(14.50 hodin)
(pokračuje Krajíček)
A ustanovení § 13 odst. 4 bylo doplněno o dikci spočívající v tom, že je-li pracovněprávní vztah zastřen vztahem obchodněprávním nebo občanskoprávním, považuje se za vztah pracovněprávní.
Důvodová zpráva uvádí, že navržená úprava je v souladu s Ústavou ČR, právním řádem ČR a je v souladu s mezinárodními smlouvami, kterými je ČR vázána. Soulad návrhu se závazky vyplývajícími pro ČR z jejího členství v Evropské unii není posuzován, jelikož tato problematika není právem Evropské unie upravena. Úprava zákona nebude mít dopad na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty. Důvodová zpráva dále uvádí, že navrhovaná úprava nepředpokládá dopady na podnikatelské prostředí ČR a na životní prostředí.
Jsem naopak přesvědčen, že návrh zákona velmi výrazně ovlivní podnikatelské prostředí, a je pouze na nás, vážené kolegyně a kolegové, aby dopady na podnikatelské prostředí tohoto návrhu zákona byly pouze pozitivní. Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji vám, pane zpravodaji. A v tuto chvíli otvírám obecnou rozpravu. Chtěla bych vás seznámit s tím, že mám pět písemných přihlášek do této rozpravy od poslankyň a poslanců: Aleny Páralové, Jiřího Pospíšila, Jitky Vojtilové, Antonína Zralého a Martina Římana. V tomto pořadí tedy bude probíhat obecná rozprava. Jako první přihlášenou prosím, aby se ujala slova paní poslankyně Alena Páralová.
Poslankyně Alena Páralová: Vážená paní místopředsedkyně, členové vlády, kolegyně a kolegové. Vzpomínám si na den, kdy jsem zde stála před třetím čtením zákona o zaměstnanosti a varovala jsem před přijetím tohoto zákona, který vstoupil v účinnost 1. 10. 2004. O tom, že tento zákon způsobil mnoho problémů, svědčí petice, které dostáváme. Zrovna včera se mi objevila ve schránce petice, a dovolím si zde přečíst otázky, které v ní jsou, a požádám pana ministra, aby na tyto otázky odpověděl.
Zákon ČR ze dne 13. května 2004 o zaměstnanosti. Pro Parlament ČR od čelných představitelů živnostníků podnikajících ve stavební výrobě a kovovýrobě v Olomouckém kraji. Prosíme o odpověď na následující otázky: 1. Jak máme bez obav podnikat v ČR, když máme pouze zdravé ruce? 2. Čím uživit rodinu, když větší firmy, které jsou pro nás životně důležité, mají obavy nás zaměstnat, aby neporušily výše uvedený zákon? 3. Proč nás naše republika svým způsobem perzekvuje, když řádně plníme svou daňovou povinnost a od státu nic nechceme, akorát klid na práci? 4. Jak se máme bránit proti striktním zákonům a nařízením, které uzákonila naše politická reprezentace? 5. Je v Senátu nebo Sněmovně politik, původně živnostník, který důvěrně zná problematiku podnikatelského prostředí, ve kterém žijeme? 6. Máme zrušit živnostenské oprávnění a vytvořit fronty na pracovních úřadech? 7. Je schopen někdo s námi vůbec hovořit, problematiku řešit, neboť často zveřejňovaná věta, že živnostníci a střední podnikatelská sféra je motorem ekonomiky, je pouhá fráze? Pevně věříme, že naše připomínky budou předmětem řešení. - Následuje více než 150 podpisů. Každý se může přesvědčit.
Není to samozřejmě jediná petice, jistě jste se s něčím podobným setkali také.
Je smutné, že vláda zareagovala teprve čtyři měsíce poté, co zákon o zaměstnanosti vstoupil do účinnosti, a poté, co natropil spoustu problémů v praxi. Ale přesto je dobré, že vláda alespoň přiznává svou chybu. Vláda je ale bohužel nepoučitelná a předkládá nám opět nepřijatelnou variantu - ještě horší, než byla ta původní.
