastnění soukromého majetku, a tento veřejný zájem je veřejné stravování. Tady nejde o žádné církve, o nic jiného, o žádné restituce apod. Tady jde o to, jak je stanoven veřejný zájem. Pokud jde o to, že v podzemí této budovy - a jak víte, podzemní stavby se nezapisují do katastru - je technologie, tak ta technologie je tam dávno. A kdyby tato technologie nebyla plně funkční a plně přístupná pro Národní divadlo, tak by prostě Národní divadlo nemohlo existovat a nehrálo by. Ale ono hraje, všechno je v pořádku, problémy jsou pouze s restaurační budovou a s tím, že ta budova je velká a Národní divadlo ji předtím pronajímalo dalším subjektům a rádo by ji pronajímalo dalším subjektům i nadále. Takže restaurace a přilepšení příjmů Národního divadla, to je ten veřejný zájem. My se tady bavíme o definici veřejného zájmu, pokud chceme něco vyvlastňovat, a říkám, že pokud schválíme tento zákon, nemá souvislost s žádnými restitucemi, naopak, stává se velmi nebezpečným precedentem, že budeme dále vyvlastňovat jiné majetky, jiné nemovitosti z velmi pofidérního veřejného zájmu.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Toto byla poslední přihláška, poslední vystoupení. Nyní pan kolega František Beneš.
Poslanec František Beneš: Děkuji za slovo. Já bych navázal na to, co jsme nyní slyšeli. Jsem velmi rád, že se vracíme k věcnému tónu, že se vracíme do věcného problému. Vzpomeňte si na samý začátek. Já jsem nic jiného nechtěl. My jsme od samého začátku projednávání tohoto zákona nechtěli nic jiného než napravit chybu. Nechtěli jsme dělat chybu novou. A tu novou chybu bychom udělali, kdybychom oddělili nadzemní část stavby od té části, která je pod zemí. To jsou stavby, které jsou vybudovány jako jeden celek, jsou propojeny vertikálně, jsou propojeny tak, že slouží dneska různým subjektům, a jsou zdrojem neustálých konfliktů.
Pokud se jedná o veřejný zájem, bylo tady zopakováno, že se jedná o možnost rozšiřovat činnost Národního divadla i do budoucna. V těch prostorách jsou plánovány zkušebny. Mají tam být nějaká zařízení technická. A v neposlední řadě je to únikový prostor pro Novou scénu. Já si myslím, že je veřejným zájmem zajistit, aby se lidé, kteří se přijdou podívat na představení, cítili bezpečně a v případě krizového stavu mohli uniknout. A to vám říkám se vším vědomím zastupitele z Prahy 8, kde jsme si před dvěma lety prožili povodně, a vím, co to je, když nemyslíme na zadní kolečka.
S tímto ryze věcným řešením jsme předstoupili. Opakuji to na konec svého vystoupení a doufám, že s takovým chladným vědomím budeme dále postupovat. Děkuji.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane poslanče. Já se chci ujistit, neboť někteří z kolegů zmiňovali projednávání tohoto návrhu zákona v opakovaném druhém čtení, zda padl formálně takovýto procedurální návrh. Pokud ne, tak paní kolegyně Čurdová se hlásí, aby jej podala, abychom o něm mohli rozhodnout.
Poslankyně Anna Čurdová: Vážené kolegyně, vážení kolegové, vážený pane předsedající, dovolte mi, abych jako zpravodajka tohoto tisku na základě proběhlé debaty a doporučení navrhla vrácení tohoto tisku k projednání znovu ve druhém čtení. Děkuji.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji. Toto je procedurální návrh, o kterém rozhodneme teď v hlasování s pořadovým číslem 40, které jsem zahájil. Ptám se, kdo souhlasí s tímto návrhem. Kdo je proti?
Z přítomných 184 pro návrh 107, proti 36. Konstatuji, že návrh byl přijat a že tento návrh jsme vrátili zpět k projednávání ve druhém čtení.
Tím končím projednávání tohoto bodu. (Změna předsedajícího.)
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Kolegyně a kolegové, dalším bodem, kterým se budeme zabývat, je bod 89. Je to
89.
Návrh poslanců Františka Beneše, Zdeňka Koudelky, Stanislava Křečka,
Františka Pelce, Josefa Víchy a Miroslavy Vlčkové na vydání zákona,
kterým se mění zákon č. 72/1994 Sb., kterým se upravují
některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy
k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony
(zákon o vlastnictví bytů), ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 664/ - třetí čtení
Prosím, aby místo u stolku zpravodajů zaujal za navrhovatele poslanec František Beneš a zpravodajka výboru pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí paní poslankyně Zdeňka Horníková. Prosím paní poslankyni Horníkovou, aby se dostavila ke stolku zpravodajů, případně poprosím kolegy, aby paní poslankyni upozornili.
Obdrželi jste sněmovní tisk 664/3, který obsahuje návrh na zamítnutí a pozměňovací návrhy.
Otevírám rozpravu, do které se hlásí za navrhovatele pan poslanec František Beneš. Prosím, pane poslanče.
Poslanec František Beneš: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Vážení členové vlády, paní poslankyně a páni poslanci, před delším časem jsme vám předložili k řešení drobnou novelu zákona o vlastnictví bytů. Zákon o vlastnictví bytů je zákon, který se dotýká velkého počtu lidí, kteří si koupili do svého vlastnictví bývalé družstevní byty nebo byty, které rozprodávaly města a obce. Je to zákon, který se vyvíjel od svých velkých nadějí, které do něj byly vkládány jako do spásy, která pomůže vyřešit problémy těch družstevníků, kteří nechtějí podnikat v rámci obchodního zákoníku. Poté co transformačním zákonem v roce 1992 byla bytová družstva převedena pod obchodní zákoník, bylo také stanoveno, že si lidé, kteří nechtějí být účastníky podnikatelského subjektu, mohou své byty převzít zdarma. Dlouhou dobu tady takový zákon chyběl, až v roce 1994 byl schválen ve Sněmovně a později byl několikrát novelizován, až od roku 2001 vzniklo společenství vlastníků jako právnická osoby a fakticky mohlo zahájit svoji činnosti.
***