(12.20 hodin)
(pokračuje Bíža)
Já si myslím, že v jeho příspěvku to bylo přesně popsáno, a Občanská demokratická strana bude podporovat, aby tento zákon byl postoupen do druhého čtení.
Dále si myslím, že jsou zde některé pozměňující návrhy, ke kterým se vyjádřím na zemědělském výboru, kam, jak doufám, Sněmovna rozhodne tento zákon přidělit. Nutnost tohoto zákona byla popsána i mou předřečnicí, a proto věřím, že v jednotlivých výborech, kam bude přidělen, se s ním seznámíme.
Děkuji vám.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji vám, pane poslanče. Registrovala jsem přihlášku pana poslance Jaroslava Pešána, který bude mluvit nyní. Další přihlášku v tuto chvíli nemám.
Poslanec Jaroslav Pešán: Děkuji za slovo. Vážená paní místopředsedkyně, vážený pane ministře, kolegyně a kolegové. Dovolte mi několik poznámek k předloženému zákonu. Já obecně s ním nemám problém také, jak už hovořil kolega Bíža, jenom bych si dovolil zmínit dvě věci, které mně v tomto návrhu vadí a které budou zajisté předmětem řešení a diskuse na zemědělském výboru, kam předpokládám, že bude přikázán.
Jednou z těch věcí je účast občanských sdružení - v angličtině NGO. Je to paragraf 5 odst. 12. Chtěl bych vás upozornit, že NGO a další zainteresované strany jsou sice samozřejmě významnými partnery pro diskusi a konzultace, jak to vyžadují směrnice Evropské unie, ale v žádné z nich nejsou součástí rozhodovacího procesu. V navrhované novele v paragrafu 10 je informování veřejnosti ustanoveno, přesně popsáno a účast při konzultacích je tam ošetřena způsobem, který odpovídá směrnicím Evropské unie. Každý, a tedy i NGO, se může k žádostem a rozhodnutím vlády a rozhodnutím příslušných orgánů vyjádřit. S tím souvisí informace, že o uvádění do oběhu se rozhoduje v Evropské unii, to znamená, že u nás neprobíhá žádné samostatné povolovací řízení a na úrovní Evropské unie je zajištěno, že se veřejnost může ke každé žádosti vyjádřit prostřednictvím databáze na webových stránkách. A vyjádření veřejnosti jsou potom rozeslána všem členským státům.
NGO jsou organizace založené k propagaci nebo lobbování pro určitou dílčí otázku, a nikoliv jako zástupci veřejnosti. Od veřejnosti k tomu nemají mandát. A prakticky potom každá jakákoli firma podle tohoto návrhu může svými zaměstnanci založit NGO a dát do popisu činnosti ochranu spotřebitelů, a stát se tak účastníkem správního řízení. Chtěl bych tady připomenout, jak to dopadlo v době, kdy účastníkem tohoto správního řízení bylo občanské sdružení Greenpeace a výsledkem bylo zničení tehdejšího pokusu s kukuřicí v Branišovicích.
Další takovou záležitostí, která, přiznávám, mi vadí v tomto návrhu, je možnost nebo povinnost uveřejňovat místa pěstování GMP na internetu, jak je dnes v paragrafu 23 odst. 3 v kombinaci s paragrafem 10. Návrh nerespektuje, že síť internetu je globální a je z obchodních a obecně hospodářských důvodů nevhodné, aby kterákoli firma kdekoli na světě byla podrobně informována, co, kde a v jaké míře se v České republice pěstuje. To nemá ve světě obdoby. V současné právní atmosféře, jak už jsem říkal, např. došlo k porušení dvou zákonů na pokusné ploše, aniž na tuto skutečnost do dneška reagovaly orgány v trestním řízení. Není z bezpečnostních důvodů přijatelné, aby anonymně a neadresně a plošně se informovalo o lokalitách pěstování GMP na internetu. Podobně se řeší situace a tytéž námitky se uplatňují v Německu. Je samozřejmě třeba zákonem umožnit přístup k informacím o pěstování GMP každému, koho se tato informace týká a který požádá o její vydání, a přitom se ovšem identifikuje. Takové informace by měly být k dispozici na krajských zemědělských referátech apod.