Předložený návrh v bodu 2 v části textu za středníkem zní: je-li pracovněprávní vztah zastřen vztahem obchodněprávním nebo občanskoprávním, považuje se za vztah pracovněprávní. Tento text by vyvolával značné právní problémy, a nelze s ním proto souhlasit. Je sice pravda, jak uvádí důvodová zpráva k návrhu, že institut zastřeného neboli simulovaného právního úkonu či právního vztahu je v české legislativě znám, a to v § 41 odst. 2 občanského zákoníku a rovněž v § 2 odst. 7 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, avšak v pracovněprávních předpisech není tento institut upraven. Vznikala by proto například obtížně řešitelná otázka, který základní pracovněprávní vztah je zastřen vztahem obchodněprávním či občanskoprávním. Zda jde o pracovní poměr, nebo o některou z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr.
Jestliže je v současnosti kontrolními orgány zjištěno porušení § 13 zákona o zaměstnanosti a odhalen tzv. švarc-systém, může být firmě, která jej využívá, uložena pokuta. Od 1. 10. 2004 může být velmi drastická, a to až do dvou milionů korun, nicméně platnost závazkového vztahu tím není zpochybněna, a to přesto, že finanční úřady mohou řešit daňové důsledky, což v praxi také využívají. Napříště by však bylo nutné řešit veškeré právní důsledky, tj. i pracovněprávní, jakož i důsledky vyplývající z předpisů o sociálním a zdravotním pojištění. Znamenalo by to, že od samého počátku takového závazkového vztahu, respektive v příslušné promlčecí lhůtě, by bylo nutné posoudit nárok zaměstnance na dovolenou, na mzdu, dopočítat pojistné na sociální a zdravotní pojištění a zaměstnavateli rovněž doměřit pojistné z titulu zákonného pojištění odpovědnosti za pracovní úrazy a nemoci z povolání. Složitost těchto právních důsledků nelze ani plně dohlédnout.
Předložený návrh tak představuje ještě daleko horší právní úpravu, než která je v nynějším nešťastně formulovaném § 13 zákona o zaměstnanosti obsažena. Tato nově navrhovaná úprava by vedla k vytvoření ovzduší totální právní nejistoty jak mezi odběrateli, tak dodavateli, a tudíž k destrukci právního prostředí pro podnikání.
Proto Občanská demokratická strana vetovala rychlé projednávání této předlohy a já věřím, že se podaří ostatní kolegy ve Sněmovně přesvědčit a že návrh dozná ve Sněmovně změn. Jinak Bůh ochraňuj české živnostníky.
Děkuji vám za pozornost. (Potlesk v části sálu).
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji paní poslankyni Aleně Páralové. Nyní se o slovo hlásí zpravodaj, který má přednostní možnost vystoupení před ostatními přihláškami. Slovo má tedy pan poslanec Miroslav Krajíček.
Poslanec Miroslav Krajíček: Děkuji, paní místopředsedkyně. Vážené kolegyně a kolegové, projednáváme novelu zákona 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, který Parlament ČR schválil v roce 2004 s účinností od 1. října 2004, tedy před velmi krátkým časem. Tuto novelu projednáváme proto, že ustanovení schváleného zákona vyvolalo velmi silné pochybnosti u podnikatelské veřejnosti, jak si jej vlastně má vyložit.
Nejprve mi dovolte, vážené kolegyně a kolegové, vám připomenout programové prohlášení vlády, kde se v preambuli vláda hlásí k podpoře malých a středních podnikatelů a zlepšení podmínek k podnikání. V kapitole 4 - Hospodářská politika a veřejné finance se vláda opět hlásí k podpoře podnikání a považuje za nezbytné zlepšit právní prostředí pro podnikání, odstranit administrativní bariéry pro podnikání a realizovat efektivní systém podpory pro malé a střední podnikání. V kapitole 5 - Zaměstnání si dává za cíl rozšíření smluvní volnosti v pracovněprávních vztazích.
Pokud bychom posuzovali zákon o zaměstnanosti i jeho předkládanou novelu z pohledu programového prohlášení vlády, musíme dojít k závěru, že vláda se od svého prohlášení velmi vzdaluje namísto toho, aby usilovala o jeho naplnění.
***