Často se objevují názory - a už tady o tom hovořila kolegyně Brynychová - že pěstováním GMP budou poškozeny ekonomické zájmy ekologických zemědělců, protože tím hlavním propagačním heslem v jejich atmosféře GMO-psychózy je nulová přítomnost GMO. Chtěl bych k tomu uvést, že limit detekčních metod je 0,1 % GMO, povinnost značení je od 0,9 % GMO, a pokusy na polích v Německu ukázaly, že izolační vzdálenost GMO porostů 20 metrů je dostačující pro hranici 0,9 %, protože nulový obsah čehokoli, např. i olova, je naprostý nesmysl odborně. Ministerstvo zemědělství vydá v nejbližší době pokyn Evropské unie, nebo bude se řídit podle pokynů Evropské unie a vytvoří pravidla koexistence, která budou pro ekologické zemědělce a zajistí i onen limit 0,1%.
Jinak pro zajímavost, podíl ekologicky pěstovaných plodin, které by mohly být kontaminovány GMO, je v celé Evropské unii nepatrný - co se týče kukuřice, je to asi 0,57 %, cukrovky 0,11 % a u řepky 0,16 %.
Ještě snad by stálo za upozornění, že bezpečnost pro konzumaci u schválených odrůd je potvrzena z mnoha nejpovolanějších a odpovědných míst, a já zde uvádím např. Britskou lékařskou asociaci, Světovou zdravotnickou organizaci apod., a na základě toho FAO doporučuje zavádět GMP v rozvojových zemích. Ekologické dopady jsou pozitivní vzhledem ke snížené nutnosti používat agrochemikálie, zejména u Bt plodin. Pokusy s krmením zvířat GMO ukázaly, že se to nijak neprojeví na příslušných živočišných produktech, a ty se proto nemusí značit.
Světovým trendem je vzrůstající plocha osetá GMO, o tom zde už byla řeč, přičemž největší nárůst je v rozvojových zemích, a globální plocha v roce 2004 stoupla na 81 milionů hektarů. V Evropě se bohužel podporuje obava z GMO, která spolu s iracionálním značením, protože se musí značit i produkty, které GMO neobsahují, ale někde ve výrobním řetězci se objevily, viz Setuza a oleje, zajišťuje prakticky nulovou poptávku po zaoceánském importu. Ochrana zemědělství je motivace států, které v Evropské unii pravidelně hlasují proti GMO, a i když v mnoha případech nemají racionální důvod, viz Řecko a jeho hlasování proti řepce, kterážto se tam ani nepěstuje.
Dámy a pánové, tolik jenom pár mých připomínek k navrženému zákonu. Jak už jsem řekl, v zemědělském výboru myslím při té diskusi se budeme snažit ještě svým způsobem tento návrh zákona upravit. Já vám děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji panu poslanci Jaroslavu Pešánovi. Nemám žádnou další přihlášku do obecné rozpravy. Ptám se vás, tedy zda se někdo hlásíte z místa. Nevidím takovou přihlášku. Proto končím obecnou rozpravu.
Zeptám se na případná závěrečná slova pana ministra či paní zpravodajky. Prosím, pan ministr Libor Ambrozek. Má slovo.
Ministr životního prostředí ČR Libor Ambrozek: Paní předsedající, kolegyně a kolegové, samozřejmě bychom tady mohli o budoucnosti geneticky modifikovaných organismů dlouze debatovat. Já jsem to v úvodním slově nezmínil, protože se jedná pouze o malou technickou novelu vyplývající z přijetí nových legislativních aktů v Evropské unii. Tu diskusi zásadní jsme tady vedli už dvakrát, když byl přijímán ten zákon jako celek. Já nesdílím takové nadšení pro GMO jako kolega Pešán, protože přece jenom člověk by měl mít určitou úctu ke stvoření a neměl by překračovat hranice, ze kterých možná není návratu. Ale respektuji legislativu, která je v této oblasti, a myslím si, že při dodržení principů přibližné opatrnosti je možné i uplatnění těchto plodin v našich podmínkách, samozřejmě při ochraně ekologického zemědělství.
Zákon se navrhuje přikázat zemědělskému výboru. Možná by bylo dobré, aby ho projednal i výbor pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí, vzhledem k tomu, že Ministerstvo životního prostředí je ústředním orgánem státní správy v této oblasti. A jinak děkuji za tuto diskusi.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji vám, pane ministře. Zeptám se paní zpravodajky, zda má zájem vystoupit. Prosím, slovo má paní poslankyně Ludmila Brynychová.
***